dnes je 29.3.2024

Input:

Zaměstnání krátkodobé a zaměstnání malého rozsahu

13.1.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

7.3.1.2 Zaměstnání krátkodobé a zaměstnání malého rozsahu

Ing. Marta Ženíšková

Zaměstnanci, kteří vykonávají z hlediska nemocenského pojištění zaměstnání krátkodobé nebo malého rozsahu, patří sice do okruhu pojištěných osob (§ 5 ZNP), ale účastni nemocenského pojištění jsou pouze za podmínek, které jsou stanoveny pro takový druh zaměstnání.

Krátkodobé zaměstnání (§ 6 odst. 2)

Za krátkodobé zaměstnání se považuje zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů. Jestliže k nástupu do takového zaměstnání dojde do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání u stejného zaměstnavatele, založí účast na nemocenském pojištění.

Příklad
Příklady
  1. Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovní poměr na dobu neurčitou, po 4 dnech od nástupu do zaměstnání byl ukončen ve zkušební době. Pracovní poměr byl uzavřen na 40hodinový pracovní týden.

    Zaměstnání není zaměstnáním krátkodobým, i když trvalo jen 4 dny, založilo účast na nemocenském pojištění, ze mzdy (ze započitatelných příjmů) musí být odvedeno pojistné, i kdyby úhrn započitatelných příjmů za dobu výkonu práce činil jen 1 800 Kč. Zaměstnavatel musí oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání (v tomto případě tak může učinit na jednom tiskopise).

  2. Zaměstnavatel uzavřel s panem Novákem pracovní poměr od 1. 6. do 14. 6. Pan Novák ještě u tohoto zaměstnavatele nepracoval. Mzda činila 7 000 Kč.

    Zaměstnání je krátkodobé, nezaložilo účast na nemocenském pojištění, zaměstnavatel neoznamuje OSSZ u tohoto zaměstnance nástup a skončení zaměstnání, ze 7 000 Kč se neplatí pojistné na sociální zabezpečení.

    Týž zaměstnavatel uzavřel s panem Novákem opět pracovní poměr na dobu od 1. do 13. 9. téhož roku. Mzda činila 8 000 Kč.

    Toto druhé krátkodobé zaměstnání už založilo účast na nemocenském pojištění. Od skončení předchozího zaměstnání neuplynulo 6 měsíců (§ 6 odst. 2 ZNP). Zaměstnavatel musí oznámit OSSZ vstup do zaměstnání pana Nováka a skončení zaměstnání, z 8 000 Kč musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení.

  3. Zaměstnavatel zaměstnává na konci každého měsíce po dobu 8 pracovních dnů jednoho zaměstnance na plný pracovní úvazek na výpomoc při balení zboží. Mzda činí 4 000 Kč. S panem Novotným uzavřel pracovní poměr na dobu určitou od 22. do 30. 1. a již ho poté nezaměstnal.

    Zaměstnání v lednu je krátkodobým zaměstnáním, z částky 4 000 Kč se pojistné na sociální zabezpečení neodvádí.

    S panem Černým uzavřel pracovní poměr od 21. do 28. 2. a od 23. do 31. 3. téhož roku.

    U pana Černého zakládá zaměstnání v březnu již účast na nemocenském pojištění, v únoru nikoliv.

  4. Zaměstnanci skončil pracovní poměr, který trval 10 roků, dne 30. 4. S týmž zaměstnavatelem uzavřel pracovní poměr od 1. do 5. září téhož roku. Sjednaná mzda činí 2 300 Kč. Další pracovní poměr s týmž zaměstnavatelem uzavře od 10. do 22. 12. téhož roku; sjednaná mzda činí 5 000 Kč.

    V případě, že ze zaměstnání v září ve skutečnosti nečinil započitatelný příjem aspoň 2 500 Kč, ale jen sjednanou mzdu ve výši 1 800 Kč, k takovému zaměstnání se nepřihlíží. Nezakládá účast na nemocenském pojištění, ze zúčtovaného příjmu se neplatí pojistné a ani se nepovažuje za zaměstnání pro zjišťování opakování se zaměstnání do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání. Zaměstnání v prosinci se proto opakuje po 7 měsících od skončení pracovního poměru v dubnu, a proto nezakládá účast na nemocenském pojištění.

Od 1. 1. 2012 se při trvání více krátkodobých zaměstnání u téhož zaměstnance a u téhož zaměstnavatele v tomtéž kalendářním měsíci sčítají vyměřovací základy ze všech takových zaměstnání, a pokud jejich úhrn dosahuje výše aspoň 2 500 Kč, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění po dobu, v níž tato zaměstnání v kalendářním měsíci trvala. Nepřihlíží se k tomu, zda zaměstnání je zaměstnáním opakujícím se, ani se nepřihlíží k sjednanému příjmu u jednotlivých krátkodobých zaměstnání.

Příklad
Příklady:
  1. Pan Černý uzavřel dohodu o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) na dobu od 1. do 14. 4. Odměna činila 5 000 Kč. Do zaměstnání nastoupil 1. 4.; toto zaměstnání bylo prvním zaměstnáním zaměstnance u tohoto zaměstnavatele.

    Z této DPČ není pan Černý účasten nemocenského pojištění, protože se nejedná o opakující se krátkodobé zaměstnání.

    Od 25. do 30. 4. uzavřel pan Černý s týmž zaměstnavatelem DPČ, odměna činila 2 000 Kč.

    Z této DPČ by také nebyl účasten nemocenského pojištění, pokud by se nejednalo o trvání více DPČ v kalendářním měsíci. Tato druhá DPČ se sice opakuje do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání (od 14. 4.), ale příjem je nižší než 2 500 Kč, k takovému krátkodobému zaměstnání se obecně nepřihlíží. Úhrn započitatelných příjmů však činí 7 000 Kč, pan Černý je účasten nemocenského pojištění od 1. do 14. a od 25. do 30. dubna. Zaměstnavatel je povinen oznámit nástup do zaměstnání a skončení zaměstnání u každé DPČ samostatně.

  2. Pan Novotný uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 1. do 31. 3. a další DPČ od 20. do 30. 4. Odměna z první DPČ

Nahrávám...
Nahrávám...