dnes je 19.3.2024

Input:

Pojistné z odměn společníků a jednatelů

25.7.2011, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 22 minut

7.5 Pojistné z odměn společníků a jednatelů

Ing. Pavel Běhounek

Úvod

Tato kapitola upozorňuje na zvláštnosti, které se týkají povinností v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění ve vztahu k odměnám společníků s. r. o., resp. k odměnám jednatelů. V oblasti sociálního zabezpečení došlo k zásadním změnám od 1. 1. 2009, v oblasti zdravotního pojištění již od 1. 1. 2008. Na připravované změny od 1. 1. 2012 upozorňuje kapitola Aktuálně k souběhu funkcí. Pozornost je věnována nejen odvodům pojistného, ale i oznamovacím povinnostem společností a údajům uváděným do evidenčního listu důchodového pojištění, které je tak nutno mít i správně přednastavené v programech na zúčtování mezd.

Podmínkám pro poskytování odměny jednatele je věnována pozornost v kapitole Odměna jednatele s. r. o., zdanění odměny plynoucí společníkovi (je-li zároveň jednatelem, může jít např. o odměnu za výkon funkce jednatele) porovnává se zdaněním podílů na zisku kapitola Odměna společníka s. r. o. za práci pro společnost.

Odměna společníka, resp. jednatele

Tato kapitola je zaměřena na odměny, které pobírají společníci či jednatelé za práci pro společnost mimo pracovní vztah. Typicky se jedná o odměnu za výkon funkce jednatele (poskytovanou např. na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele). Může jít ale i o odměnu za práci společníka pro společnost, která není výkonem funkce jednatele a na kterou není uzavřen pracovní vztah – např. v případě, kdy společník pobírá odměnu za práci pro společnost, ale nejedná se o závislou práci ve smyslu zákoníku práce (právně může být tento vztah ošetřen smlouvou nazvanou např. jako smlouva o výkonu práce společníka, jejíž obsah záleží na dohodě společníka se společností a je limitována v podstatě jen tím, že se musí řídit obchodním zákoníkem).

Sociální zabezpečení

Odměna společníka či jednatele má ve vztahu k sociálnímu zabezpečení zejména tyto zvláštnosti:

  • nikdy nezakládá účast na nemocenském pojištění,

  • účast na důchodovém pojištění je speciálně upravena dosažením měsíčního rozhodného příjmu ve výši čtvrtiny průměrné mzdy (v roce 2011 dosažením příjmu 6 200 Kč za kalendářní měsíc),

  • společnost u společníků, resp. jednatelů, oznamuje zahájení jejich práce (činnosti) až po vzniku účasti na důchodovém pojištění (po dosažení měsíčního rozhodného příjmu).

Zdravotní pojištění

Zvláštností odměny společníka a jednatele ve vztahu ke zdravotnímu pojištění je především to, že vždy podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění (platí již od roku 2008). Praktické problémy přináší v praxi skutečnost, že předpisy o zdravotním pojištění příliš nepočítají s tím, že v praxi jsou jednatelé velice často odměňováni až s časovým posunem od data vzniku funkce (tento časový odstup je mnohdy značný).

Neúčast na nemocenském pojištění

V tomto textu popisované odměny společníků či jednatelů nemohou v roce 2011 zakládat účast na nemocenském pojištění, to plyne z výčtu osob nemocensky pojištěných v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, – v definici zaměstnance v zákoně o nemocenském pojištění společníci ani jednatelé obsažení nejsou (na rozdíl od právních předpisů upravujících nemocenské pojištění zaměstnanců před 1. 1. 2009).

Neúčast společníků a jednatelů na nemocenském pojištění má výhody i nevýhody. Výhoda spočívá v menším daňovém zatížení odměny jednatele a společníka v porovnání s daňovým zatížením mzdy (viz zejména kapitola Odměna společníka s. r. o. za práci pro společnost). Nevýhodou je, že odměna společníka či jednatele nijak nezabezpečuje v oblasti nemocenského pojištění (zejména pro případ nemoci). Pokud by chtěl být společník či jednatel v roce 2011 nemocensky zabezpečen, musel by sjednat platný pracovní vztah. Na problémy s platností pracovního vztahu uzavřeného s jednatelem (obsahem pracovního vztahu musí být něco, co není obsahem výkonu funkce jednatele) je upozorněno v kapitole Odměna jednatele s. r. o.).

Účast na důchodovém pojištění

Důchodového pojištění jsou (při splnění určitých podmínek) v roce 2011 účastni též (§ 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění):

Odkazy na právní dokumenty

w) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni.

Podmínky pro účast na důchodovém pojištění § 8 zákona o důchodovém pojištění stanovuje takto:

Odkazy na právní dokumenty

2) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) jsou účastny pojištění podle tohoto zákona v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného z činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) aspoň ve výši rozhodného příjmu.Rozhodný příjem činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru (pro rok 2009 se jedná o částku 5 900 Kč) . Byl-li příjem uvedený ve větě první zúčtován až po ukončení činností uvedených v § 5 odst. 1 písm. w) a x), považuje se za zúčtovaný v posledním kalendářním měsíci výkonu těchto činností.

3) Účast na pojištění v případě výkonu více právních vztahů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d), f) až l), v) až x) se posuzuje samostatně v každém tomto právním vztahu.

Dosažení rozhodného příjmu se posuzuje podle kalendářních měsíců, v nichž jim byl zúčtován příslušný příjem. Okamžik zúčtovaní příjmu by měl být dle mého názoru chápán tak, že rozhoduje období, do kterého byl příjem zaúčtován. Rozhodne-li tedy např. valná hromada o výplatě tantiémy jednateli, bude datem zúčtování příjmu datum konání valné hromady. Náleží-li jednateli předem měsíční odměna, bude datem zúčtování příjmu poslední den kalendářního měsíce, za který odměna náleží. Protože obvykle dochází k zúčtování příjmů společníků a jednatelů v rámci měsíčního zúčtování mezd, neměl by být podle mého názoru uvedený postup odpovídající mzdovým zvyklostem nijak postihován. Dojde-li k přiznání nároku na odměnu až dodatečně, bude datem zúčtování datum přiznání nároku na odměnu.

V případě souběhu více právních vztahů (např. souběh činnosti jednatele s výkonem pracovněprávního vztahu) se každá činnost posuzuje samostatně. Jednotlivé právní vztahy se posuzují samostatně i v případě souběhu činnosti společníka s činností jednatele (pro každou činnost existuje odlišný kód druhu činnosti), jsou-li tyto činnosti vykonávány na základě samostatného vztahu. Souběžně tedy může jedné osobě (společníkovi, který je zároveň jednatelem) plynout např. odměna 5 000 Kč za práci společníka, která není výkonem funkce jednatele, a odměna 5 000 Kč za výkon funkce jednatele – i když v úhrnu je rozhodného příjmu dosaženo, je nutno posuzovat každý právní vztah samostatně a v daném případě ani jeden ze vztahů nezakládá účast na důchodovém pojištění.

Využití kombinace více příjmů

Samostatné posuzování jednotlivých právních vztahů nabízí celou řadu možností a v konkrétním případě lze vhodnou kombinací nastavit stav, který bude společníkovi, resp. jednateli, maximálně vyhovovat. Předpokládáme-li, že společník je zároveň jednatelem, můžeme uvažovat např. o následujících kombinacích:

  • Odměna jednatele do 6 200 Kč měsíčně + odměna z pracovního poměru zakládající účast na nemocenském pojištění. Odměňováním jednatele za výkon funkce je naplněno právo jednatele na odměnu, její zdanění a zpojistnění je výhodnější než zdanění podílů na zisku. Odměna z pracovního poměru zakládá nemocenské i důchodové zabezpečení.

  • Odměna jednatele do 6 200 Kč měsíčně + odměna společníka mimo pracovní vztah zakládající účast na důchodovém pojištění (alespoň 6 200 Kč měsíčně). Odměňováním jednatele za výkon funkce je naplněno právo jednatele na odměnu, její zdanění a zpojistnění je výhodnější než zdanění podílů na zisku. Odměna společníka zakládá důchodové zabezpečení, nemocenské zabezpečení nikoli; tato odměna je zdaněna a zpojistněna výhodněji než odměna z pracovního poměru (neuvažujeme-li o překročení stropu pro pojistné).

  • Odměna jednatele do 6 200 Kč měsíčně + odměna společníka mimo pracovní vztah do 6 200 Kč měsíčně. Odměňováním jednatele za výkon funkce je naplněno právo jednatele na odměnu, její zdanění a zpojistnění je výhodnější než zdanění podílů na zisku. Rovněž zdanění a zpojistnění odměny společníka je výhodnější než zdanění podílů na zisku. Ani jedna z odměn nezakládá ani nemocenské, ani důchodové zabezpečení.

Oznámení zahájení práce (činnosti)

Protože činnost společníka, resp. jednatele, nezakládá v roce 2011 účast na nemocenském pojištění, neoznamuje společnost nástup zaměstnance do zaměstnání (obdobně i ukončení zaměstnání) podle zákona o nemocenském pojištění (jako např. u zaměstnanců v pracovním poměru), ale podle § 36b zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, oznamuje den zahájení jejich práce (činnosti).

Oznámení dne zahájení práce (činnosti) se provádí na tiskopisu „oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání (skončení zaměstnání)“. Jde tedy o tiskopis, který je v prvé řadě určen pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání (ukončení zaměstnání) podle zákona o nemocenském pojištění, ale je využit i pro oznámení dne zahájení práce (činnosti) podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Tiskopis se podává ve lhůtě 8 dnů po měsíci, ve kterém vznikla účast na důchodovém pojištění (do 8. měsíce následujícího po měsíci dosažení rozhodného příjmu). Pokud činnost společníka, resp. jednatele, trvá jen část měsíce, částka rozhodného příjmu se nekrátí (zůstává stejná). Pokud společník, resp. jednatel, zahajuje činnost pro společnost a není dosaženo rozhodného příjmu, zahájení činnosti se neoznamuje (oznámí se až po dosažení rozhodného příjmu).

Podle § 36b zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je společnost povinna oznámit též den, kdy společníkům, resp. jednatelům, poprvé na základě jejich práce (činnosti) vznikla účast na důchodovém pojištění. Pro uvedený údaj není na předepsaném tiskopisu kolonka a společnost ji v praxi oznamuje až údajem na evidenčním listu důchodového zabezpečení.

Jakmile jednou společníkovi (jednateli) z konkrétního právního vztahu vznikne účast na důchodovém pojištění a v následujících měsících již účasten pojištění není, společnost tuto skutečnost neoznamuje (společníka, resp. jednatele, neodhlašuje). K odhlášení dojde až na základě ukončení činnosti (výkonu funkce).

Kódy druhu výdělečné činnosti

Činnost společníka, pokud zakládá účast na důchodovém pojištění, je pro účely sociálního zabezpečení vykazována kódem činnosti „S“. Výkon funkce jednatele zakládající účast na důchodovém pojištění je vykazována kódem činnosti „R“. Do 31. 12. 2008 byla jak činnost společníka, tak jednatele vykazována kódem „7“. Od 1. 1. 2009 je tedy nutno pro účely sociálního zabezpečení odlišovat činnost společníka od výkonu funkce jednatele.

Změnu druhu činnosti (např. ukončení pracovního poměru, na které navazuje výkon funkce jednatele) nelze ohlásit formou změny, ale formou odhlášení jednoho vztahu a přihlášení vztahu nového.

Měsíční přehled

V přehledu o výši pojistného a vyplacených dávkách se zvlášť uvádí úhrn vyměřovacích základů pojistného na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (do tohoto úhrnu vstupují především mzdy zaměstnanců v pracovním poměru) a zvlášť úhrn vyměřovacích základů jen pro pojistné na důchodové pojištění (sem vstupují odměny společníků a jednatelů z mimopracovního vztahu).

ELDP

Průběh důchodového pojištění v daném roce se zaznamenává v evidenčním listu důchodového pojištění (ELDP) v těchto rubrikách:

  • trojmístný kód,

  • údaj, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu,

  • od (vznik účasti na důchodovém pojištění),

  • do (ukončení činnosti),

  • dny (počet dnů účasti na důchodovém pojištění),

  • označení měsíců, které se nepovažují za dobu účasti na důchodovém pojištění,

  • vyloučené doby,

  • vyměřovací základ,

  • doby odečtené.

Prvý znak trojmístného kódu charakterizuje druh činnosti, např. „1“ pro prvý pracovní poměr, „R“ pro činnost jednatele, „S“ pro činnost společníka – shodné s kódem uváděným v „oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání (skončení zaměstnání)“.

Druhý znak trojmístného kódu ošetřuje některé specifické situace, např. znakem „D“ se označuje doba pojištění od dovršení důchodového věku, trvá-li dále důchodové pojištění. Specifikem společníků a jednatelů je, že nepřipadá do úvahy uvedení znaku „P“ pro dodatečně zúčtované příjmy započitatelné do vyměřovacího základu. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se totiž příjem zúčtovaný po ukončení činnosti považuje za příjem zúčtovaný v posledním kalendářním měsíci výkonu činnosti. Jedná se o obdobu principu platného i pro zaměstnání malého rozsahu dle § 7 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Je-li tedy např. v září přiznána odměna za výkon funkce jednatele a funkce jednatele byla ukončena k 31. 3., považuje se přiznaná odměna za zúčtovanou v měsíci březnu, a je-li dosaženo rozhodného příjmu, založí za březen účast na důchodovém pojištění.

Třetí znak trojmístného kódu je buď „S“ anebo „+“. Znak „S“ (statutární zástupce obchodní společnosti nebo družstva) souvisí s § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, podle kterého se za dobu pojištění nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby byly v takovém kalendářním měsíci současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti. Zákon o důchodovém pojištění nerespektuje fakt, že jednatel není členem statutárního orgánu – pokud je jednatel zároveň společníkem, nemá uvedený nedostatek zákona žádný ani teoretický vliv; pokud by jednatel společníkem nebyl a pojistné by nebylo odvedeno, nedostatek zákona by praktický vliv teoreticky mohl mít. Logicky se nedostatek zákona v praxi přehlíží a znak „S“ se používá i pro jednatele, kteří nejsou společníky. „S“ použijeme jako třetí znak i u společníka nebo jednatele, který je ke společnosti v pracovním poměru (jako prvý znak by byl uveden např. prvý pracovní poměr, tedy „1“). V souvislosti s omezením pro „statutární zástupce“ upozorňuji na zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který v § 37 stanovuje vedení seznamu společníků (jednatelů):

Odkazy na právní dokumenty
  1. h) jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést; to platí obdobně pro družstvo,

Zaměstnání malého rozsahu (MR)... uvádí se, zda se jedná („A“) či nejedná („N“) o zaměstnání malého rozsahu. U činnosti společníků a jednatelů zakládajících pouze účast na důchodovém pojištění nepřipadá zaměstnání malého rozsahu do úvahy – vždy údaj“N“.

Měsíce, které se nepovažují za dobu účasti na důchodovém pojištění... znakem „X“ se označují měsíce, ve kterých společník či jednatel nedosáhl rozhodného příjmu pro účast na důchodovém pojištění. Za rok, ve kterém byl oznámen den zahájení práce (činnosti) zakládající účast společníka či jednatele na důchodovém pojištění, se označují až měsíce neúčasti na pojištění spadající do doby po měsíci účasti na důchodovém pojištění. Je-li účast na důchodovém pojištění založena poprvé za měsíc duben a v následujících měsících založena není, označí se „X“ měsíce květen až prosinec, nikoli měsíce leden až březen.

Počet dnů účasti na důchodovém pojištění... v kolonce dny se uvádí počet dnů těch měsíců, ve kterých bylo dosaženo rozhodného příjmu pro účast na důchodovém pojištění.

V ELDP se uvádí též datum zahájení výdělečné

Nahrávám...
Nahrávám...