dnes je 28.3.2024

Input:

Změny v zákoně o DPH

23.10.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

3.1.2
Změny v zákoně o DPH

RNDr. Ivan Brychta

1. Změny v ZDPH v roce 2015

Připomeňme, že zákon o DPH byl s účinností od 1. 1. 2015 novelizován třemi novelami:

  • zákonem č. 196/2014 Sb., který obsahuje implementaci nových směrnic EU,

  • zákonem č. 262/2014 Sb., který zavádí třetí sazbu DPH, a

  • zákonem č. 360/2014 Sb., který je asi z praktického hlediska tou nejzásadnější novelou (rozsahem i dopadem).

Změny ZDPH dané euronovelou

Zákon č. 196/2014 Sb. má účinnost natavenou od 1. 1. 2015, ale dvě změny, které přináší, platí již od 1. 10. 2014:

  • v § 3 ZDPH, který vymezuje územní působnost zákona, se v návaznosti na novou směrnici 2013/61/EU upřesňuje, že se za třetí země považují také francouzské regiony, které jsou uvedeny v čl. 349 Smlouvy o fungování EU (jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte), a

  • nový § 88 odst. 15 ZDPH umožňuje již od 1. 10. 2014 použít ustanovení ZDPH upravující registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa a ustanovení, která s nimi souvisejí.

S účinností od 1. 1. 2015 ZDPH pak přináší tyto dva okruhy změn:

  • změny v pravidlech pro stanovení místa plnění u vybraných služeb (§ 10i ZDPH), a to:

  • telekomunikačních služeb,

  • služeb rozhlasového a televizního vysílání a

  • elektronicky poskytovaných služeb,

jsou-li poskytovány osobám nepovinným k dani – veškeré tyto služby se zdaní ve státě příjemce – resp. ve státě spotřeby služby podle pravidel vymezení v prováděcím nařízení Rady EU 282/2011 (nové čl. 24, 24a a 24b),

a na to navazující

  • zvláštní režim jednoho správního místa (označovaný jako MOSS - Mini One Stop Shop) pro tyto vybrané služby, a to ať již jsou poskytovateli subjekty ze třetích zemí anebo ze států EU.

Příklad

Jinými slovy pokud bude tuzemský podnikatel tyto vybrané služby poskytovat osobám nepovinným k dani v jiných členských státech EU, bude fakturovat nikoliv s tuzemskou sazbou DPH, ale s DPH pro stát spotřeby služby, a takové DPH bude odvádět prostřednictvím MOSS.

Do ZDPH byla nově doplněna (§§ 110a až 110ze ZDPH) procesní pravidla, podle nichž se bude postupovat při registraci do režimu MOSS v České republice:

  • registrace bude u FÚ pro Jihomoravský kraj (ÚP Brno I), účinnost registrace je od 1. dne následujícího kalendářního čtvrtletí,

  • daňové přiznání v tomto režimu se bude podávat čtvrtletně (termín do 20 dnů po skončení čtvrtletí), a to výhradně elektronicky (bude obsahovat celkovou hodnotu služeb pro každý členský stát) a ve stejné lhůtě splatná daň v EUR (bezhotovostně na speciální účet).

Blíže viz též Informace GFŘ z 21. 8. 2014 - Zvláštní režim jednoho správního místa od 1. 1. 2015 a prezentace GFŘ z 29. 10. 2014.

Třetí sazba DPH

Od 1. 1. 2015 se rozšířil počet sazeb DPH ze dvou na tři:

  • základní sazba DPH je stále ve výši 21 %,

  • původní snížená sazba 15 % je nově označována jako první snížená sazba DPH a

  • nová snížená sazba ve výši 10 % je označována jako druhá snížená sazba DPH.

Nová 10% sazba se uplatní jen na dodání vybraného zboží, které je specifikováno v nové příloze č. 3a ZDPH. Jde mj. o:

  • počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a potraviny pro malé děti,

  • radiofarmaka, očkovací látky, léky,

  • hudebniny a tištěné knihy (s výjimkou těch, kde by reklama přesáhla 50 % plochy) a

  • mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku.

Novinkou je rovněž, že jak nová příloha č. 3a, tak i dřívější příloha č. 3 (zboží v první snížené sazbě DPH), příloha č. 4 (umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti pro účely zvláštního režimu podle § 90 ZDPH) a příloha č. 5 (seznam zboží dodávaného v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92c ZDPH) jsou svázány místo číselného kódu Harmonizovaného popisu číselného označování zboží s tzv. kódem Nomenklatury celního sazebníku v platném znění (podle přílohy I nařízení Rady EU č. 2658/87). Ale k věcné změně nedochází, neboť nomenklatura celního sazebníku je od harmonizovaného systému odvozena, takže i kódy zůstávají beze změny.

Novela DPH řešící chyby

Nyní již zbývá probrat jen poslední z novel. I ta přináší od 1. 1. 2015 řadu významných změn:

  • Změna v § 5 odst. 2 ZDPH způsobuje, že se za ekonomickou činnost bude nově považovat i činnost autorů, z níž je příjem zdaněn zvláštní sazbou daně podle § 7 odst. 6 ZDP.

  • Přibylo i ustanovení § 6j ZDPH, že identifikovanou osobou bude i subjekt registrovaný v režimu MOSS (nebude-li se jednat o plátce). Nová ustanovení § 6k a § 6l ZDPH pak řeší dobrovolnou registraci osob jako identifikovaných osob ještě předtím, než se stanou identifikovanou osobou ze zákonných důvodů.

Obrat pro povinnou registraci

  • Po realizaci navržené úpravy v § 4a ZDPH se do definice obratu znovu (tak jak tomu bylo do konce roku 2013) započítává i nájem vybraných nemovitých věcí (§ 56a ZDPH). Na rozdíl od roku 2014, kdy se obrat bez nájmu vybraných nemovitých věcí počítal i „zpětně” za měsíce roku 2013, zajišťuje přechodné ustanovení novely, že se pro stanovení obratu v roce 2015 bude nájem vybraných nemovitých věcí započítávat až v měsících roku 2015 (a nikoliv v těch, které v rámci dvanáctiměsíčního testu ještě spadnou do roku 2014).

  • O trochu příjemnější zprávou by mohlo být, že novela ponechává hranici obratu na 1 000 000 Kč (i když původně měla byt jen 750 000 Kč).

Změny u daňových dokladů

  • U daňových dokladů vystavených v návaznosti na přijatou platbu je nově požadován údaj o rozsahu plnění.

  • V § 28 ZDPH (pravidla pro vystavování daňových dokladů) je doplněna povinnost pro orgán veřejné moci nebo dražebníka vystavit namísto plátce daňový doklad při dražbě obchodního majetku plátce nebo při jeho prodeji mimo dražbu. V této souvislosti obsahuje zákon i nový § 32a ZDPH, který specifikuje náležitosti potvrzení při dražbě a při prodeji mimo dražbu tak, aby mohlo být daňovým dokladem.

Opravy daně v roce 2015

Několik změn se objevuje u oprav daně podle § 42 ZDPH, tedy vzniklých z objektivních příčin:

  • Při opravě v návaznosti na přijetí platby je umožněno aplikovat sazbu a kurz (pro přepočet na Kč) ke dni přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění dosud neuskutečnilo (dříve se striktně vycházelo jen z původního uskutečněného plnění).

  • I pro daňový doklad svázaný s přijetím platby bude platit tříletá lhůta v § 42 odst. 5 ZDPH pro opravu.

  • Změna v § 42 odst. 6 ZDPH umožňuje u smluv o dílo s dílčími plněními provést opravy u jednotlivých dílčích plnění ve lhůtě, která bude shodná s lhůtou pro opravy konečného plnění (tj. v tříleté lhůtě od převzetí celého díla).

DPH u bytové výstavby

Ustanovení §§ 48 a 48a ZDPH upravující sníženou sazbu DPH u bytové výstavby a staveb pro sociální bydlení jsou přepracována do nových ustanovení:

  • § 48 ZDPH, který vymezuje aplikaci první snížené sazby pro stavební a montážní práce na dokončené stavbě a také pojmy stavba pro bydlení, obytný prostor (viz dále), stavba pro sociální bydlení, a

  • § 49 ZDPH, který řeší dodání takových staveb z hlediska sazby DPH.

Uvedená ustanovení obsahují i věcné změny:

  • Zásadní změna je ve vymezení podlahové plochy bytu, protože zákon již neobsahuje definici místností. Podlahová plocha bytu se tak určí podle definice v § 3 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., a započítá se tak do ní mj. i plocha pod zdmi oddělujícími jednotlivé místnosti! To může v některých mezních případech způsobit překročení 120 m2 (limit pro posuzování bytu pro sociální bydlení).

  • Místo jednotky či bytu se v zákoně objevuje nový pojem obytný prostor (vymezený jako soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením odpovídá požadavkům na trvalé bydlení).

Obytný prostor pro sociální bydlení je pak definován jako

  1. obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesáhne 120 m2,
  2. místnost užívaná spolu s obytným prostorem podle písm. a), která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí.
  • Místo rodinného domu a bytového domu se zavádí pojmy stavba rodinného domu a stavba bytového domu, přičemž se v obou případech odvolává na vymezení v právních předpisech upravujících katastr nemovitostí (zde by se podstata měnit neměla).

Nájem a dodání vybraných nemovitých věcí

U nájmu a dodání vybraných nemovitých věcí ke změně v roce 2015 nedochází. Novela sice přináší dosti významné změny od roku 2016, ale o těch se zmíníme až dále v textu.

Upozorněme ale na novou Informaci GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2015, která byla publikována na webových stránkách finanční správy dne 13. 7. 2015. Tato informace komentuje nejen nové postupy v roce 2015, ale též výklad doplňuje příklady.

Režim přenesení daňové povinnosti

Režim přenesení daňové povinnosti (RPDP), upravený v § 92a ZDPH a následujících, se významně rozšiřuje:

  • RPDP při převodu povolenek na emise již není řešen v zákoně, ale pomocí prováděcího nařízení vlády č. 361/2014 Sb.

  • Zákon obsahuje novou přílohu č. 6 ZDPH, která uvádí přehled dalšího zboží a služeb, které bude možné přesunout do RPDP nařízením vlády podle nového § 92f ZDPH, což se také stalo.

  • Nařízení vlády č. 361/2014 Sb. totiž od 1. 4. 2015 (a u cukrové řepy od 1. 9. 2015) rozšiřuje RPDP např. i na obiloviny a technické plodiny, surové či polozpracované kovy, včetně drahých kovů, na dodání mobilů, herních konzolí, tabletů, laptopů či integrovaných obvodů vč. mikroprocesorů a CPU. Uvedené komodity jsou blíže specifikovány pomocí kódů nomenklatury celního sazebníku a společným rysem je to, že se RPDP použije v případě, že celková částka základu daně takto dodávaného zboží překračuje 100 000 Kč. Doplňme, že zmíněné nařízení vlády bylo drobně novelizováno s účinností od 1. 7. 2015 nařízením vlády č. 155/2015 v části vymezení obilovin a technických plodin.

  • V novém § 92g ZDPH se objevuje tzv. „mechanismus rychlé reakce”, podle něhož může vláda svým nařízením stanovit až na 9 měsíců RPDP u dalších služeb a dodání zboží, pokud Evropská komise tento postup odsouhlasí.

K problematice přenesené daňové povinnosti zveřejnilo GFŘ dne 16. 7. 2015 na svých webových stránkách Informaci GFŘ k aplikaci RPDP na vybraná plnění v letech 2015 a 2016. Dále upozorněme na informaci nazvanou Nejčastější dotazy k aplikaci § 92f ZDPH, která byla zveřejněna 13. 7. 2015 a která formou dotazů a odpovědí vykládá problematiku RPDP u komodit daných nařízením vlády, zejména s ohledem na limit 100 000 Kč a na plnění, která se částečně uskutečnila ještě před účinností této nové úpravy, ale DUZP nastalo až za účinnosti.

Ručení příjemce zdanitelného plnění

Institut ručení příjemce zdanitelného plnění v § 109 ZDPH se rozšířil i na případy, kdy příjemce „věděl nebo vědět měl a mohl” o úmyslu plátce

Nahrávám...
Nahrávám...