Daňový subjekt byl kontrolován, protože přerušil činnost a neobnovil ji do lhůty pro podání přiznání za daný rok a zároveň vykázal pohledávky ve výši 3 mil. Kč.

Daňový subjekt zabývající se montáží, kompletací bazénů a saun a zprostředkovatelskou činností byl vybrán ke kontrole na dani z příjmů fyzických osob za rok 2007, protože v průběhu roku 2007 přerušil činnost a neobnovil ji do lhůty pro podání přiznání za tento rok a zároveň uvedl k 31. 12. 2007 v přiznání za rok 2007 stav pohledávek cca 3 mil. Kč. O tyto pohledávky nebyl zvýšen základ daně, jak to při přerušení podnikatelské nebo jiné podnikatelské činnosti ukládá § 23 odst. 8 ZDP.

Po zahájení kontroly dne 13. 2. 2009 předložil daňový subjekt inventuru pohledávek ke dni přerušení činnosti, aniž by ji jakkoliv zpochybňoval. Ve všech případech se jednalo o pohledávky za společností, kterou vlastnil a jejímž jednatelem byl kontrolovaný daňový subjekt. Poté, co byly daňovému subjektu sděleny předběžné výsledky kontroly, tedy skutečnost, že mu bude zvýšen základ daně za rok 2007 o výši pohledávek v částce 3 mil. Kč, sdělil daňový subjekt, že při přerušení činnosti již pohledávky nevlastnil, ale na začátku roku 2007 je daroval. Stav pohledávek na konci roku 2007 pak uvedl omylem. Následně pak předložil darovací smlouvu, podle které pohledávky daroval počátkem roku 2007 svým rodičům. Správce daně na základě této skutečnosti vyhotovil Zprávu o kontrole s konstatováním, že měl daňový subjekt v tomto případě postupovat dle ustanovení § 23 odst. 13 ZDP a zvýšit příjmy v tomto zdaňovacím období o hodnotu těchto postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek upravuje ustanovení §§ 524 až 530 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v platném znění (dále jen občanský zákoník). Z textu občanského zákoníku vyplývá, že postoupení může být jak za úplatu, tak i bez úplaty, rozdíl je pouze v ručení postupitele postupníkovi za dobytnost postoupené pohledávky. Ustanovení § 23 odst. 13 ZDP se pak vztahuje na všechny postoupené pohledávky, tedy poskytnuté za úplatu, darované nebo na převod práva s úmyslem splnit dluh či poskytnout úvěr. Na základě této zprávy bylo daňovému subjektu na daní z příjmů fyzických osob za rok 2007 doměřeno 782 000 Kč. Zástupce daňového subjektu neměl k této zprávě o kontrole žádné připomínky ani otázky a byl podepsán protokol o projednání zprávy.

V červnu 2009 obdržel správce daně odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 s tím, že odůvodnění bude doplněno během dalšího týdne. Následně obdržel správce daně doplnění odvolání, ve kterém daňový subjekt uvedl, že pohledávky nebyly darovány v tom rozsahu, jak dříve uváděl, ale že jejich převážná část byla postoupena třetí osobě v roce 2004 (tedy v roce, za který by již nebylo možno z důvodu proběhlé preklusivní lhůty daň doměřit). Své tvrzení dokládal smlouvou o postoupení pohledávek. Správce daně ze smlouvy zjistil, že osoba, které měly být pohledávky postoupeny, je tchán kontrolovaného daňového subjektu. Tchán byl v odvolacím řízení vyslechnut jako svědek. Svědek nevěděl čeho se pohledávky týkaly, doklad o zaplacení pohledávky svědek neměl. V souvislosti s předáním pohledávek, nedostal svědek žádné doklady a informace, přestože § 528 odst. 2 občanského zákoníku ukládá povinnost postupiteli, aby předal postupníkovi všechny doklady a poskytl mu veškeré potřebné informace, jež se týkají postoupené pohledávky. Svědek dlužící firmu nikdy nekontaktoval, dluh nevymáhal. Vzhledem k tomu, že svědek neznal žádné informace a skutečnosti týkající se smlouvy o postoupení pohledávky, pouze předložil smlouvu, správci daně vznikly pochybnosti o tom, zda smlouva nebyla vystavena a podepsána pouze účelově tak, aby tento úkon předstíral postoupení pohledávky, za účelem vyhnutí se dodanění pohledávky při přerušení podnikatelské činnosti. Daňový subjekt neprokázal svá tvrzení uváděná správci daně při kontrole (resp. v odvolání ), a proto byla částka pohledávek v rámci kontrolního zjištění dodaněna. Je patrné, že cílem zastírání skutečného stavu bylo úmyslné krácení daňové povinnosti, ke kterému daňový subjekt přistoupil poté, když v průběhu kontroly zjistil, že by měl pohledávky dodanit podle § 23 odst. 8 ZDP.