3.5.2
Příjem zaměstnance za práci přesčas
Ing. Olga Krchovová
Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši alespoň 25 % průměrného výdělku.
Znamená to, že zaměstnanec má v případě výkonu práce přesčas přednostně nárok na finanční plnění a pouze v případě, že souhlasí s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas, nárok na náhradní volno.
Příklad 1 – zaměstnanec vykonává práci přesčas a nečerpá náhradní volno
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době s týdenním úvazkem 40 hodin. V jednom týdnu je mu nařízena práce přesčas v rozsahu 18 hodin. Zaměstnanec má v kalendářním měsíci stanoven harmonogram směn (fond pracovní doby) v rozsahu 160 hodin, má základní mzdu 22 000 Kč a jeho průměrný hodinový výdělek činí 130,32 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. V kolektivní smlouvě není ujednání o vyšším příplatku za práci přesčas, a proto zaměstnanci náleží dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.
Protože za práci přesčas náleží mzda s příplatkem, je nutné spočítat samotnou mzdu. Při formě měsíční mzdy se jedná o výpočet poměrné části měsíční mzdy ve vztahu k celkové mzdě v daném kalendářním měsíci, tedy ve vztahu k fondu pracovní doby daného zaměstnance (k jeho harmonogramu směn v daném kalendářním měsíci).
Příklad 2 – výkon práce přesčas a čerpání náhradního volna v jednom měsíci
Zaměstnanec má v kalendářním měsíci stanoven harmonogram směn (fond pracovní doby) v rozsahu 168 hodin. Měsíční mzda…