V poslední době je předmětem diskuzí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2010, který se vyslovil k otázce souběhu funkce statutárního orgánu a zaměstnanecké pozice z pohledu nemocenského pojištění.

V praxi se stále můžeme setkat s případy, kdy stejná fyzická osoba zastává funkci statutárního orgánu (nebo člena statutárního orgánu) a současně má se společností uzavřen pracovněprávní vztah podle zákoníku práce na funkci generálního ředitele. V obchodním zákoníku ani v zákoníku práce není uvedený souběh funkcí výslovně zakázán, ale lze jej nepřímo odvodit. Tento problém byl také několikrát předmětem rozhodnutí soudů, kdy bylo opakovaně rozhodnuto (poprvé před osmnácti lety), že souběh funkcí jednatele a ředitele společnosti není možný.

Poznámka: Od 1. 1. 2009 nejsou podle zákona o nemocenském pojištění jednatelé nemocensky pojištěni (nelze se pojistit ani dobrovolně).

V tomto případě podal žalobu jednatel společnosti s ručením omezeným, který měl se společností současně uzavřenu pracovní smlouvu na výkon funkce ředitele. Žalobce se domáhal plnění z nemocenského pojištění z titulu zaměstnání. Okresní správa sociálního zabezpečení však došla k názoru, že pracovní náplň jednatele a ředitele byla shodná a z toho důvodu pracovní poměr vůbec nevznikl.

Stejně jako v předchozí judikatuře, i tentokrát dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že činnost jednatele není druhem práce podle zákoníku práce a v důsledku neexistence pracovního poměru nebyla konkrétní osoba nemocensky pojištěna a nenáleží jí nemocenské dávky.

Pro daňové účely můžeme v současné době vycházet ze závěrů Koordinačního výboru, kdy Generální finanční ředitelství k této otázce vyslovilo následující názor:

"Pokud budou členu statutárního orgánu či jednateli vyplaceny prostředky, ze kterých bude plátcem odvedena daň ze závislé činnosti i zákonné odvody na sociální i zdravotní pojištění podle příslušných právních předpisů, jedná se u právnické osoby o náklady daňově uznatelné. Podmínkou je, že není jednoznačně prokázáno, že jde zcela o výplatu odměny členovi statutárních orgánů právnických osob, která by nebyla daňově uznatelným nákladem."

Omezení souběhu funkcí se týká pouze funkce jednatele a generálního ředitele, obchodního ředitele apod. Nic nebrání tomu, aby jednatel se společností uzavřel pracovní smlouvu podle zákoníku práce na výkon činnosti, ke které není oprávněn ani povinen jednatel. Zjednodušeně lze říci, že by se mělo jednat o činnost, která nesouvisí s vedením společnosti (např. konstruktér, účetní apod.).