Dohadné účty - úvod
Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda
Pro vysvětlení podstaty dohadných položek musíme, stejně jako v
případě účtů časového rozlišení, vyjít ze základního pravidla formulovaného
zákonem o účetnictví. Toto pravidlo ukládá účetním jednotkám účtovat o
skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto
skutečnosti časově a věcně souvisí. Pouze pokud není možné tuto zásadu
dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž uvedené skutečnosti zjistily.
Přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich
zaplacení nebo přijetí.
Dohadné položky mají co do své povahy nejblíže k účtům časového
rozlišování. Pokud ne shodný, pak přinejmenším velmi podobný je cíl
vyjádřený výše uvedenou výchozí zásadou. Stejně jako v případě účtů časového
rozlišení známe věcný titul časového rozlišování a období, kterých se týká. Co
však neznáme, je přesná částka, která má být časově rozlišena. Proto se také
dohadné položky označují jako „dohadné“.
Nejedná se však o jediný rozdíl, který lze vypozorovat mezi
dohadnými položkami a účty časového rozlišení. V případě dohadných účtů jde
daleko více nejenom o správné vykázání výsledku hospodaření (a tedy o
náklady a výnosy), ale zároveň také o samotné dohadné účty vykazované v
rozvaze. Zatímco v případě účtů časového rozlišování je povaha rozvahových účtů
více „abstraktní“, dohadné položky představují již opravdové pohledávky a
závazky, pouze s tím rozdílem, že je nejistá jejich přesná výše, a proto
budou vykázány pouze dočasně, dokud nebude moci být účtováno o standardní
pohledávce nebo závazku. Další rozdíl můžeme spatřovat v tom, že dohadné
položky nemusí být vždy nutně spojeny s náklady nebo výnosy, ale také pouze s majetkovými…