dnes je 31.10.2024

Input:

Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

12.2.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

3.12.2
Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Ing. Olga Krchovová

Minimální vyměřovací základ je odvozen z minimální mzdy stanovené na příslušné období nařízením vlády. Od 1. 1. 2024 činí výše minimální mzdy 18 900 Kč. Pro účely minimálního vyměřovacího základu platí základní sazba minimální měsíční mzdy uvedená v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

pojištěnců státu neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu.

Příklad 1 – zaměstnanec má jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec pracuje na třetinový úvazek s výdělkem 8 700 Kč měsíčně. Není pojištěnec státu.

Z platu zaměstnance činí pojistné 8 700 × 13,5 % = 1 174,50, zaokr. 1 175 Kč
  • z toho zaměstnanec 1/3

1 175 : 3 = 391,66, zaokr. 392 Kč
  • z toho zaměstnavatel 2/3

1 175 – 392 = 783 Kč
Doplatek pojistného, které srazí zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnanci, bude činit (18 900 x 13,5 %) – 1 175 = 1 377 Kč
Z platu zaměstnance bude sraženo 392 + 1 377 = 1 769 Kč
Do zdravotní pojišťovny bude odvedeno 1 769 + 783 = 2 552 Kč

Příklad 2 – zaměstnanec má neplacené volno a pečuje o dítě

Zaměstnankyně pečuje celodenně a řádně o dítě do 7 let a se zaměstnavatelem si po skončení rodičovské dovolené domluvila čerpání neplaceného volna až do nástupu dítěte do školky.

Zaměstnankyně patří mezi specifické pojištěnce státu, u kterých jsou stanoveny konkrétní podmínky pro zařazení do této kategorie. Skutečnost, že pečuje o dítě do 7 let nebo alespoň o 2 děti do 15 let ji v případě, že nemá u zaměstnavatele příjem podléhající zdravotnímu pojištění, zařazuje do kategorie zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nemá povinnost doměřovat zdravotní pojištění do minima.

Příklad 3 – pojištěnec státu

Žena pobírá rodičovský příspěvek a z důvodu péče o dítě má sjednanou kratší pracovní dobu. Její příjem činí 8 955 Kč měsíčně.

Pojistné bude činit celkem 8 955 × 13,5 % = 1 208,93, zaokr. 1 209 Kč
  • z toho zaměstnankyně 1/3

1 209 : 3 = 403 Kč
  • z toho zaměstnavatel 2/3

1 209 – 403 = 806 Kč



Zaměstnavatel musí mít doloženo potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku a též musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Znamená to, že zaměstnankyně je v kategorii "M" vedena od doby nástupu na mateřskou dovolenou, dále po dobu rodičovské dovolené a též po dobu pobírání rodičovského příspěvku. Aby nedošlo k pochybení, musí zaměstnavatel mít tuto skutečnost na paměti a sledovat i dobu pobírání rodičovského příspěvku, aby včas oznámil vynětí pojištěnce z příslušné kategorie. K ukončení kategorie "M" se použije kód "U".

Předpokládejme, že zaměstnankyně využije možnosti být na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte.

V kategorii "M" zůstává až do 3 let věku dítěte z důvodu rodičovské dovolené. Pokud bude nadále pečovat o dítě a vrátí se do zaměstnání, kategorie "M" musí být ukončena s použitím kódu "U".

Příklad 4 – čerpání dovolené po ukončení MD a následná rodičovská dovolená

Dnem nástupu na mateřskou dovolenou oznámí zaměstnavatel zařazení pojištěnky do kategorie pojištěnců státu s použitím kódu "M“. Žena po ukončení mateřské dovolené požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Může současně pobírat i rodičovský příspěvek.

1. Pokud pobírá rodičovský příspěvek a zaměstnavateli tuto skutečnost doloží, zůstává v kategorii "M" nadále. Jestliže však rodičovský příspěvek pobírá jiná osoba, je nutné v době čerpání dovolené ukončit kód "M" s použitím kódu "U". V případě, že bude žena pokračovat v péči o dítě a požádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, je nutné opět použít kód "M".

Po ukončení rodičovské dovolené žena z důvodu péče o dítě požádá o pracovní volno bez náhrady příjmu, například do věku 4 let dítěte.

Zaměstnavatel musí oznámit ukončení kódu "M" s použitím kódu "U" a nově zařadit pojištěnce do kategorie pojištěnců státu použitím kódu "L". Po návratu do zaměstnání je nutné ukončit i kód "L" s použitím kódu "T".

2. Pokud rodičovský příspěvek nepobírá (pobírá ho otec dítěte), je nutné na dobu čerpání řádné dovolené provést vynětí z kategorie "M" použitím kódu "U". Po ukončení dovolené se opět musí oznámit nástup ženy na rodičovskou dovolenou pomocí kódu "M".

Příklad 5 – muž na rodičovské dovolené

Zaměstnanec (muž) nastupuje na rodičovskou dovolenou.

Mezi pojištěnce státu patří také muž na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně s použitím kódu "M" a ukončení rodičovské dovolené kódem "U".

Příklad 6 – zaměstnanec, který má 2 zaměstnavatele, a ani u jednoho nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, ale v součtu dosáhne alespoň minima

Doplatek do minima nevzniká. Musí však být vedena průkazná evidence o tom, že zdravotní pojištění bylo v měsíčním úhrnu vyměřovacích základů odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Každý z těchto zaměstnavatelů musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele o výši sraženého pojistného, aby byla zajištěna průkaznost odvedeného pojistného.

Měsíční předávání dokladů o výši vyměřovacích základů je nepraktické a vzhledem k souběžnému výpočtu mezd i téměř nemožné. Zaměstnanec si zvolí zaměstnavatele, který bude kontrolovat platbu pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu a od druhého zaměstnavatele mu dodá potvrzení, z jaké částky je měsíčně zdravotní pojištění odváděno (jde-li o pravidelnou částku), mění-li se výše odměny, zaměstnanec dokládá výplatními páskami (zpětně). Zaměstnavatel, který doměrek do minimálního pojištění kontroluje, tuto skutečnost druhému zaměstnavateli potvrdí.

U zaměstnavatele A má zaměstnanec příjem 16 000 Kč, u zaměstnavatele B má příjem 8 000 Kč.

Pojistné u zaměstnavatele A 16 000 × 13,5 % = 2 160 Kč
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

720 Kč
  • z toho zaměstnavatel A zaplatí 2/3

2 160 – 720 = 1 440 Kč
Pojistné u zaměstnavatele B 8 000 × 13,5 % = 1 080 Kč
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

360 Kč
  • z toho zaměstnavatel B zaplatí 2/3

1 080 – 360 = 720 Kč

Příklad 7 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů a u jednoho dosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu

Doplatek do minima nevzniká. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele, že u něj je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad 8 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů, součet příjmů nedosahuje minimálního vyměřovacího základu

Zaměstnanec si zvolí jednoho zaměstnavatele pro výpočet doplatku do minima. Předpokládejme, že u zaměstnavatele A má příjem 10 500 Kč a u zaměstnavatele B 4 500 Kč. Zaměstnanec si vybere pro srážku doplatku zaměstnavatele A.

Doplatek se bude počítat vždy s měsíčním zpožděním, protože k výpočtu doplatku je nutné dokládat výplatní pásky od druhého zaměstnavatele. Zaměstnavatel B musí mít od zaměstnavatele A doloženo, že provádí doplatek do minima na základě požadavku zaměstnance.

Zdravotní pojištění u zaměstnavatele A: 10 500 × 13,5 % = 1 417,50, zaokr. 1 418 Kč
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

1 418 : 3 = 472,67, zaokr. 473 Kč
  • z toho zaměstnavatel zaplatí 2/3

1 418 – 473 = 945 Kč
Doplatek za předchozí měsíc 18 900 – (10 500 + 4 500) = 3 900 Kč
3 900 x 13,5 % = 526,50, zaokr. 527 Kč
U zaměstnavatele A bude zaměstnanci sraženo celkem 473 + 527 = 1 000 Kč
Zdravotní pojištění u zaměstnavatele B: 4 500 × 13,5 % = 607,50, zaokr. 608 Kč
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

608 : 3 = 202,67, zaokr. 203 Kč
  • z toho zaměstnavatel zaplatí 2/3

608 – 203 = 405 Kč
Kontrola 1 418 + 527 + 608 = 2 553 Kč *)

*) Výše minimálního pojistného činí 2 552 Kč, v našem příkladu činí pojistné 2 553 Kč, což je způsobeno zaokrouhlováním pojistného u každého zaměstnavatele v souladu s právní úpravou.

Příklad 9 – zaměstnanec je současně OSVČ

Podnikání je hlavním zdrojem příjmu

Pokud je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou a podnikání je jeho hlavní zdroj příjmů, pak v rámci zaměstnání platí pojistné pouze z příjmů, kterých dosáhne. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. Zaměstnavateli musí zaměstnanec prokázat, že platí pojistné jako OSVČ alespoň v minimální výši, která činí pro rok 2024 2 968 Kč měsíčně.

Podnikání není hlavním zdrojem příjmu

V rámci zaměstnání platí pro takového zaměstnance ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pro zaměstnavatele není podstatné, zda zaměstnanec v rámci podnikatelské činnosti odvádí zdravotní pojištění. Pokud bude příjem ze zaměstnání nižší než minimální mzda, bude zaměstnavatel z jeho příjmu srážet bez souhlasu doplatek do minima – viz postup v Příkladu 1.

Příklad 10 – překážky na straně zaměstnavatele a doplatek do minimálního vyměřovacího základu

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. V případě nízké mzdy může být z důvodu snížené náhrady vyměřovací základ pro zdravotní pojištění pod výší minimální mzdy.

Pokud náhrada ušlého výdělku ve výši 60 % průměrného výdělku bude nižší než minimální vyměřovací základ, musí doplatek do minima hradit v plné výši zaměstnavatel. Současně se jedná o daňově účinný náklad.

Příklad 11 – neplacené volno a neomluvená absence

Zaměstnavatel nemá povinnost sledovat pro účely zdravotního pojištění

Nahrávám...
Nahrávám...