Pojistné u OSVČ
Ing. Lenka Hájková
-
Pojistné na sociální zabezpečení
-
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
1. Pojistné na sociální zabezpečení
1.1 základní oznamovací povinnost
Nahoru Úvod, právní úprava
Jak již bylo uvedeno viz Pojistné, je osoba samostatně výdělečně činná (dále
jen OSVČ) povinna platit za podmínek stanovených příslušnými předpisy (zejména
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v
platném znění, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění,
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, a dále zákon
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, v platném znění), pojistné, resp. zálohy na pojistné a
doplatek pojistného. Za jakých podmínek, v jaké výši a kdy platit, a dále co,
kdy a jak oznamujeme příslušné správě sociálního zabezpečení v souvislosti se
vznikem a průběhem podnikatelské činnosti, se dočteme v následujícím textu.
Nahoru Oznamovací povinnost
Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje
osoba, která
- -
ukončila povinnou školní docházku,
- -
dosáhla věku alespoň 15 let a
- -
vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při
výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze
na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na
jejich dosažení, zajištění a udržení.
OSVČ je povinna příslušné správě sociálního zabezpečení oznamovat
skutečnosti uvedené v následujících pěti bodech, a to nejpozději do
osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastane
skutečnost, která zakládá takovou povinnost.
Jedná se o:
-
den zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné
činnosti, resp. spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, s uvedením
dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat,
-
ukončení samostatné výdělečné činnosti, resp. její
přerušení,
-
zánik oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
-
den, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné
činnosti,
-
den, od kterého zanikají skutečnosti, které, trvají-li současně
s výkonem samostatné výdělečné činnosti, mají za následek považování samostatné
výdělečné činnosti za vedlejší činnost.
Pan Vondráček získal dne 28. 11. 201X živnostenský list na
poskytování úklidových služeb s tím, že oprávnění k podnikání vzniklo dnem 14.
11. 201X. Provozovat tuto činnost začal pan Vondráček dne 30. 11. 201X.
Příslušné správě sociálního zabezpečení je tedy povinen oznámit do 8. 12. 201X
den zahájení samostatné výdělečné činnosti, kterým je 30. 11. 201X, a současně
v oznámení uvést datum 14. 11. 201X jako datum, od kterého je oprávněn tuto
činnost vykonávat.
Nahoru Výkon umělecké a jiné tvůrčí činnosti
Za výkon samostatné výdělečné činnosti se od 1. 1. 2009 považuje i
výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů
(dále jen „umělecká činnost“). Do 31. 12. 2008 se za samostatnou výdělečnou
činnost považoval pouze soustavný výkon této činnosti, a to na základě
prohlášení dané osoby.
Osoby vykonávající uměleckou činnost, které nebyly do 31. 12. 2008
účastny důchodového pojištění a které vykonávají tuto činnost i po 1. 1. 2009,
musejí oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení totéž jako při zahájení
činnosti OSVČ.
Za výkon samostatné výdělečné činnosti se však nepovažuje umělecká
činnost, ze které příjmy podléhají zdanění podle zvláštní sazby daně, tzn.
příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize plynoucí ze
zdrojů na území ČR, nepřesáhne-li odměna od jednoho plátce v jednom měsíci
částku 7 000 Kč.
Samostatná výdělečná činnost se pro účely důchodového pojištění dělí
na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou
činnost.
Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší a hlavní
činnost
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost, pokud OSVČ, která není účastna nemocenského pojištění OSVČ,
v kalendářním roce vykonávala zaměstnání zakládající účast na nemocenském
pojištění zaměstnanců (do 31. 12. 2011 nebyli účastni nemocenského pojištění
společníci a jednatelé s.r.o. členové družstva, likvidátoři a prokuristé – u
těchto osob byla rozhodující účast na důchodovém pojištění). Dále se samostatná
výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, trvá-li
současně po celý kalendářní měsíc samostatná výdělečná činnost a některá z
následujících skutečností a OSVČ není účastna nemocenského pojištění OSVČ:
-
OSVČ má nárok na výplatu invalidního důchodu či jí byl přiznán
starobní důchod,
-
OSVČ má nárok na výplatu rodičovského příspěvku nebo peněžité
pomoci v mateřství,
-
OSVČ pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby,
-
OSVČ je nezaopatřeným dítětem.
Nepovažuje-li se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost, pak je hlavní samostatnou výdělečnou činností.
Kritérium účasti na nemocenském pojištění OSVČ platí od 1. 1. 2011. Od
tohoto data, i když dojde k souběhu podnikání a některé ze skutečností
uvedených výše a OSVČ je účastna nemocenského pojištění, a to i jen po část
měsíce, považuje se za OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost
hlavní.
Nahoru Povinnost platit zálohy
To, že OSVČ oznámí zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti,
ještě neznamená, že od tohoto data jí vzniká povinnost placení záloh na
pojistné na sociální zabezpečení. Tato povinnost vzniká až účastí na
důchodovém pojištění. Účast na pojištění je pro OSVČ buď povinná, nebo
dobrovolná.
Nahoru Povinná účast na důchodovém pojištění
Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká těm OSVČ, které
vykonávají samostatnou výdělečnou činnost coby hlavní činnost. Osoby
vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jsou povinně účastny
důchodového pojištění tehdy, pokud jejich příjem z vedlejší samostatné
výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a
udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky.
Rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin
všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází
kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího
koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Obě tyto
hodnoty jsou každoročně nejpozději do 30. 9. upravovány nařízením vlády.
Použití vyměřovacího základu a koeficientu o dva roky předcházející roku, za
který se účast posuzuje, koresponduje se způsobem stanovování těchto hodnot.
Veličiny, na základě kterých dochází ke stanovení všeobecného základu a
koeficientu, jsou totiž známy až v průběhu následujícího období. V termínu do
30. 9. následujícího období tudíž vláda nařízením rozhodne o úpravách těchto
hodnot a tyto hodnoty jsou pak platné pro následující kalendářní rok.
Vývoj všeobecného vyměřovacího základu, přepočítacího koeficientu a
rozhodné částky ukazuje následující tabulka:
Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní
měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost (=
před měsícem, ve kterém byla zahájena činnost, a dále po měsíci, ve kterém byla
ukončena tato činnost), a dále za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc
měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako
OSVČ, včetně příslušného počtu dnů nemoci, za které se nemocenské počínaje
rokem 2009 nevyplácí (v roce 2009 a 2010 prvních 14 dnů nemoci, od roku 2011
prvních 21 dnů nemoci).
Nahoru Dobrovolná účast na důchodovém pojištění
OSVČ, která v běžném roce začíná s podnikáním a toto podnikání je pro
účely důchodového pojištění považováno za vedlejší samostatnou výdělečnou
činnost, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se k této účasti
dobrovolně přihlásí. OSVČ se může přihlásit u příslušné správy sociálního
zabezpečení kdykoliv v průběhu kalendářního roku a dále v následujícím
kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává
podle zvláštního zákona přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za
který se k této účasti přihlašuje.
Pan Vondráček z minulého příkladu vykonává samostatnou výdělečnou
činnost jako hlavní činnost, a tak mu povinně vzniká účast na důchodovém
pojištění dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti, tzn. 30. 11. 201X. Od
tohoto data je pan Vondráček povinen platit zálohy na pojistné, a to nejméně z
minimálního vyměřovacího základu (viz dále).
Nahoru Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné, OSVČ je účastna nemocenského
pojištění pouze tehdy, přihlásí-li se k tomuto pojištění. Pojištění vzniká
dnem, který je uveden na přihlášce, nejdříve však dnem, kdy je přihláška
podána. Nárok na nemocenské však vzniká až u pracovní neschopnosti, která
vznikla až po uplynutí tří měsíců účasti na nemocenském pojištění (viz Nemoc
zaměstnance a OSVČ).
Pan Vondráček, který zahájil samostatnou výdělečnou činnost dne
30. 11. 201X, se dne 7. 12. 201X přišel přihlásit na příslušnou správu
sociálního zabezpečení k účasti na nemocenském pojištění. Nemocenské za
případnou pracovní neschopnost by mu příslušná správa sociálního pojištění
vyplácela až po uplynutí třech měsíců, tzn. od 8. 3. 201X+1.
1.2 Vyměřovací základ a výše pojistného
Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu
zjištěného za rozhodné období (kalendářní rok, resp. jeho část). Od 1. 1. 2009
se pro stanovení vyměřovacího základu nevychází již z rozdílu mezi příjmy a
výdaji, nýbrž z daňového základu. Vyměřovacím základem je od 1. 1. 2009 částka,
kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem
se rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP z příjmů z podnikání a z jiné
samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle §§ 5 a 23 ZDP. Dochází tak ke značnému
zjednodušení, neboť OSVČ pro stanovení daňového základu použije údaj, který
vyplnila do daňového přiznání (řádek č. 37). Tato částka však nesmí být nižší
než minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ je jiný u
samostatné výdělečné činnosti hlavní a jiný u samostatné výdělečné činnosti
vedlejší.
Nahoru Minimální vyměřovací základ a činnost hlavní
Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen hlavní samostatnou výdělečnou
činnost, je minimálním vyměřovacím základem součin nejnižšího měsíčního
vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném
kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost (po vyloučení
měsíců, kdy OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v
mateřství – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ činí 25 % průměrné
mzdy, přičemž průměrná mzda se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího
základu, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje,
a přepočítacího koeficientu pro úpravu toho základu.
Přehled minimálních vyměřovacích základů (MVZ) a minimálních plateb – hlavní činnost:
Nahoru Minimální vyměřovací základ a činnost vedlejší
Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového
pojištění, je minimálním vyměřovacím základem také součin nejnižšího měsíčního
vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném
kalendářním roce vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána (opět
vylučujeme některé měsíce – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ se
však stanoví v jiné výši než v případě výkonu činnosti hlavní, a to pouze ve
výši 10 % součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu
pro tento základ.
Přehled minimálních vyměřovacích základů a minimálních plateb – vedlejší činnost:
Minimální vyměřovací základ a výkon činnosti jak hlavní, tak
vedlejší
Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jak hlavní, tak vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost (a z vedlejší činnosti je účastna důchodového
pojištění), činí minimální vyměřovací základ buď součet dílčího vyměřovacího
základu z hlavní činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší činnosti,
anebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrné části
vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší činnosti. Přitom za nejnižší
vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů.
Dílčí minimální vyměřovací základy se stanoví podle pravidel pro
stanovení minimálního vyměřovacího základu pro činnost hlavní a pro činnost
vedlejší, která byla popsána výše. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z
vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou (50 % pro rok
2006 a násl.) tak, že se daňový náklad dosažený v kalendářním roce vydělí
počtem kalendářních měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a výsledná
částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část
měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.
Nahoru Maximální vyměřovací základ
Vyměřovací základ OSVČ mohl činit do roku 2007 nejvýše 486 000 Kč. Od
roku 2008 byla hranice maximálního vyměřovacího základu stanovena na 48násobek
průměrné mzdy (= součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,
který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda
zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného
vyměřovacího základu). Tato částka se do roku 2007 snižuje o částku 40 500 Kč
za každý vylučovaný kalendářní měsíc, v letech 2008 a 2009 o čtyřnásobek
průměrné mzdy, od roku 2010 o šestinásobek průměrné mzdy a od roku 2012 opět o
čtyřnásobek průměrné mzdy.
Pro rok 2010 byla zvýšena hranice maximálního vyměřovacího základu na
72násobek průměrné mzdy. Tato hranice platí i pro rok 2011 a od roku 2012 platí
opět 48násobek průměrné mzdy.
Předpokládejme, že pan Vondráček z předchozího příkladu vykonává
samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost od 1. 1. 2012 do 31. 5. 2012
a od 1. 6. 2012 začne k samostatné výdělečné činnosti pobírat starobní důchod.
Není nemocensky pojištěn. Na základě této skutečnosti se stane výkon jeho
činnosti od 1. 6. 2012 vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Dále
předpokládejme, že dílčí základ daně podle § 7 ZDP za kalendářní rok 2012 bude činit
120 000 Kč. Nyní se podívejme, zda bude pan Vondráček účasten důchodového
pojištění z titulu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a jaký bude
jeho minimální vyměřovací základ.
Za měsíce leden až květen (výkon hlavní samostatné výdělečné
činnosti) je pan Vondráček účasten důchodového pojištění. Pro posouzení účasti
za měsíce červen až prosinec 2012 musíme otestovat podmínku dosažení 2,4násobku
rozhodné částky. Vyměřovací základ z vedlejší výdělečné činnosti vypočítáme
následovně: [120 000 Kč (dílčí základ daně za rok 2012) / 12 (počet měsíců
výkonu samostatné výdělečné činnosti)] × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší
samostatné výdělečné činnosti). Výsledná částka činí 70 000 Kč. Jelikož je tato
částka vyšší než 2,4násobek rozhodné částky (= 60 329 Kč), bude pan Vondráček
účasten důchodového pojištění i v měsících červen–prosinec 2012.
Nyní si stanovíme minimální vyměřovací základ. Jelikož v
kalendářním roce 2012 došlo k tomu, že byla vykonávána činnost hlavní i činnost
vedlejší a činnost vedlejší z titulu dílčího základu daně z podnikání a jiné
samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP)
založila účast na důchodovém pojištění, musíme vypočítat dva součty, tyto
součty porovnat a vyšší z těchto součtů bude minimálním vyměřovacím
základem.
-
Součet dílčích minimálních vyměřovacích základů 6 285
Kč (25 % průměrné mzdy) × 5 (počet měsíců výkonu hlavní činnosti) = 31 425 Kč +
2 514 Kč (10 % průměrné mzdy) × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší činnosti) = 17
598 Kč
První součet činí 49 023 Kč.
- Součet dílčího minimálního vyměřovacího základu z hlavní
činnosti a poměrného vyměřovacího základu z činnosti vedlejší. Dílčí
minimální vyměřovací základ z hlavní činnosti činí 31 425 Kč (stejná konstrukce
jako u předchozího výpočtu).
Poměrný vyměřovací základ činí 50 % z
částky70 000 Kč (120 000 / 12 × 7), což je 35 000 Kč. Druhý součet činí 66 425 Kč. Za minimální hranici tudíž bude
považována tato hodnota.
Vyměřovací základ pana Vondráčka tudíž nesmí být nižší než částka
66 425 Kč. Jeho dílčí základ daně podle § 7 ZDP činil částku 120 000 Kč. Vypočtený
vyměřovací základ (50 % základu daně) činí 60 000 Kč. Jelikož je vypočtený
vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, bude se pojistné
počítat ze základu minimálního, kterým je částka 66 425 Kč (nestanoví-li si pan
Vondráček vyměřovací základ vyšší).
Nahoru Maximální vyměřovací základ při souběhu činností
Počínaje rokem 2008 se testuje maximální vyměřovací základ u všech
příjmů, tzn. jak u příjmů z podnikání či jiné výdělečné činnosti, tak u příjmů
ze zaměstnání, dohromady. Přesáhne-li tedy součet vyměřovacího základu OSVČ a
úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ (viz výše),
sníží se o přesahující částku vyměřovací základ OSVČ. Bude-li přesahující
částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, bude se snižovat úhrn vyměřovacích
základů zaměstnance.
Předpokládejme, že pan Vondráček bude mít v roce 2012 po celý rok
kromě příjmů z podnikání i příjem ze zaměstnání. Dílčí základ daně z podnikání
bude činit 1 600 000 Kč, příjem ze zaměstnání 1 000 000 Kč. Vyměřovacím
základem OSVČ za rok 2012 bude částka 800 000 Kč (50 % dílčího základu daně
podle § 7 ZDP), vyměřovacím základem zaměstnance
bude částka 1 000 000 Kč. Jelikož součet vyměřovacích základů činí více než
48násobek průměrné mzdy (1 206 576 Kč), sníží se vyměřovací základ OSVČ o
příslušný rozdíl, v našem případě o částku 593 424 Kč (800 000 + 1 000 000 – 1
206 576). Znamená to tedy, že vyměřovací základ OSVČ bude činit 206 576 Kč (800
000 – 593 424) a tomu odpovídající pojistné 60 321 Kč (29,2 % z částky 206 576
Kč).
Nahoru Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění
Do 31. 12. 2008 činilo nemocenské pojištění 4,4 % z vyměřovacího
základu, který byl shodný s vyměřovacím základem pro důchodové pojištění. Od 1.
1. 2009 je vyměřovací základ stanovován samostatně (OSVČ si jej stanovuje
sama), nemůže být však nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o
nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na pojištění. Rozhodná částka od
roku 2012 činí 2 500 Kč (do 31. 12. 2011 byla 2 000 Kč), tudíž minimální
měsíční vyměřovací základ na nemocenské pojištění činí 5 000 Kč (do 31. 12.
2011 byl 4 000 Kč). Sazba pojistného je od 1. 1. 2011 2,3 % (od 1. 1. 2009 do
31. 12. 2010 činila sazba pojistného 1,4 %). Stanovený základ na nemocenské
pojištění nelze dodatečně měnit, za stanovení vyměřovacího základu se považuje
zaplacení pojistného na nemocenské pojištění.
Od 1. 1. 2011 dále platí, že základ pro pojistné na nemocenské
pojištění je opět do jisté míry svázán s vyměřovacím základem pro pojistné na
důchodové pojištění. Vyměřovací základ (měsíční) pro pojistné na nemocenské
pojištění totiž nemůže být vyšší než vyměřovací základ (měsíční) pro pojistné
na důchodové pojištění. OSVČ si může stanovit základ i vyšší, než jak jí vyjde
z přehledu, a z tohoto základu odvést jak pojistné na nemocenské pojištění, tak
zálohu na pojistné na důchodové pojištění. Při vyúčtování záloh na pojistné na
důchodové pojištění však vyměřovací základ musí činit nejméně úhrn takto
určených měsíčních vyměřovacích základů. Měsíční vyměřovací základ je omezen
horní hranicí – nemůže být vyšší než jedna dvanáctina maximálního vyměřovacího
základu (viz výše).
Pan Novotný má za měsíce leden–duben 2013 platit zálohy na
pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 482 Kč, což odpovídá vyměřovacímu
základu 8 500 Kč, od května 2013 má platit zálohy na pojistné na důchodové
pojištění ve výši 2 920 Kč, což odpovídá vyměřovacímu základu 10 000 Kč.
Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění se v měsících
leden–duben musí pohybovat mezi 5 000 Kč a 8 500 Kč, v měsících květen–prosinec
mezi 5 000 Kč a 10 000 Kč. Chtěl-li by pan Novotný platit např. od září 2013
pojistné na nemocenské pojištění ze základu vyššího než 10 000 Kč, pak musí z
tohoto základu odvést i zálohu na pojistné na důchodové pojištění.
Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí z vyměřovacího základu u
OSVČ 29,2 % (28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku
zaměstnanosti) a 2,3 % na nemocenské pojištění (před 1. 1. 2011 1,4 %), přičemž
pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. Do 31. 12. 2008 činila
sazba pojistného na sociální zabezpečení 29,6 % a na nemocenské pojištění 4,4
%.
Sazby pojistného OSVČ, která je účastna důchodového
spoření
Osoby, které jsou účastny důchodového spoření dle zákona č. 426/2011
Sb., mají nižší pojistné na důchodové pojištění, hrazené na účet OSSZ, a to o 3
%; celkové pojistné na sociální zabezpečení tedy činí 26,2 %. Tato OSVČ si může
snížit platbu zálohy na pojistné na důchodové pojištění od měsíce, ve kterém se
stala účastníkem důchodového spoření. Zároveň ale bude platit na účet
finančního úřadu pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % z měsíčního
vyměřovacího základu (zálohy), resp. z ročního vyměřovacího základu (doplatek).
A dále bude OSVČ jako účastník důchodového spoření povinna podávat další
přiznání k pojistnému na důchodové spoření, a to místně příslušnému finančnímu
úřadu, resp. jeho územnímu pracovišti. To, že OSVČ je účastníkem důchodového
spoření, je povinna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení při
zahájení samostatné výdělečné činnosti, spolu s datem, odkdy je tohoto spoření
účastna. Jestliže se OSVČ stane účastníkem důchodového spoření až po zahájení
samostatné výdělečné činnosti, oznámí tuto skutečnost příslušné správě
sociálního zabezpečení nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za
kalendářní rok, ve kterém se stala účastníkem důchodového spoření.
1.4 Pojistné nebo zálohy na pojistné a doplatek
pojistného
OSVČ je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:
-
Za kalendářní rok, ve kterém byla alespoň po část roku účastna
povinně důchodového pojištění a zároveň neměla v tomto roce povinnost platit
zálohy na pojistné.
Tyto skutečnosti mohou nastat pouze u osob vykonávajících vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost, neboť ty osoby, které vykonávají hlavní
samostatnou výdělečnou činnost, musejí platit od zahájení výkonu takovéto
činnosti zálohy na pojistné.
-
Za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém
pojištění až po jeho uplynutí a za který nebyla povinna platit zálohy na
pojistné.
Konkrétně jde o následující případy:
-
OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost,
nepřihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok
dosáhla takového příjmu, že jí ze zákona vyplynula povinná účast na důchodovém
pojištění.
-
OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z
toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro
povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný
rok nepřihlásila. Za daný rok však dosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového,
že jí ze zákona účast povinně za tento rok vzniká.
-
OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost,
nepřihlásila se dobrovolně v průběhu tohoto roku k účasti na důchodovém
pojištění a za tento rok nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast
na důchodovém pojištění, přihlásila se však k účasti na důchodovém pojištění
spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích za tento rok.
-
OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z
toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro
povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný
rok nepřihlásila. Za daný rok nedosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového,
aby jí ze zákona účast povinně za tento rok vznikla, přihlásila se však k
účasti na důchodovém pojištění spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích
za tento rok.
Nahoru Splatnost pojistného
Pojistné je splatné do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl
být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné
na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.
OSVČ je povinna platit zálohy:
-
Za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává OSVČ hlavní samostatnou
výdělečnou činnost.
-
Za kalendářní měsíc, ve kterém se OSVČ vykonávající vedlejší
činnost dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním
roce, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Tato povinnost trvá
naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém
byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve
kterém se OSVČ přihlásila dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění.
-
Za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o
příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byla OSVČ vykonávající
vedlejší činnost povinně účastna důchodového pojištění, a za měsíce následující
po tomto měsíci. Naposledy tato povinnost trvá za kalendářní měsíc, který
předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o
příjmech a výdajích za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve
kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového
pojištění.
Nahoru Zálohy na pojistné
OSVČ není povinna platit zálohy:
-
Zálohy na pojistné není od roku 2008 povinna platit OSVČ, která je
účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla
maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v
němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v
zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního
měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán
přehled o příjmech a výdajích za tento rok.
Nahoru Výpočet a platba záloh
Záloha na pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je
splatná od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce, za který
se platí (do 31. 12. 2008 byla záloha splatná od prvního dne kalendářního
měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního
měsíce).
Výše zálohy se stanoví procentní sazbou (viz výše) z měsíčního
vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která vykonávala činnost
v předcházejícím roce, činí 50 % z částky rovnající se průměru, který z
daňového základu (v roce 2008 ještě vycházíme z rozdílu mezi příjmy a výdaji)
připadá na jeden měsíc. Pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího
základu přesáhla 4násobek průměrné mzdy, činí nejnižší měsíční vyměřovací
základ tuto částku (do konce roku 2009 4násobek průměrné mzdy, v letech 2010 a
2011 6násobek průměrné mzdy). Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než 25
% průměrné mzdy u OSVČ vykonávajících činnost hlavní a méně než 10 % průměrné
mzdy u OSVČ vykonávajících činnost vedlejší. Vývoj minimálních měsíčních
vyměřovacích základů pro činnost hlavní i vedlejší byl uveden výše (viz část
1.2 Vyměřovací základ a výše pojistného).
Měsíční vyměřovací základ OSVČ pro zálohy na pojistné platí od měsíce,
kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za rok předcházející,
do měsíce předcházejícího měsíci, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech
a výdajích za kalendářní rok další.
Nahoru Zálohy a výkon zaměstnání od 1. 1. 2009
Pro účely placení záloh na pojistné se OSVČ považuje za osobu
vykonávající vedlejší činnost:
-
v tom kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly současně
skutečnosti, které trvají-li současně s výkonem samostatné výdělečné činnosti,
pak je OSVČ v daném období považována pro účely důchodového pojištění za OSVČ
vykonávající vedlejší činnost (viz úvod),
-
vykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost a souběžně s ní i
zaměstnání, považuje se v měsíci, kdy obě tyto skutečnosti trvají současně, za
osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a to i pro účely
placení záloh (do 31. 12. 2008 se pro účely placení záloh testoval příjem ze
závislé činnosti z roku předchozího, který musel činit alespoň 12násobek
minimální mzdy). Nezbytnou podmínkou je však výkon takového zaměstnání, které
zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.
Zálohy se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní
měsíc OSVČ měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popř.
pobírala toto nemocenské, nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z
nemocenského pojištění OSVČ.
Zálohy se nově od roku 2008 neplatí při souběhu OSVČ a zaměstnání,
bylo-li dosaženo v zaměstnání maximálního vyměřovacího základu – viz výše.
Nahoru Pojistné na nemocenské pojištění
Pojistné na nemocenské pojištění se od 1. 1. 2009 platí odděleně od
zálohy na důchodové pojištění, na jiný účet a pod jiným variabilním
symbolem. Splatnost pojistného je od prvního do dvacátého dne následujícího
kalendářního měsíce.
Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2008 patří jak pojistné na sociální
zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tak i nemocenské
pojištění podle § 25 odst. 1 písm. g) ZDP mezi
výdaje daňově neuznatelné, budou v daňové evidenci úhrady pojistného, zálohy na
pojistné i doplatky pojistného zaevidovány jako výdaje neovlivňující základ
daně. Do daňových výdajů lze od roku 2008 zahrnout pouze výše uvedené
pojistné hrazené zaměstnavatelem z titulu zaměstnávání pracovníků, a to ještě
pouze v případě, že zaměstnavatel neuplatňuje výdaje paušálem.
Obdobně platí i pro podnikatele, kteří podle § 7 odst. 7 ZDP uplatňují výdaje
paušálem, že v této částce jsou zahrnuty veškeré výdaje podnikatele, tedy i
výdaje na sociální a nemocenské pojištění (do konce roku 2007 byly tyto položky
možné navíc připočítat k paušálním výdajům).
Od 1. 1. 2010 se za den platby pojistného považuje den, kdy bude
pojistné připsáno na účet poskytovatele platebních služeb příslušné
správy sociálního zabezpečení, tzn. ČNB. Záloha na pojistné za příslušný měsíc
tedy musí být připsána na účet ČNB nejpozději do 20. dne následujícího měsíce,
doplatek pojistného musí být připsán na účet ČNB nejpozději 8. den po podání
přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.
1.6 Přehled o příjmech a výdajích
Nahoru Povinnost podání přehledu
OSVČ, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala činnost, je
povinna podat příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho
měsíce…