dnes je 1.6.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 79

1.11.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

1.2.2.5.1.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 79

JUDr. Petra Kejvalová

[Pseudonym]

I. Pseudonym – obecně

Pseudonym byl dosud chráněn pouze zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon (§ 7 zákona č. 121/2000 Sb. – dílo vytvořeno autorem pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou je označováno jako dílo pseudonymní), a také zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Toto uvádí důvodová zpráva k NOZ. Je pravdou, že výslovně tento instrument v ObčZ zakotven nebyl. Ačkoliv jej však § 11 ObčZ výslovně neuváděl, bylo bráno, že jeho ochrana spadá pod ochranu jména podle tohoto ustanovení

Pojem pseudonym není v § 79 definován, stejně tak jako podmínky pro jeho přijetí. Toto ustanovení upravuje otázku jednání pod pseudonymem a ochranu pseudonymu.

Pseudonym je slovo řeckého původu. Pseudonym neboli krycí jméno (respektive je pseudonym chápán i jako určitá umělecká značka) je v široké veřejnosti spojován především s uměleckým a kulturním prostředím, kdy mnoho umělců svá díla tvořilo a následně i prezentovalo pod smyšleným jménem.

"Pseudonym je vytvořen, aby pro určitý omezený účel občanské jméno autora zakrýval nebo nahrazoval."1 Pseudonym je obecně vnímám jako institut mající za cíl zastřít skutečné jméno člověka – takto jej zakotvuje i autorský zákon v § 7 zákona č. 121/2000 Sb. Oproti tomu NOZ užívá pojmu pseudonym s daleko širším záměrem, nejen jako krycí jméno, a "spíše by se pro takto vymezené užití hodilo pojmu širšího – totiž pojmu soukromé jméno"2.

Ustanovení § 79 rozlišuje pseudonym následovně:

a) jednak jako pseudonym, jméno, které lze přijmout pro určitý obor své činnosti – tato rovina koresponduje se shora uvedeným chápáním pseudonymu jako krycího jména užívaného například ve vědeckých, kulturních, společenských a podobných kruzích,

b) jednak jako jméno, které je možno přijmout i pro soukromý styk – ,,při volbě pseudonymu jako jména užívaného pro soukromý styk se nemusí jednat o komplexně odlišné jméno od jména občanského – pseudonymem v tomto smyslu může být i užití osobního jména ve zdrobnělé formě, přidání určitého rozlišovacího znaku (X., Jr.) přidání přezdívky ke jménu atd."3

NOZ v tomto ustanovení pak zcela záměrně operuje s tím, že pseudonym lze přijmout, neužívá verbum vytvořit, a to z toho důvodu, že jako pseudonym může člověk přijmout označení, které nejen on sám vytvořil, ale i označení, pojmenování, které pro konkrétního člověka vymyslela či vytvořila odlišná osoba – typicky se jedná o různé přezdívky.

II. Jednání pod pseudonymem

Osoba, která pseudonym přijme, jej může podle svého uvážení užívat v nejrůznější míře, od zcela zřídkavých případů až po rozsah zcela neomezený, kdy jej může užívat obecně ve svém občanském životě v každodenním styku. NOZ počítá s tím, že člověk bude pod pseudonymem právně jednat v rámci soukromého práva, jehož uplatňování je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§1 věta druhá), což je dost podstatné, neboť § 61 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, říká: "Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména,

Nahrávám...
Nahrávám...