Základ daně z příjmů FO

Základ daně z příjmů FO

Ing. Ondřej Burian

Základ daně z příjmů FO je vymezen v § 5 ZDP jako částka, o kterou příjmy za dané zdaňovací období (kalendářní rok) přesáhnou výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, není-li pro určitých druh příjmů zákonem stanoveno jinak.

Základ daně je u fyzických osob složen z několika tzv. dílčích základů daně (DZD). Každý DZD zahrnuje příjmy určitého druhu a každý DZD je konstruován podle poněkud specifických pravidel.

Jednotlivé DZD se přitom odlišují podle druhu příjmů, resp. podle toho, z čeho příjmy plynou:

• příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) - viz Závislá činnost,

• příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP),

• příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) - viz Příjmy FO z kapitálového majetku,

• příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP) - viz Pronájem a podnájem - daň z příjmů FO,

• ostatní příjmy (§ 10 ZDP) - viz Ostatní příjmy.

Příjmy ze závislé činnosti plynou většinou z pracovněprávního, služebního nebo obdobného poměru či výkonu funkce ve státním orgánu nebo orgánu samosprávy. Zjednodušeně řečeno jde o příjmy ze zaměstnání.

Příjmy z podnikání a jiné SVČ plynou na základě vykonávání podnikatelské činnosti, případně tzv. jiné samostatné výdělečné činnosti.

Zdrojem příjmů z kapitálového majetku je vždy držba nějakého finančního majetku - peněz, obchodních podílů, cenných papírů, vkladů, pohledávek z půjček aj.

Příjmy z pronájmu plynou z jakéhokoli pronájmu nemovitých věcí nebo dlouhodobého pronájmu věcí movitých.

Do tzv. ostatních příjmů spadají ty, které nevyhovují ani jedné z výše zmíněných kategorií. Např. příjmy z příležitostné činnosti, která není ani zaměstnáním, ani podnikáním, příjmy z převodu majetku (prodej nemovitosti, movité věci, cenných papírů...), výhry v loteriích či jiných soutěžích, příjmy ze zděděných autorských práv a jiné.

Příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 ZDP) a příjmy od daně osvobozené (§ 4 ZDP) nejsou vůbec součástí obecného základu daně, proto je u nich bezpředmětné uvažovat o tom, do jakého DZD spadají. Viz také viz Osvobození od daně z příjmů.

U příjmů z podnikání a příjmů z pronájmu může vzniknout převis výdajů nad příjmy. Pak hovoříme o ztrátě z podnikání, resp. ztrátě z pronájmu. Ztráta z podnikání nebo ztráta z pronájmu může ve stejném zdaňovacím období snižovat základ daně tak, že se odečte od DZD z kapitálového majetku nebo DZD podle § 10 (z ostatních příjmů).

Pokud je ztráta z podnikání nebo z pronájmu tak velká, že převyšuje ostatní DZD, a poplatník přitom nemá žádné příjmy ze závislé činnosti, vykáže za dané období celkovou daňovou ztrátu.

U některých druhů příjmů může být sporné, do kterého DZD je zařadit. Máme-li tedy konkrétní druh příjmu, který by podle věcného vymezení spadal do dvou různých DZD, musíme vzít v úvahu, že zákon pro kvalifikaci druhu příjmu stanoví, který DZD má přednost.

Který DZD má z tohoto pohledu „přednost“ a který je naopak vůči němu „zbytkový“, můžeme graficky znázornit takto:

O příjem z podnikání z kapitálového majetku může jít tehdy, pokud nejde o příjem ze závislé činnosti nebo z podnikání atd. Z toho pohledu jsou obecně „zbytkovou“ kategorií ostatní příjmy podle § 10.

Umíme-li správně určit dílčí daňové základy, není problém určit celkový základ daně - ten je roven součtu DZD. Zákon dává poplatníkovi možnost základ daně snížit o zvláštní daňová zvýhodnění, odčitatelné položky. Z následujícího schématu je zřejmé, že poplatník má možnost od základu daně odečíst některé nezdanitelné části základu daně.

Základ daně se po tomto snížení a zaokrouhlení (na 100 Kč směrem dolů) vynásobí sazbou daně, čímž zjistíme daň. Dalším typem zvýhodnění jsou pak slevy na dani z příjmů FO.

Postup při výpočtu daňové povinnosti FO můžeme vyjádřit tímto …