Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 79

 Nahoru[Pseudonym]

I. Pseudonym – obecně

Pseudonym byl dosud chráněn pouze zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon (§ 7 zákona č. 121/2000 Sb. – dílo vytvořeno autorem pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou je označováno jako dílo pseudonymní), a také zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Toto uvádí důvodová zpráva k NOZ. Je pravdou, že výslovně tento instrument v ObčZ zakotven nebyl. Ačkoliv jej však § 11 ObčZ výslovně neuváděl, bylo bráno, že jeho ochrana spadá pod ochranu jména podle tohoto ustanovení

Pojem pseudonym není v § 79 definován, stejně tak jako podmínky pro jeho přijetí. Toto ustanovení upravuje otázku jednání pod pseudonymem a ochranu pseudonymu.

Pseudonym je slovo řeckého původu. Pseudonym neboli krycí jméno (respektive je pseudonym chápán i jako určitá umělecká značka) je v široké veřejnosti spojován především s uměleckým a kulturním prostředím, kdy mnoho umělců svá díla tvořilo a následně i prezentovalo pod smyšleným jménem.

"Pseudonym je vytvořen, aby pro určitý omezený účel občanské jméno autora zakrýval nebo nahrazoval."¹ Pseudonym je obecně vnímám jako institut mající za cíl zastřít skutečné jméno člověka – takto jej zakotvuje i autorský zákon v § 7 zákona č. 121/2000 Sb. Oproti tomu NOZ užívá pojmu pseudonym s daleko širším záměrem, nejen jako krycí jméno, a "spíše by se pro takto vymezené užití hodilo pojmu širšího – totiž pojmu soukromé jméno"².

Ustanovení § 79 rozlišuje pseudonym následovně:

a) jednak jako pseudonym, jméno, které lze přijmout pro určitý obor své činnosti – tato rovina koresponduje se shora uvedeným chápáním pseudonymu jako krycího jména užívaného například ve vědeckých, kulturních, společenských a podobných kruzích,

b) jednak jako jméno, které je možno přijmout i pro soukromý styk – ,,při volbě pseudonymu jako jména užívaného pro soukromý styk se nemusí jednat o komplexně odlišné jméno od jména občanského – pseudonymem v tomto smyslu může být i užití osobního jména ve zdrobnělé formě, přidání určitého rozlišovacího znaku (X., Jr.) přidání přezdívky ke jménu atd."³

NOZ v tomto ustanovení pak zcela záměrně operuje s tím, že pseudonym lze přijmout, neužívá verbum vytvořit, a to z toho důvodu, že jako pseudonym může člověk přijmout označení, které nejen on sám vytvořil, ale i označení, pojmenování, které pro konkrétního člověka vymyslela či vytvořila odlišná osoba – typicky se jedná o různé přezdívky.

II. Jednání pod pseudonymem

Osoba, která pseudonym přijme, jej může podle svého uvážení užívat v nejrůznější míře, od zcela zřídkavých případů až po rozsah zcela neomezený, kdy jej může užívat obecně ve svém občanském životě v každodenním styku. NOZ počítá s tím, že člověk bude pod pseudonymem právně jednat v rámci soukromého práva, jehož uplatňování je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§1 věta druhá), což je dost podstatné, neboť § 61 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, říká: "Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména,…