  Ukázka
Zásady pro časové rozlišování nákladů a výnosů
Název účetní jednotky:
|
Označení:
|
Číslo:
|
Zpracoval:
|
Kontroloval:
|
|
Platnost:
|
Závaznost:
|
Datum vydání:
|
Vydává:
|
|
Nahrazuje:
|
Dopluje:
|
Počet stran:
|
Přílohy:
|
1. Stanovení konkrétních titulů časového rozlišení nákladů a výnosů
381 – Náklady příštích období
38110–NPO – leasing 1: časově rozlišená první nerovnoměrná splátka Škoda Fabia
(propočet založen – finanční leasing 1 – .............),
38120–NPO – leasing 2: časově rozlišená první nerovnoměrná splátka Škoda Octavia
(propočet založen – finanční leasing 2 – .............),
38190–NPO – nájemné sklad: nájemné placené čtvrtletně předem
(propočet založen ....................).
383 – Výdaje příštích období
38310–VPO - vyúčtování telefonů
2. Časové rozlišení nevýznamných a pravidelně se opakujících výdajů, popř. příjmů
Varianty
A)
Společnost nebude používat časové rozlišení při sestavování roční účetní závěrky v případech:
1. jestliže se jedná o nevýznamné částky: limit představuje 0,05 % z tržeb za příslušný rok (předplatné, nákup kalendářů a diářů na příští rok a podobně),
2. jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy (například placené pojistné).
Výše uvedený postup nelze uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (například platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody, tepla) nebo časovým rozlišením (například přijaté a placené nájemné včetně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby atd.).
B)
Náklady i výnosy bude účetní jednotka rozlišovat v každém případě, tedy bez ohledu na výši časově rozlišovaných položek z hlediska jejich významnosti i opakovatelnosti.
Při roční inventarizaci účtů časového rozlišení se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
Komentář:
Účetní jednotky při účtování o výsledku hospodaření berou za základ veškeré náklady a výnosy, které se vztahují k účetnímu období bez ohledu na datum jejich placení.
- Časové rozlišení v aktivech rozvahy je vymezeno v § 13 vyhlášky a ČÚS pro podnikatele 017:
Náklady příštích období – obsahují výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.
Například:
- náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání,
- nájemné placené předem,
- předplatné.
Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.
Komplexní náklady příštích období – obsahují položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu.
Například:
- náklady na přípravu a záběh výkonů a náklady na výzkum a vývoj (pokud se časově rozlišují),
- náklady na dlouhodobou propagaci,
- náklady na předzásobení (na skladování).
Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na příslušný účet časového rozlišení.
Příjmy příštích období – obsahují částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.
Například:
- výnosové provize,
- provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby.
Účtuje se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové třídy 6.
- Časové rozlišení v pasivech rozvahy je vymezeno v § 19 vyhlášky a ČÚS pro podnikatele 017:
Výdaje příštích období obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.
Například:
- nájemné placené pozadu,
- prémie a odměny placené po uplynutí roku.
Lze vyúčtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v určité výši.
Výnosy příštích období obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích.
Například:
- nájemné přijaté předem,
- částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb,
- přijaté předplatné.
Vlastník rozvodného zařízení může časově rozlišovat po dobu nejdéle 20 let přijaté úhrady podle příslušného zákona za účelně vynaložené náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu a v případě přeložek rozvodných zařízení za samostatné stavby s nimi souvisejícími.
Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, s kterým věcně souvisejí.
Hlediskem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou známy
- věcný titul, k němuž se vztahují,
- částka vynaložená nebo získaná,
- účetní období, kterých se týkají.
Časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody.
Postup při časovém rozlišení stanovený v každé účetní jednotce vnitřním předpisem se nesmí každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně a je nutno přitom postupovat podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona o účetnictví.
§ 19 odst. 6 zákona o účetnictví:
Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1, a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osob, které tyto informace využívají.
Vyhláška neřeší problematiku časového rozlišení nevýznamných a pravidelně se opakujících příjmů a výdajů. Na počátku účetního období 2004 byl doporučován postup, že v souladu s respektováním “zásady významnosti” vykazovaných položek (§ 19 odst. 6 zákona o účetnictví) a “zásady stálosti metod” (§ 7 odst. 4 zákona o účetnictví), pokud účetní jednotka dosud – podle platných postupů účtování – tyto výdaje či příjmy časově nerozlišovala, potom v této metodice může pokračovat i v následujících účetních období.
Tento postup potvrdila novela Českých účetních standardů, která vyšla ve Finančním zpravodaji 2 – 3/2004. Doplněn byl ČÚS o bod 6 Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování. Konkrétní postup je uveden v bodech 6.4. a 6.5.:
“6.4. Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li:
a) o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření,
b) o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.
6.5. Účetní jednotka stanoví postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně, a je nutno přitom postupovat podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona.”
Právní úprava:
- zákon č. 563/1991Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – § 3, § 7 odst. 4, § 19 odst. 6
- vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – zejména § 13, 19
- ČÚS pro podnikatele č. 017 Zúčtovací vztahy – zejména bod 3.11.
- ČÚS pro podnikatele č. 019 Náklady a výnosy – bod 6. Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – § 23
- Pokyn D-190 MF čj. 15/2 444/1999 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k § 23
Autoři: Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda
|
