První novela daňového řádu přinesla od 1. 3. 2011 mj. zjednodušení plných mocí, umírnění v prodlužování lhůt a vylepšení pozice prokuristy.
Dne 1. 1. 2011 nabyl účinnosti nový zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád („DŘ“), který upravuje proces správy daní a poplatků, a již po 2 měsících se dočkal novely zákonem č. 30/2011 Sb., který jej od 1. 3. 2011 mění ve 28 bodech a k tomu novelizuje dalších 9 daňových a souvisejících zákonů.
Jedná se o „legislativně-technickou“ novelu, jejímž cílem je napravit „technické“ nedostatky DŘ, které by komplikovaly život správcům daně i daňovým subjektům. Z důvodu snahy o rychlý a hladký průchod Parlamentem neobsahuje žádné zásadní novinky (například původně měla mimo jiné přinést prodloužení lhůty pro stanovení daně z dosavadních 3 na 5 let...), ale jen napravuje chyby při schvalování DŘ. Přesto se ji nepodařilo schválit do konce roku 2010, aby nabyla účinnosti spolu s DŘ, ale až o 2 měsíce později.
Umírnění v prodlužování lhůt
Z pohledu správců daně nejpalčivější problém, který novela napravuje, se týká institutu prodloužení lhůty. Doposud totiž z § 36 DŘ vyplývalo, že daňovým subjektům, které požádaly těsně před koncem lhůty, např. pro podání daňového přiznání o její prodloužení, bylo automaticky (tzv. fikcí) vyhověno, protože správce daně již nestačil do konce původní lhůty vydat rozhodnutí, načež nastupoval režim automatického vyhovění žádosti.
Např. žádost podanou v poslední den lhůty by správce daně nemohl reálně stihnout vyřídit (do konce tohoto dne), což by vyvolalo právní fikci kladného vyřízení požadavku v žádosti. Daňový subjekt by tak mohl ad absurdum žádat o prodloužení lhůty o např. 10 let, čímž by zcela paralyzoval celý systém. V případě daňových přiznání by využití této mezery v zákoně mohlo znamenat odklad příjmů veřejných rozpočtů až o 3 měsíce.
Tuto hrozbu novela odstraňuje tím, že fikce souhlasu s prodloužením lhůty nastává, až když správce daně nevydá rozhodnutí (nikoli do konce lhůty) do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů od obdržení žádosti. Takže má na vyřízení žádosti tím více času, čím o delší prodloužení daňový subjekt žádá, měl by ale rozhodnout do 30 dnů, jinak i po novele nastává fikce souhlasu.
Testová otázka
Pokud 31. 3. požádám o prodloužení základní lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů (1. 4.) o 3 měsíce: