dnes je 29.3.2024

Input:

Pojistné u OSVČ

8.2.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 42 minut

Pojistné u OSVČ

Ing. Lenka Hájková

  1. Pojistné na sociální zabezpečení

  2. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění



1. Pojistné na sociální zabezpečení

1.1 základní oznamovací povinnost

Úvod, právní úprava

Jak již bylo uvedeno viz Pojistné, je osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) povinna platit za podmínek stanovených příslušnými předpisy (zejména zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, a dále zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění), pojistné, resp. zálohy na pojistné a doplatek pojistného. Za jakých podmínek, v jaké výši a kdy platit, a dále co, kdy a jak oznamujeme příslušné správě sociálního zabezpečení v souvislosti se vznikem a průběhem podnikatelské činnosti, se dočteme v následujícím textu.

Oznamovací povinnost

Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která

  • - ukončila povinnou školní docházku,
  • - dosáhla věku alespoň 15 let a
  • - vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Pozor!

OSVČ je povinna příslušné správě sociálního zabezpečení oznamovat skutečnosti uvedené v následujících pěti bodech, a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastane skutečnost, která zakládá takovou povinnost.
Jedná se o:

  1. den zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti, resp. spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat,

  2. ukončení samostatné výdělečné činnosti, resp. její přerušení,

  3. zánik oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

  4. den, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,

  5. den, od kterého zanikají skutečnosti, které, trvají-li současně s výkonem samostatné výdělečné činnosti, mají za následek považování samostatné výdělečné činnosti za vedlejší činnost.

Příklad

Pan Vondráček získal dne 28. 11. 201X živnostenský list na poskytování úklidových služeb s tím, že oprávnění k podnikání vzniklo dnem 14. 11. 201X. Provozovat tuto činnost začal pan Vondráček dne 30. 11. 201X. Příslušné správě sociálního zabezpečení je tedy povinen oznámit do 8. 12. 201X den zahájení samostatné výdělečné činnosti, kterým je 30. 11. 201X, a současně v oznámení uvést datum 14. 11. 201X jako datum, od kterého je oprávněn tuto činnost vykonávat.

Pozor!

Výkon umělecké a jiné tvůrčí činnosti

Za výkon samostatné výdělečné činnosti se od 1. 1. 2009 považuje i výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů (dále jen „umělecká činnost“). Do 31. 12. 2008 se za samostatnou výdělečnou činnost považoval pouze soustavný výkon této činnosti, a to na základě prohlášení dané osoby.

Osoby vykonávající uměleckou činnost, které nebyly do 31. 12. 2008 účastny důchodového pojištění a které vykonávají tuto činnost i po 1. 1. 2009, musejí oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení totéž jako při zahájení činnosti OSVČ.

Za výkon samostatné výdělečné činnosti se však nepovažuje umělecká činnost, ze které příjmy podléhají zdanění podle zvláštní sazby daně, tzn. příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, nepřesáhne-li odměna od jednoho plátce v jednom měsíci částku 7 000 Kč.

Samostatná výdělečná činnost se pro účely důchodového pojištění dělí na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší a hlavní činnost

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ, která není účastna nemocenského pojištění OSVČ, v kalendářním roce vykonávala zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (do 31. 12. 2011 nebyli účastni nemocenského pojištění společníci a jednatelé s.r.o. členové družstva, likvidátoři a prokuristé – u těchto osob byla rozhodující účast na důchodovém pojištění). Dále se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, trvá-li současně po celý kalendářní měsíc samostatná výdělečná činnost a některá z následujících skutečností a OSVČ není účastna nemocenského pojištění OSVČ:

  • OSVČ má nárok na výplatu invalidního důchodu či jí byl přiznán starobní důchod,

  • OSVČ má nárok na výplatu rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství,

  • OSVČ pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby,

  • OSVČ je nezaopatřeným dítětem.

Nepovažuje-li se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pak je hlavní samostatnou výdělečnou činností.

Kritérium účasti na nemocenském pojištění OSVČ platí od 1. 1. 2011. Od tohoto data, i když dojde k souběhu podnikání a některé ze skutečností uvedených výše a OSVČ je účastna nemocenského pojištění, a to i jen po část měsíce, považuje se za OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost hlavní.

Povinnost platit zálohy

To, že OSVČ oznámí zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti, ještě neznamená, že od tohoto data jí vzniká povinnost placení záloh na pojistné na sociální zabezpečení. Tato povinnost vzniká až účastí na důchodovém pojištění. Účast na pojištění je pro OSVČ buď povinná, nebo dobrovolná.

Povinná účast na důchodovém pojištění

Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká těm OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost coby hlavní činnost. Osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jsou povinně účastny důchodového pojištění tehdy, pokud jejich příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky.

Rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Obě tyto hodnoty jsou každoročně nejpozději do 30. 9. upravovány nařízením vlády. Použití vyměřovacího základu a koeficientu o dva roky předcházející roku, za který se účast posuzuje, koresponduje se způsobem stanovování těchto hodnot. Veličiny, na základě kterých dochází ke stanovení všeobecného základu a koeficientu, jsou totiž známy až v průběhu následujícího období. V termínu do 30. 9. následujícího období tudíž vláda nařízením rozhodne o úpravách těchto hodnot a tyto hodnoty jsou pak platné pro následující kalendářní rok.

Vývoj všeobecného vyměřovacího základu, přepočítacího koeficientu a rozhodné částky ukazuje následující tabulka:

Rok  Všeobecný
vyměřovací základ
 
Přepočítací koeficient  Rozhodná částka 
2009  21 527 Kč  1,0942  56 532 Kč 
2010  23 280 Kč  1,0184  56 901 Kč 
2011  24 091 Kč  1,0269  59 374 Kč 
2012  24 526 Kč  1,0249  60 329 Kč 
2013  25 093 Kč  1,0315  62 121 Kč 

Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost (= před měsícem, ve kterém byla zahájena činnost, a dále po měsíci, ve kterém byla ukončena tato činnost), a dále za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, včetně příslušného počtu dnů nemoci, za které se nemocenské počínaje rokem 2009 nevyplácí (v roce 2009 a 2010 prvních 14 dnů nemoci, od roku 2011 prvních 21 dnů nemoci).

Dobrovolná účast na důchodovém pojištění

OSVČ, která v běžném roce začíná s podnikáním a toto podnikání je pro účely důchodového pojištění považováno za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se k této účasti dobrovolně přihlásí. OSVČ se může přihlásit u příslušné správy sociálního zabezpečení kdykoliv v průběhu kalendářního roku a dále v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.

Příklad

Pan Vondráček z minulého příkladu vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, a tak mu povinně vzniká účast na důchodovém pojištění dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti, tzn. 30. 11. 201X. Od tohoto data je pan Vondráček povinen platit zálohy na pojistné, a to nejméně z minimálního vyměřovacího základu (viz dále).

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné, OSVČ je účastna nemocenského pojištění pouze tehdy, přihlásí-li se k tomuto pojištění. Pojištění vzniká dnem, který je uveden na přihlášce, nejdříve však dnem, kdy je přihláška podána. Nárok na nemocenské však vzniká až u pracovní neschopnosti, která vznikla až po uplynutí tří měsíců účasti na nemocenském pojištění (viz Nemoc zaměstnance a OSVČ).

Příklad

Pan Vondráček, který zahájil samostatnou výdělečnou činnost dne 30. 11. 201X, se dne 7. 12. 201X přišel přihlásit na příslušnou správu sociálního zabezpečení k účasti na nemocenském pojištění. Nemocenské za případnou pracovní neschopnost by mu příslušná správa sociálního pojištění vyplácela až po uplynutí třech měsíců, tzn. od 8. 3. 201X+1.

1.2 Vyměřovací základ a výše pojistného

Vyměřovací základ

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní rok, resp. jeho část). Od 1. 1. 2009 se pro stanovení vyměřovacího základu nevychází již z rozdílu mezi příjmy a výdaji, nýbrž z daňového základu. Vyměřovacím základem je od 1. 1. 2009 částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem se rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle §§ 5 a 23 ZDP. Dochází tak ke značnému zjednodušení, neboť OSVČ pro stanovení daňového základu použije údaj, který vyplnila do daňového přiznání (řádek č. 37). Tato částka však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ je jiný u samostatné výdělečné činnosti hlavní a jiný u samostatné výdělečné činnosti vedlejší.

Minimální vyměřovací základ a činnost hlavní

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, je minimálním vyměřovacím základem součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost (po vyloučení měsíců, kdy OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ činí 25 % průměrné mzdy, přičemž průměrná mzda se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu toho základu.

Přehled minimálních vyměřovacích základů (MVZ) a minimálních plateb – hlavní činnost:

  Rok 2009  Rok 2010  Rok 2011  Rok 2012  Rok 2013 
MVZ roční  70 668 Kč  71 136 Kč  74 220 Kč  75 420 Kč  77 652 Kč 
MVZ měsíční  5 889 Kč  5 928 Kč  6 185 Kč  6 285 Kč  6 471 Kč 
Min. záloha na DP  1 720 Kč  1 731 Kč  1 807 Kč  1 836 Kč  1 890 Kč 
Min. poj. na NP  56 Kč  56 Kč  92 Kč  115 Kč  115 Kč 

Minimální vyměřovací základ a činnost vedlejší

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, je minimálním vyměřovacím základem také součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném kalendářním roce vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána (opět vylučujeme některé měsíce – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ se však stanoví v jiné výši než v případě výkonu činnosti hlavní, a to pouze ve výši 10 % součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro tento základ.

Přehled minimálních vyměřovacích základů a minimálních plateb – vedlejší činnost:

  Rok 2009  Rok 2010  Rok 2011  Rok 2012  Rok 2013 
MVZ roční  28 272 Kč  28 452 Kč  29 688 Kč  30 168 Kč  31 068 Kč 
MVZ měsíční  2 356 Kč  2 371 Kč  2 474 Kč  2 514 Kč  2 589 Kč 
Min. záloha na DP  688 Kč  693 Kč  723 Kč  735 Kč  756 Kč 
Min. poj. na NP  56 Kč  56 Kč  92 Kč  115 Kč  115 Kč 

Minimální vyměřovací základ a výkon činnosti jak hlavní, tak vedlejší

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jak hlavní, tak vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (a z vedlejší činnosti je účastna důchodového pojištění), činí minimální vyměřovací základ buď součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší činnosti, anebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší činnosti. Přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů.

Dílčí minimální vyměřovací základy se stanoví podle pravidel pro stanovení minimálního vyměřovacího základu pro činnost hlavní a pro činnost vedlejší, která byla popsána výše. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou (50 % pro rok 2006 a násl.) tak, že se daňový náklad dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Maximální vyměřovací základ

Vyměřovací základ OSVČ mohl činit do roku 2007 nejvýše 486 000 Kč. Od roku 2008 byla hranice maximálního vyměřovacího základu stanovena na 48násobek průměrné mzdy (= součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu). Tato částka se do roku 2007 snižuje o částku 40 500 Kč za každý vylučovaný kalendářní měsíc, v letech 2008 a 2009 o čtyřnásobek průměrné mzdy, od roku 2010 o šestinásobek průměrné mzdy a od roku 2012 opět o čtyřnásobek průměrné mzdy.

Pro rok 2010 byla zvýšena hranice maximálního vyměřovacího základu na 72násobek průměrné mzdy. Tato hranice platí i pro rok 2011 a od roku 2012 platí opět 48násobek průměrné mzdy.

  Rok 2009  Rok 2010  Rok 2011  Rok 2012  Rok 2013 
Prům. mzda  23 555 Kč  23 709 Kč  24 740 Kč  25 137 Kč  25 884 Kč 
Max. vym. základ  1 130 640 Kč  1 707 048 Kč  1 781 280 Kč  1 206 576 Kč  1 242 432 Kč 
Odečet za vylučovaný
měsíc 
94 220 Kč  142 254 Kč  148 440 Kč  100 548 Kč  103 536 Kč 
Příklad

Předpokládejme, že pan Vondráček z předchozího příkladu vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost od 1. 1. 2012 do 31. 5. 2012 a od 1. 6. 2012 začne k samostatné výdělečné činnosti pobírat starobní důchod. Není nemocensky pojištěn. Na základě této skutečnosti se stane výkon jeho činnosti od 1. 6. 2012 vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Dále předpokládejme, že dílčí základ daně podle § 7 ZDP za kalendářní rok 2012 bude činit 120 000 Kč. Nyní se podívejme, zda bude pan Vondráček účasten důchodového pojištění z titulu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a jaký bude jeho minimální vyměřovací základ.

Za měsíce leden až květen (výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti) je pan Vondráček účasten důchodového pojištění. Pro posouzení účasti za měsíce červen až prosinec 2012 musíme otestovat podmínku dosažení 2,4násobku rozhodné částky. Vyměřovací základ z vedlejší výdělečné činnosti vypočítáme následovně: [120 000 Kč (dílčí základ daně za rok 2012) / 12 (počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti)] × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti). Výsledná částka činí 70 000 Kč. Jelikož je tato částka vyšší než 2,4násobek rozhodné částky (= 60 329 Kč), bude pan Vondráček účasten důchodového pojištění i v měsících červen–prosinec 2012.

Nyní si stanovíme minimální vyměřovací základ. Jelikož v kalendářním roce 2012 došlo k tomu, že byla vykonávána činnost hlavní i činnost vedlejší a činnost vedlejší z titulu dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP) založila účast na důchodovém pojištění, musíme vypočítat dva součty, tyto součty porovnat a vyšší z těchto součtů bude minimálním vyměřovacím základem.

  1. Součet dílčích minimálních vyměřovacích základů 6 285 Kč (25 % průměrné mzdy) × 5 (počet měsíců výkonu hlavní činnosti) = 31 425 Kč + 2 514 Kč (10 % průměrné mzdy) × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší činnosti) = 17 598 Kč

    První součet činí 49 023 Kč.

  2. Součet dílčího minimálního vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrného vyměřovacího základu z činnosti vedlejší. Dílčí minimální vyměřovací základ z hlavní činnosti činí 31 425 Kč (stejná konstrukce jako u předchozího výpočtu).
    Poměrný vyměřovací základ činí 50 % z částky70 000 Kč (120 000 / 12 × 7), což je 35 000 Kč.

    Druhý součet činí 66 425 Kč. Za minimální hranici tudíž bude považována tato hodnota.

Vyměřovací základ pana Vondráčka tudíž nesmí být nižší než částka 66 425 Kč. Jeho dílčí základ daně podle § 7 ZDP činil částku 120 000 Kč. Vypočtený vyměřovací základ (50 % základu daně) činí 60 000 Kč. Jelikož je vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, bude se pojistné počítat ze základu minimálního, kterým je částka 66 425 Kč (nestanoví-li si pan Vondráček vyměřovací základ vyšší).

Maximální vyměřovací základ při souběhu činností

Počínaje rokem 2008 se testuje maximální vyměřovací základ u všech příjmů, tzn. jak u příjmů z podnikání či jiné výdělečné činnosti, tak u příjmů ze zaměstnání, dohromady. Přesáhne-li tedy součet vyměřovacího základu OSVČ a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ (viz výše), sníží se o přesahující částku vyměřovací základ OSVČ. Bude-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, bude se snižovat úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.

Příklad

Předpokládejme, že pan Vondráček bude mít v roce 2012 po celý rok kromě příjmů z podnikání i příjem ze zaměstnání. Dílčí základ daně z podnikání bude činit 1 600 000 Kč, příjem ze zaměstnání 1 000 000 Kč. Vyměřovacím základem OSVČ za rok 2012 bude částka 800 000 Kč (50 % dílčího základu daně podle § 7 ZDP), vyměřovacím základem zaměstnance bude částka 1 000 000 Kč. Jelikož součet vyměřovacích základů činí více než 48násobek průměrné mzdy (1 206 576 Kč), sníží se vyměřovací základ OSVČ o příslušný rozdíl, v našem případě o částku 593 424 Kč (800 000 + 1 000 000 – 1 206 576). Znamená to tedy, že vyměřovací základ OSVČ bude činit 206 576 Kč (800 000 – 593 424) a tomu odpovídající pojistné 60 321 Kč (29,2 % z částky 206 576 Kč).

Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění

Do 31. 12. 2008 činilo nemocenské pojištění 4,4 % z vyměřovacího základu, který byl shodný s vyměřovacím základem pro důchodové pojištění. Od 1. 1. 2009 je vyměřovací základ stanovován samostatně (OSVČ si jej stanovuje sama), nemůže být však nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na pojištění. Rozhodná částka od roku 2012 činí 2 500 Kč (do 31. 12. 2011 byla 2 000 Kč), tudíž minimální měsíční vyměřovací základ na nemocenské pojištění činí 5 000 Kč (do 31. 12. 2011 byl 4 000 Kč). Sazba pojistného je od 1. 1. 2011 2,3 % (od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010 činila sazba pojistného 1,4 %). Stanovený základ na nemocenské pojištění nelze dodatečně měnit, za stanovení vyměřovacího základu se považuje zaplacení pojistného na nemocenské pojištění.

Od 1. 1. 2011 dále platí, že základ pro pojistné na nemocenské pojištění je opět do jisté míry svázán s vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění. Vyměřovací základ (měsíční) pro pojistné na nemocenské pojištění totiž nemůže být vyšší než vyměřovací základ (měsíční) pro pojistné na důchodové pojištění. OSVČ si může stanovit základ i vyšší, než jak jí vyjde z přehledu, a z tohoto základu odvést jak pojistné na nemocenské pojištění, tak zálohu na pojistné na důchodové pojištění. Při vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění však vyměřovací základ musí činit nejméně úhrn takto určených měsíčních vyměřovacích základů. Měsíční vyměřovací základ je omezen horní hranicí – nemůže být vyšší než jedna dvanáctina maximálního vyměřovacího základu (viz výše).

Příklad

Pan Novotný má za měsíce leden–duben 2013 platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 482 Kč, což odpovídá vyměřovacímu základu 8 500 Kč, od května 2013 má platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 920 Kč, což odpovídá vyměřovacímu základu 10 000 Kč. Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění se v měsících leden–duben musí pohybovat mezi 5 000 Kč a 8 500 Kč, v měsících květen–prosinec mezi 5 000 Kč a 10 000 Kč. Chtěl-li by pan Novotný platit např. od září 2013 pojistné na nemocenské pojištění ze základu vyššího než 10 000 Kč, pak musí z tohoto základu odvést i zálohu na pojistné na důchodové pojištění.

1.3 Sazby pojistného

Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí z vyměřovacího základu u OSVČ 29,2 % (28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 2,3 % na nemocenské pojištění (před 1. 1. 2011 1,4 %), přičemž pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. Do 31. 12. 2008 činila sazba pojistného na sociální zabezpečení 29,6 % a na nemocenské pojištění 4,4 %.

  Do roku 2008  2009 a 2010  Od roku 2011 
Pojistné na důchodové pojištění  28 %  28 %  28 % 
Pojistné na státní politiku zaměstnanosti  1,6 %  1,2 %  1,2 % 
Celkem  29,6 %  29,2 %  29,2 % 
Pojistné na nemocenské pojištění  4,4 %  1,4 %  2,3 % 
Úhrn  34 %  30,6 %  31,5 % 

Sazby pojistného OSVČ, která je účastna důchodového spoření

Osoby, které jsou účastny důchodového spoření dle zákona č. 426/2011 Sb., mají nižší pojistné na důchodové pojištění, hrazené na účet OSSZ, a to o 3 %; celkové pojistné na sociální zabezpečení tedy činí 26,2 %. Tato OSVČ si může snížit platbu zálohy na pojistné na důchodové pojištění od měsíce, ve kterém se stala účastníkem důchodového spoření. Zároveň ale bude platit na účet finančního úřadu pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % z měsíčního vyměřovacího základu (zálohy), resp. z ročního vyměřovacího základu (doplatek). A dále bude OSVČ jako účastník důchodového spoření povinna podávat další přiznání k pojistnému na důchodové spoření, a to místně příslušnému finančnímu úřadu, resp. jeho územnímu pracovišti. To, že OSVČ je účastníkem důchodového spoření, je povinna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení při zahájení samostatné výdělečné činnosti, spolu s datem, odkdy je tohoto spoření účastna. Jestliže se OSVČ stane účastníkem důchodového spoření až po zahájení samostatné výdělečné činnosti, oznámí tuto skutečnost příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém se stala účastníkem důchodového spoření.

1.4 Pojistné nebo zálohy na pojistné a doplatek pojistného

Pojistné

OSVČ je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:

  • Za kalendářní rok, ve kterém byla alespoň po část roku účastna povinně důchodového pojištění a zároveň neměla v tomto roce povinnost platit zálohy na pojistné.

    Tyto skutečnosti mohou nastat pouze u osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, neboť ty osoby, které vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost, musejí platit od zahájení výkonu takovéto činnosti zálohy na pojistné.

  • Za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a za který nebyla povinna platit zálohy na pojistné.

Konkrétně jde o následující případy:

  • OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nepřihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok dosáhla takového příjmu, že jí ze zákona vyplynula povinná účast na důchodovém pojištění.

  • OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný rok nepřihlásila. Za daný rok však dosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového, že jí ze zákona účast povinně za tento rok vzniká.

  • OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nepřihlásila se dobrovolně v průběhu tohoto roku k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění, přihlásila se však k účasti na důchodovém pojištění spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích za tento rok.

  • OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný rok nepřihlásila. Za daný rok nedosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového, aby jí ze zákona účast povinně za tento rok vznikla, přihlásila se však k účasti na důchodovém pojištění spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích za tento rok.

Splatnost pojistného

Pojistné je splatné do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.

OSVČ je povinna platit zálohy:

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává OSVČ hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém se OSVČ vykonávající vedlejší činnost dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Tato povinnost trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém se OSVČ přihlásila dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění.

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byla OSVČ vykonávající vedlejší činnost povinně účastna důchodového pojištění, a za měsíce následující po tomto měsíci. Naposledy tato povinnost trvá za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového pojištění.

Zálohy na pojistné

OSVČ není povinna platit zálohy:

  • Zálohy na pojistné není od roku 2008 povinna platit OSVČ, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za tento rok.

Výpočet a platba záloh

Záloha na pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce, za který se platí (do 31. 12. 2008 byla záloha splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce).

Výše zálohy se stanoví procentní sazbou (viz výše) z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která vykonávala činnost v předcházejícím roce, činí 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu (v roce 2008 ještě vycházíme z rozdílu mezi příjmy a výdaji) připadá na jeden měsíc. Pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla 4násobek průměrné mzdy, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku (do konce roku 2009 4násobek průměrné mzdy, v letech 2010 a 2011 6násobek průměrné mzdy). Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než 25 % průměrné mzdy u OSVČ vykonávajících činnost hlavní a méně než 10 % průměrné mzdy u OSVČ vykonávajících činnost vedlejší. Vývoj minimálních měsíčních vyměřovacích základů pro činnost hlavní i vedlejší byl uveden výše (viz část 1.2 Vyměřovací základ a výše pojistného).

Měsíční vyměřovací základ OSVČ pro zálohy na pojistné platí od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za rok předcházející, do měsíce předcházejícího měsíci, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok další.

Zálohy a výkon zaměstnání od 1. 1. 2009

Pro účely placení záloh na pojistné se OSVČ považuje za osobu vykonávající vedlejší činnost:

  • v tom kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly současně skutečnosti, které trvají-li současně s výkonem samostatné výdělečné činnosti, pak je OSVČ v daném období považována pro účely důchodového pojištění za OSVČ vykonávající vedlejší činnost (viz úvod),

  • vykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost a souběžně s ní i zaměstnání, považuje se v měsíci, kdy obě tyto skutečnosti trvají současně, za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a to i pro účely placení záloh (do 31. 12. 2008 se pro účely placení záloh testoval příjem ze závislé činnosti z roku předchozího, který musel činit alespoň 12násobek minimální mzdy). Nezbytnou podmínkou je však výkon takového zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.

Zálohy se neplatí

Zálohy se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc OSVČ měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popř. pobírala toto nemocenské, nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ.

Zálohy se nově od roku 2008 neplatí při souběhu OSVČ a zaměstnání, bylo-li dosaženo v zaměstnání maximálního vyměřovacího základu – viz výše.

Pojistné na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění se od 1. 1. 2009 platí odděleně od zálohy na důchodové pojištění, na jiný účet a pod jiným variabilním symbolem. Splatnost pojistného je od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce.

1.5 Daňová evidence

Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2008 patří jak pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tak i nemocenské pojištění podle § 25 odst. 1 písm. g) ZDP mezi výdaje daňově neuznatelné, budou v daňové evidenci úhrady pojistného, zálohy na pojistné i doplatky pojistného zaevidovány jako výdaje neovlivňující základ daně. Do daňových výdajů lze od roku 2008 zahrnout pouze výše uvedené pojistné hrazené zaměstnavatelem z titulu zaměstnávání pracovníků, a to ještě pouze v případě, že zaměstnavatel neuplatňuje výdaje paušálem.

Obdobně platí i pro podnikatele, kteří podle § 7 odst. 7 ZDP uplatňují výdaje paušálem, že v této částce jsou zahrnuty veškeré výdaje podnikatele, tedy i výdaje na sociální a nemocenské pojištění (do konce roku 2007 byly tyto položky možné navíc připočítat k paušálním výdajům).

Platba pojistného

Od 1. 1. 2010 se za den platby pojistného považuje den, kdy bude pojistné připsáno na účet poskytovatele platebních služeb příslušné správy sociálního zabezpečení, tzn. ČNB. Záloha na pojistné za příslušný měsíc tedy musí být připsána na účet ČNB nejpozději do 20. dne následujícího měsíce, doplatek pojistného musí být připsán na účet ČNB nejpozději 8. den po podání přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.

1.6 Přehled o příjmech a výdajích

Povinnost podání přehledu

OSVČ, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala činnost, je povinna podat příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce

Nahrávám...
Nahrávám...