Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci nedoplatku pojistného na sociální zabezpečení za první polovinu roku 2007.
Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci žaloby proti České správě sociálního zabezpečení, která podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem se zrušuje a vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Řízení u správy sociálního zabezpečení
Žalobce byl u správy sociálního zabezpečení přihlášen jako malá organizace. Při komunikaci s orgány státní správy poukázal na absenci definice vyměřovacího základu organizace a malé organizace v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti („zákon“) ve znění účinném pro období od 1.1.2007 do 30.6.2007, na protiústavnost zakotvení definice tohoto pojmu v nařízení vlády č. 39/2007 Sb., o způsobu určení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti („nařízení“). Z toho dovodil nemožnost za uvedenou dobu vyčíslit a odvést pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti („pojistné“).
V srpnu 2007 byla u žalobce provedena kontrola pojistného a plnění povinností v nemocenském pojištění. Při ní správa sociálního zabezpečení nezjistila za období konce roku 2006 žádný nedoplatek na pojistném. Dále správa sociálního zabezpečení v protokole o kontrole pojistného uvedla, že společnost od roku 2007 využila legislativního nedostatku spočívajícího v absenci definice vyměřovacího základu zaměstnavatele v zákoně a až do konce června 2007 odváděla pojistné pouze za zaměstnance. Konstatovala, že za měsíce leden 2007 až červen 2007 došlo k rozdílům ve vykázání a úhradě pojistného za malou organizaci ve výši 26 % z vyměřovacího základu. Při stanovení vyměřovacího základu za měsíc červenec 2007 malá organizace postupovala správně. Na základě uvedených výsledků kontroly pojistného vydala platební výměr.
Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání, které žalovaná správa zamítla. V odůvodnění rozhodnutí o odvolání žalovaná uvedla, že zákon pro legislativní nedopatření neobsahoval od 1.1.2007 definici vyměřovacího základu organizace a malé organizace. Uvedený legislativní nedostatek však byl odstraněn nařízením vlády. To bylo podle názoru správy vydáno na základě generálního zmocnění obsaženého v Ústavě, podle které je vláda oprávněna takový právní předpis vydávat k provedení zákona a v jeho mezích. Žalobci byla uložena povinnost uhradit dlužné pojistné za uvedené období a penále.