Roční zúčtování záloh
RNDr. Josef Novák, CSc.
Roční zúčtování záloh je daňový nástroj určený těm poplatníkům s příjmy ze závislé činnosti, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání (viz Daňová tvrzení).
V zákoně o daních z příjmů se této problematice věnuje § 38ch ZDP, jak je uvedeno v dalším textu, písemná žádost se musí podat za loňský rok do 15. 2. 2016.
Výhodou ročního zúčtování pro poplatníka je to, že může jednodušším postupem získat případný přeplatek na dani z příjmů ze závislé činnosti, než kdyby sám podával daňové přiznání. Naopak nevýhodou je zde především kratší lhůta pro požádání o roční zúčtování záloh.
Musí se testovat „daňová pozice” každé fyzické osoby, zda lze nebo nelze provést roční zúčtování záloh („RZZ”).
Ze základního pojetí tohoto daňového institutu je zřejmé, že RZZ nesmí být provedeno poplatníkovi, který má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů, a to podle ustanovení § 38g ZDP.
Jen si připomínáme, že povinnost podat daňové přiznání nemají poplatníci, kteří splňují současně tyto podmínky:
-
mají příjmy ze závislé činnosti buď od jednoho plátce, nebo od více plátců postupně za sebou (na závadu nejsou současné příjmy od dvou plátců v případě, že jeden z příjmů představuje doplatek mzdy - prémie, odstupné apod. vztahující se k předchozímu zaměstnání poplatníka),
-
u všech plátců podepsali prohlášení k dani (dále jen „Prohlášení”),
-
mají v daném zdaňovacím období úhrnné příjmy v ostatních daňových základech (z podnikání, z pronájmu apod.) maximálně 6 000 Kč.
Pan Malý má jen jeden pracovní poměr, nepodniká. Prodal však zděděnou nemovitost:
a) jejíž prodej je osvobozen,
b) není od daně osvobozen.
V případě ad a) mu nic nebrání v podání žádosti zaměstnavateli, aby provedl roční zúčtování. Ve druhém případě tak učinit nemůže.
Za kalendářní rok 2015 může fyzické osobě vzniknout nová povinnost podle § 38v ZDP, tj. informovat správce daně o osvobozených příjmech nad 5 000 000 Kč – nejedná se však o daňové přiznání. A podle § 38v odst. 3 se takové hlášení nepodává například u realizovaného osvobozeného příjmu z prodeje nemovitostí.
Někdy se zapomíná na následující skutečnosti, které zamezují možnost provést roční zúčtování.
Daňové přiznání je totiž povinen podat například poplatník:
-
jemuž byly vyplaceny, nebo jenž jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
-
nebo který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatných plnění poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP,
Uvedeme si další modelové situace a rozhodneme, jestli je možné RZZ provést.
Pan Nový změnil od 1. května zaměstnavatele, u obou podepsal Prohlášení. Ještě v červnu obdržel od bývalého zaměstnavatele odměny za měsíc duben. Rád by požádal o roční zúčtování záloh. Pan Nový může požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování záloh. V daném případě nejde o souběh příjmů.
Pan Novotný byl zaměstnán od března do prosince. K tomu uzavřel v srpnu dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele, u něhož už nemohl podepsat Prohlášení. Příjem z této dohody byl zdaněn zálohou, nikoliv srážkovou daní. V tomto případě nelze provést RZZ, protože jde o souběžné příjmy.
Dcera pana Nováčka si příležitostně přivydělávala během svého studia v průběhu roku; šlo o příjmy ze závislé činnosti u jednoho plátce. Bylo podepsáno Prohlášení a uplatněna sleva na poplatníka, ale nebyla uplatněna sleva na studenta. Roční zúčtování lze provést.
Pokud slečna Nováčková při podání žádosti o roční zúčtování záloh prokáže, že byla po celé zdaňovací období studentkou, přihlédne zaměstnavatel k tomuto potvrzení a odečte spolu se slevou na poplatníka i slevu na studenta za příslušné měsíce, v nichž bylo dosahováno zdanitelných příjmů.
Nahoru Nezdanitelné části a roční zúčtování
Roční zúčtování záloh není zablokováno, pokud zaměstnanec uplatňuje všechny standardní nezdanitelné části základu daně FO.
Nahoru Daňoví nerezidenti
Poplatníkům, kteří jsou v ČR nerezidenty daňovými, může být provedeno roční zúčtování záloh za obdobných podmínek jako rezidentům, pokud tito poplatníci budou uplatňovat pouze slevu na poplatníka a na studenta. Při posouzení, zda RZZ může být provedeno, se vychází z příjmů ze závislé činnosti na území ČR.
Pro rezidenty a nerezidenty tedy neplatí shodné podmínky. Doporučujeme však vždy pečlivě ověřit, zda jde skutečně o nerezidenty, a to podle pravidel příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Daňový nerezident, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
U nerezidentů se nepřihlíží ke mzdě, kterou pobírali za práci vykonávanou v zahraničí od zahraničních zaměstnavatelů. Stejně tak jiné příjmy ze zahraničních zdrojů (z podnikání, z pronájmu) nejsou u těchto poplatníků předmětem zdanění.
V průběhu roku uplatní daňoví nerezidenti po podpisu Prohlášení odpočty za stejných podmínek jako dosud, tj. slevu na poplatníka a slevu na studenta.
Pan Husár je Slovák, pracuje u české firmy. Rodinu má na Slovensku, a je tedy daňovým nerezidentem. Jako takový má omezenou daňovou povinnost vztahující se na příjmy ze zdrojů na území ČR. Jeho případné příjmy ze zdrojů v zahraničí nejsou v ČR předmětem zdanění a jiné příjmy v ČR nemá, není tedy povinen podat daňové přiznání a může požádat o roční zúčtování záloh.
Pan Lesák je Čech, ale pracoval po celé zdaňovací období na Slovensku ve stálé provozovně české firmy. Mzdu mu vyplácí tato stálá provozovna, daň je placena na Slovensku. Jiné příjmy nemá, proto může požádat o roční zúčtování záloh. Dosažené příjmy jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.
Odměny členů statutárních orgánů vyplácené daňovým nerezidentům jsou samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní, a nevstupují tedy do ročního zúčtování záloh ani do daňového přiznání.
Základním dokumentem, jak vyplývá z předchozího výkladu, je tzv. Prohlášení. Jeho podpisem a doložením předmětných skutečností vzniká poplatníkovi nárok na měsíční slevy na dani a na daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Je v zájmu poplatníka, aby u všech zaměstnavatelů podepisoval Prohlášení, pokud se nejedná o souběh pracovních poměrů (samozřejmě v každém měsíci lze uplatnit jen jeden odpočet).
K předloženým dokladům zaměstnavatel přihlédne počínaje měsícem, který následuje po měsíci, v němž poplatník rozhodné skutečnosti pro účely uplatnění nezdanitelných částek prokázal. Nejdříve je možné odpočet uplatnit v kalendářním měsíci, na jehož počátku byly rozhodné skutečnosti splněny (tato podmínka neplatí pro dítě).
Nahoru Dodatečný podpis Prohlášení
Problém může nastat, jestliže poplatník hodlá požádat o roční zúčtování záloh, má postupné příjmy od dvou zaměstnavatelů, avšak u jednoho nepodepsal Prohlášení. To by znamenalo, že mu nesmí být provedeno roční zúčtování záloh.
Podle § 38k odst. 7 ZDP může i poplatník, který v zákonné lhůtě nepodepsal Prohlášení, je podepsat dodatečně, a to nejpozději do 15. února následujícího roku. K tomuto dodatečnému podpisu pak přihlédne zaměstnavatel, který provádí roční zúčtování daňových záloh.
Citované ustanovení § 38k ZDP nevylučuje dokonce ani možnost, kdy zaměstnanec zpětně podepíše Prohlášení i za měsíce, v nichž mu byla ze mzdy sražena 15% srážková daň.
Pan Novosad byl zaměstnán od března do prosince. V lednu a únoru měl uzavřený pracovní poměr na dohodu o provedení práce, avšak neuplatňoval slevy na dani. Jeho hrubé příjmy činily za leden 8 000 Kč a za únor 3 000 Kč.
Pan Novosad má možnost dodatečně podepsat u svého prvního zaměstnavatele Prohlášení. V něm je nutné prokazatelně vyznačit údaj o srážkové dani sražené ve mzdě za únor. Z…
