Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, je zaměstnavatel za daných podmínek oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit.

Krácení stravného

Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit, avšak jen za předpokladu, že je zaměstnanec před vysláním na pracovní cestu obeznámen s mírou krácení stravného. V případě, kdy zaměstnavatel opomene míru krácení před cestou uvést, náleží zaměstnanci plné stravné, o jehož daňové uznatelnosti nemůže být s přihlédnutím k § 24 odst. 2 písm. p), popř. zh) ZDP pochyb, ačkoli se lze v praxi setkat s odlišnými názory.

Výše „úměrného krácení“ je plně na rozhodnutí zaměstnavatele. ZP v § 163 odst. 2 pouze stanoví maximální výši, o kterou může zaměstnavatel zaměstnanci u jednotlivého druhu jídla příslušné stravné krátit. Přitom za bezplatné stravování lze uznat pouze takové stravování, na které zaměstnanec ničím nepřispívá. Za bezplatné stravování nelze považovat např. stravování v závodní jídelně, kde je pracovní cesta uskutečněna, jestliže zaměstnanec stravování hradí (i případně se slevou), dále poskytnutí obvyklého pohoštění (káva, zákusek apod.). Bezplatným stravováním není ani pohoštění poskytované během cesty v letadle nebo na lodi, protože toto pohoštění je zahrnuto v ceně letenky nebo lodního lístku.

Příklad 1

Zaměstnavatel má ve svém vnitřním předpise stanovenou míru krácení stravného následovně:

snídaně 10 %, oběd 40 % a večeře 30 %. Zaměstnanec má zajištěno ubytování v hotelu, ve kterém je zahrnuta polopenze, tedy snídaně a večeře, což je z vystaveného dokladu zřejmé. Jelikož zaměstnavatel má ve svém předpise stanoveno krácení, bude zaměstnanci stravné kráceno o 40 %, přičemž skutečná hodnota poskytnutého jídla není rozhodující.

Příklad 2

Zaměstnanec dostal při pracovní cestě občerstvení v letadle. V tomto případě se stravné nekrátí.

Případ úhrady celodenního stravování

Častým případem je úhrada celodenního stravování zaměstnance v částce převyšující stravné pro více než 18 hodin. Tento případ nastává zejména při školeních. Pro posouzení daňové uznatelnosti výdajů je rozhodující, jakým způsobem je stravování zajišťováno ze strany pořadatele. Pokud není cena stravování na pozvánce uvedena, vychází se z předpokladu, že stravování poskytováno není a zaměstnanec, pro něhož je účast na školení pracovní cestou, má v tomto případě nárok na stravné v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem. V případě, kdy pořadatel školení uvádí samostatně cenu poskytovaného stravování, nebo je uvedeno včetně oběda, případně zaměstnanec uvede, že oběd byl poskytnut, jedná se