Příklad řekne víc než několik stránek teorie. Proto jsme jich pro Vás dnes několik připravili, a to k problematice odměňování přesčasové práce.

Právní úprava

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši alespoň 25 % průměrného výdělku.

Znamená to, že zaměstnanec má v případě výkonu práce přesčas přednostně nárok na finanční plnění a pouze v případě, že souhlasí s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas, nárok na náhradní volno.

Zaměstnanec vykoná práci přesčas a nečerpá náhradní

Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době s týdenním úvazkem 40 hodin. V jednom týdnu je mu nařízena práce přesčas v rozsahu 18 hodin. Zaměstnanec má v kalendářním měsíci stanoven fond pracovní doby 160 hodin, má základní mzdu 15 000 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88,32 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. V kolektivní smlouvě není ujednání o vyšším příplatku za práci přesčas, a proto zaměstnanci náleží dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Protože za práci přesčas náleží mzda s příplatkem, je nutné spočítat samotnou mzdu. Při formě měsíční mzdy se jedná o výpočet poměrné části měsíční mzdy ve vztahu k celkové mzdě v daném kalendářním měsíci, tedy ve vztahu k fondu pracovní doby daného zaměstnance (k jeho harmonogramu směn v daném kalendářním měsíci).

Zaměstnanec vykoná práci přesčas a čerpá náhradní volno