Dohadné účty - úvod

Dohadné účty - úvod

Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda

Pro vysvětlení podstaty dohadných položek musíme, stejně jako v případě účtů časového rozlišení, vyjít ze základního pravidla formulovaného zákonem o účetnictví. Toto pravidlo ukládá účetním jednotkám účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Pouze pokud není možné tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž uvedené skutečnosti zjistily. Přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

Dohadné položky mají co do své povahy nejblíže k účtům časového rozlišování. Pokud ne shodný, pak přinejmenším velmi podobný je cíl vyjádřený výše uvedenou výchozí zásadou. Stejně jako v případě účtů časového rozlišení známe věcný titul časového rozlišování a období, kterých se týká. Co však neznáme, je přesná částka, která má být časově rozlišena. Proto se také dohadné položky označují jako „dohadné“.

Nejedná se však o jediný rozdíl, který lze vypozorovat mezi dohadnými položkami a účty časového rozlišení. V případě dohadných účtů jde daleko více nejenom o správné vykázání výsledku hospodaření (a tedy o náklady a výnosy), ale zároveň také o samotné dohadné účty vykazované v rozvaze. Zatímco v případě účtů časového rozlišování je povaha rozvahových účtů více „abstraktní“, dohadné položky představují již opravdové pohledávky a závazky, pouze s tím rozdílem, že je nejistá jejich přesná výše, a proto budou vykázány pouze dočasně, dokud nebude moci být účtováno o standardní pohledávce nebo závazku. Další rozdíl můžeme spatřovat v tom, že dohadné položky nemusí být vždy nutně spojeny s náklady nebo výnosy, ale také pouze s majetkovými…