Vyměřovací základ OSVČ a pojistné na zdravotní pojištění

6.10.1 Vyměřovací základ OSVČ a pojistné na zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Pojistné se stanoví jako 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je kalendářní rok. Pojistné se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.

Vyměřovacím základem u osob samostatně výdělečně činných je sazba 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, případně s přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji

Pojem rozdíl mezi příjmy a výdaji nelze v některých případech stanovit prostým zjištěním výše příjmů a výdajů (např. z daňového přiznání). Zákon proto upravuje, co se rozumí pod pojmem rozdíl mezi příjmy a výdaji např. v případě spolupracujících osob nebo v případě, kdy OSVČ vede účetnictví.

U spolupracující osoby se za takový příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech; u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, také její podíl na společných příjmech.

U osoby samostatně výdělečně činné, která vede účetnictví, u společníka veřejné obchodní společnosti a u komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně (přesněji – dílčí základ daně) z příjmu z této činnosti.

Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován.

Částky minimálního vyměřovacího základu a pojistného u OSVČ v jednotlivých letech ukazuje následující tabulka.