dnes je 1.11.2024

Input:

Slevy na pojistném na sociální zabezpečení

30.7.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 27 minut

     Dnem 1. srpna 2009 nabývá účinnosti zákon č. 221/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem je realizováno jedno z opatření Národního protikrizového plánu, který vláda přijala v reakci na dopady celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku.

     Nová právní úprava zavádí:

  1. slevy na pojistném,

  2. mimořádnou slevu na pojistném,

  3. dílčí změnu v placení penále,

  4. zpřesnění základu daně u příjmů ze závislé činnosti.

1. Slevy na pojistném

Sleva na pojistném je slevou zaměstnavatelů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Je zavedena na přechodnou dobu k překlenutí hospodářské krize. Zaměstnavatel má při splnění stanovených podmínek nárok na slevu na pojistném poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém uvedený zákon nabývá účinnosti, tj. za měsíc srpen 2009, a následující měsíce, naposledy za prosinec 2010. V uvedeném období bude zaměstnavatel uplatňovat nárok na slevu na pojistném, a to za jednotlivé kalendářní měsíce.

Podmínky nároku na slevu na pojistném

     Sleva na pojistném zaměstnavateli náleží za každého jednotlivého zaměstnance, u něhož jsou v kalendářním měsíci, za který je sleva na pojistném uplatňována, současně splněny následující podmínky:

  1. zaměstnání mu zakládá účast na nemocenském pojištění a není zaměstnáním malého rozsahu,

  2. jedná se o zaměstnání, které od svého vzniku mělo trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce,

  3. zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc a v jeho průběhu nedošlo k vyrozumění zaměstnance nebo zaměstnavatele o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nebyla v něm doručena výpověď z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, ani v něm nebyla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti,

  4. vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Tento 1,15násobek se zaokrouhluje na celou stokorunu nahoru a pro rok 2009 činí 27 100 Kč.

Podmínka první - zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění a není zaměstnáním malého rozsahu

     Okruh zaměstnanců, jejichž zaměstnání jim za stanovených podmínek zakládá účast na nemocenském pojištění, je vymezen v § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, soudce a další zde uvedené skupiny zaměstnanců. Zákon o nemocenském pojištění v ustanovení § 6 upravuje podmínky, za nichž jsou uvedení zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, a v ustanovení § 7 definuje zaměstnání malého rozsahu.

     Sleva na pojistném se nevztahuje na zaměstnávání zaměstnanců, jejichž zaměstnání:

  • je zaměstnáním malého rozsahu, kdy po dobu takového zaměstnání jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhli příjmu aspoň 2 000 Kč (jde o částku platnou pro rok 2009),

  • jim zakládá účast jen na důchodovém pojištění (tj. na společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro tyto obchodní společnosti práci, za kterou jsou těmito společnostmi odměňováni, a na členy družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo).

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel s občanem dohodu o pracovní činnosti na dobu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu, neboť měsíční částka odměny z uvedené dohody sjednána není. Z této dohody v měsíci srpnu 2009 zaměstnanec dosáhl započitatelného příjmu 9 000 Kč a toto zaměstnání mu za měsíc srpen založilo účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavateli za srpen 2009 nevznikl nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, protože jeho zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, ze kterého sleva na pojistném nenáleží.

     Jestliže u zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, dojde ke zvýšení sjednané měsíční částky příjmu, popřípadě k jejímu dodatečnému sjednání, a to na částku aspoň ve výši rozhodného příjmu 2 000 Kč, stává se toto zaměstnání zaměstnáním, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ode dne, v němž k této změně došlo. Pro účely slevy na pojistném v takovém případě náleží zaměstnavateli sleva na pojistném za takového zaměstnance při splnění všech stanovených podmínek od kalendářního měsíce, v němž se již po celý kalendářní měsíc jedná o zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění.

Příklad č. 2

Zaměstnankyně vykonává práci v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou. Má zkrácený pracovní úvazek se sjednanou částkou měsíčního příjmu z tohoto zaměstnání ve výši 1 800 Kč. Zaměstnankyně se dohodla se zaměstnavatelem na zvýšení pracovního úvazku od 17. 8. 2009. Sjednaný měsíční příjem od 17. 8. činí 10 000 Kč. Ode dne 17. srpna, od něhož byl měsíční příjem zaměstnankyně na uvedenou částku zvýšen, se její zaměstnání malého rozsahu stává zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Sleva na pojistném náleží zaměstnavateli ze zaměstnání této zaměstnankyně od měsíce září 2009, kdy již po celý kalendářní měsíc je její zaměstnání zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

     Výše uvedené platí i naopak. V situaci, kdy u zaměstnance, jehož zaměstnání mu zakládá účast na nemocenském pojištění, dojde ke snížení sjednané měsíční částky započitatelného příjmu pod částku rozhodného příjmu 2 000 Kč, zaniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění ode dne, v němž k takové změně došlo, a dále trvající zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu. Ze zaměstnání malého rozsahu sleva na pojistném zaměstnavateli nenáleží.

Příklad č. 3

Zaměstnanci jeho zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance za měsíc srpen 2009. Zaměstnanec požádá zaměstnavatele o zkrácení pracovního úvazku od 10. 9. 2009 a zaměstnavatel jeho žádosti vyhoví. Od uvedného data sjednaný měsíční příjem zaměstnance činí 1 500 Kč a jeho zaměstnání je od 10. 9. 2009 zaměstnáním malého rozsahu. Od měsíce září 2009 zaměstnavateli sleva na pojistném za tohoto zaměstnance nenáleží, neboť není splněna podmínka, že se u něj po celý kalendářní měsíc jedná o zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Podmínka druhá - zaměstnání od svého vzniku mělo trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce

     Sleva na pojistném se nevztahuje na krátkodobé zaměstnání, i když se jedná o zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění. Pro účely slevy na pojistném se za krátkodobé zaměstnání považuje zaměstnání, které zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem na dobu, která nemá trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce.

Příklad č. 4

Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr na dobu určitou od 3. 8. 2009 do 27. 10. 2009. Sjednaný měsíční příjem činí 10 000 Kč. Zaměstnání zakládá zaměstnanci účast na nemocenském pojištění. Protože však toto zaměstnání nemá trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce, sleva na pojistném zaměstnavateli za tohoto zaměstnance nenáleží.

Příklad č. 5

Zaměstnankyně vykonává zaměstnání v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Její zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, z něhož sleva na pojistném zaměstnavateli nenáleží. Zaměstnankyně se dohodla se zaměstnavatelem na zvýšení pracovního úvazku od 1. 11. 2009 a její zaměstnání je od tohoto data zaměstnáním, které jí zakládá účast na nemocenském pojištění. Sleva na pojistném za listopad a prosinec 2009 náleží, neboť zaměstnání v pracovním poměru bylo sjednáno na dobu delší 3 kalendářních měsíců a od 1. 11. 2009 se již nejedná o zaměstnání malého rozsahu, ale o zaměstnání, které zaměstnankyni zakládá účast na nemocenském pojištění.

     Jak z uvedených příkladů vyplývá, pro nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném je v prvé řadě rozhodující, na jak dlouhou dobu sjedná s občanem zaměstnání, a následně, zda toto zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění.

     Jestliže zaměstnání, které bylo původně sjednáno na dobu, která nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce, bylo prodlouženo na dobu delší 3 kalendářních měsíců (např. dodatkem k pracovní smlouvě) vzniká zaměstnavateli při splnění stanovených podmínek nárok na slevu na pojistném od kalendářního měsíce, v němž k takové skutečnosti došlo.

Příklad č. 6

Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr na dobu 2 měsíců od 1. 8. 2009 do 30. 9. 2009. Sjednaná měsíční mzda činí 10 000 Kč. Koncem měsíce září se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na prodloužení pracovního poměru o 1 měsíc, tj. do 31. 10. 2009. V měsíci říjnu se dohodli na dalším prodloužení pracovního poměru do 30. 11. 2009. Zaměstnavateli sleva na pojistném za tohoto zaměstnance náleží od měsíce října 2009, neboť v tomto měsíci došlo k prodloužení pracovního poměru zaměstnance tak, že má trvat déle než 3 kalendářní měsíce.

Příklad č. 7

Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr na dobu určitou od 1. 7. do 31. 8. 2009. Sjednaná měsíční mzda činí 18 000 Kč. Zaměstnavatel je s prací zaměstnance velmi spokojen, a proto se s ním v měsíci srpnu 2009 dohodl na prodloužení pracovního poměru do 31. 12. 2009. Zaměstnavateli náleží za tohoto zaměstnance sleva na pojistném za měsíc srpen 2009 a následující kalendářní měsíce.

Příklad č. 8

Zaměstnanec práci koná v pracovním poměru, který byl uzavřen na dobu určitou od 1. 8. 2009 do 15. 9. 2009. Zaměstnání zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění (nejedná se o zaměstnání malého rozsahu). Zaměstnavateli nevznikl nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance za měsíc srpen 2009, neboť se jedná o zaměstnání sjednané na dobu kratší 3 kalendářních měsíců. Zaměstnanec však v měsíci září pokračuje s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací. Podle § 65 odst. 2 zákoníku práce platí, že v případě tohoto zaměstnance se tak dosavadní pracovní poměr na dobu určitou stal pracovním poměrem na dobu neurčitou. Zaměstnavateli náleží sleva na pojistném za tohoto zaměstnance od měsíce září 2009, kdy k takové změně došlo.

Podmínka třetí - zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc a v jeho průběhu nedošlo k vyrozumění zaměstnance nebo zaměstnavatele o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nebyla v něm doručena výpověď z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, ani v něm nebyla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti

     Pro nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném za příslušný kalendářní měsíc musí zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, trvat po celý kalendářní měsíc.

Příklad č. 9

Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr od 3. 8. 2009 na dobu neurčitou. Sjednaný měsíční příjem činí 20 000 Kč. Zaměstnání zakládá zaměstnanci účast na nemocenském pojištění. Protože však toto zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc srpen 2009, zaměstnavatel za tento měsíc nemá nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance. Nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance pří splnění stanovených podmínek má od měsíce září 2009.

Příklad č. 10

Zaměstnanci jeho zaměstnání uzavřené na dobu jednoho roku, které mu zakládá účast na nemocenském pojištění, skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, a to dne 10. 9. 2009. Zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavře další zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, a to od 11. 9. 2009 na dobu neurčitou. Zaměstnavateli náleží sleva na pojistném za měsíc srpen 2009, ale za měsíc září 2009 nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance nemá. Pro nárok na slevu na pojistném za měsíc září 2009 není splněna podmínka, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. V měsíci září došlo ke skončení jednoho zaměstnání a ke vzniku dalšího zaměstnání. Skutečnost, že tato zaměstnání na sebe bezprostředně navazují, je nerozhodná.

Příklad č. 11

Zaměstnanec skončil pracovní poměr sjednaný na dobu jednoho roku dne 31. 8. 2009. Zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavateli za měsíc srpen náleží sleva na pojistném. Zaměstnavatel ze skončeného zaměstnání bývalému zaměstnanci dodatečně zúčtuje v měsíci září 2009 započitatelný příjem 10 000 Kč. Za měsíc září zaměstnavatel nemá nárok na slevu na pojistném, i když bývalý zaměstnanec v něm má vyměřovací základ 10 000 Kč, z něhož se pojistné platí. Pro nárok na slevu na pojistném za měsíc září není splněna podmínka trvání zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

     I když zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc, sleva na pojistném zaměstnavateli za zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce:

  • v němž byl zaměstnanec nebo zaměstnavatel vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nebo

  • v němž byla doručena výpověď z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, nebo

  • v němž byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody a pracovní činnosti.

     Zaměstnavateli tak zaniká nárok na slevu na pojistném od kalendářního měsíce, v němž k některé z uvedených skutečností dojde, nikoli až měsícem, kdy dojde ke skončení zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění.

Příklad č. 12

Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 7. 2009. Sjednaný měsíční příjem činí 15 000 Kč. Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance za měsíc srpen 2009. Zaměstnanec vyrozuměl zaměstnavatele ve zkušební době dne 20. 9. 2009, že končí zaměstnání k 30. 9. 2009. Od měsíce září, kdy zaměstnanec vyrozuměl zaměstnavatele o skončení zaměstnání, nemá zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance.

Příklad č. 13

Zaměstnanec obdržel dne 21. 9. 2009 výpověď z důvodu rušení části provozu, kde práci v pracovním poměru vykonává. Zaměstnavateli náleží sleva na pojistném za tohoto zaměstnance za měsíc srpen 2009. Od měsíce září 2009, kdy zaměstnanec obdržel výpověď, nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance již nemá, i když zaměstnání trvá ještě po dobu dvouměsíční výpovědní doby.

     V praxi dochází též k situacím, kdy je odvolána výpověď z pracovního poměru nebo je zrušena dohoda o rozvázání pracovního poměru, což může přicházet v úvahu i u dohod o pracovní činnosti. V takových případech vzniká při splnění stanovených podmínek nárok na slevu na pojistném od kalendářního měsíce, v němž k takové skutečnosti došlo.

Příklad č. 14

Zaměstnanec předal dne 20. 8. 2009 zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění. Dvouměsíční výpovědní doba mu běží od 1. 9. 2009. Zaměstnavatel z důvodu podané výpovědi nemá za tohoto zaměstnance nárok na slevu na pojistném za měsíc srpen 2009. V měsíci září 2009 tento zaměstnanec však písemně odvolal svou výpověď a zaměstnavatel mu v tomto měsíci též písemně potvrdil souhlas s odvoláním výpovědi. Zaměstnavatel má od měsíce září 2009 nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance.

     Pro případy, kdy podle pravomocného rozhodnutí soudu došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, platí pro účely slevy na pojistném, že vzniká zaměstnavateli nárok na tuto slevu od kalendářního měsíce, v němž rozsudek soudu nabyl právní moci, samozřejmě za předpokladu splnění všech stanovených podmínek.

Podmínka čtvrtá - vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 27 100 Kč (pro rok 2009)

     Obecně jsou tímto zákonem podporováni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance, jejichž měsíční příjem ze zaměstnání, které jim zakládá účast na nemocenském pojištění, je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Proto zaměstnavateli nenáleží sleva na pojistném za zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce, v nichž vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné se bude rovnat 1,15násobku průměrné mzdy nebo bude vyšší. Jestliže však bude vyměřovací základ nižší, sleva na pojistném náleží.

Příklad č. 15

Zaměstnanec vykonává zaměstnání v pracovním poměru uzavřeném od 1. 5. 2009 na dobu neurčitou a jeho měsíční mzda činí 30 000 Kč. V měsíci srpnu 2009 je tento zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným na dobu 14 kalendářních dnů. Jeho vyměřovací základ pro pojistné za měsíc srpen 2009 činí 15 000 Kč. Za srpen zaměstnavateli za tohoto zaměstnance náleží sleva na pojistném, neboť vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 27 100 Kč.

     Pro nárok na slevu na pojistném je nerozhodné, z jakého důvodu je vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, nižší než 1,15násobek průměrné mzdy. Je-li však vyměřovací základ zaměstnance „nulový“, neboť zaměstnavatel v daném měsíci zaměstnanci žádný započitatelný příjem nezúčtoval, nevzniká zaměstnavateli za takový kalendářní měsíc nárok na slevu na pojistném. Důvodem je, že zaměstnavatel z „nulového“ vyměřovacího základu zaměstnance pojistné za sebe neplatí.

Příklad č. 16

Zaměstnankyně, jejíž zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění, nastoupila po mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Dítě dosáhne tří let věku 1. 7. 2010. Zaměstnavateli nevzniká od srpna 2009 nárok na slevu na pojistném z trvajícího zaměstnání této zaměstnankyni na rodičovské dovolené za jednotlivé kalendářní měsíce, v nichž jí nezúčtoval žádný příjem započitatelný do vyměřovacího základu.

V měsíci září 2009 této zaměstnankyni na rodičovské dovolené však zaměstnavatel zúčtuje započitatelný příjem 3 000 Kč (vyměřovací základ činí 3 000 Kč), z něhož se pojistné platí. Za měsíc září 2009 má zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném z trvajícího zaměstnání této zaměstnankyně, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Pro účely slevy na pojistném je nerozhodné, že podle § 10 odst. 9 zákona o nemocenském pojištění se přerušuje nemocenské pojištění po dobu, po kterou zaměstnankyně nevykonává práci z důvodu rodičovské dovolené.

     Jak z příkladu plyne, k přerušení nemocenského pojištění se pro účely slevy na pojistném nepřihlíží.

     Zaměstnavateli nenáleží sleva na pojistném za zaměstnance, kterému podle § 15a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti již nesráží pojistné z důvodu, že u něj v kalendářním roce zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného, tj. částky čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy, která pro rok 2009 činí 1 130 640 Kč. V takovém případě zaměstnavatel nejen nesráží pojistné zaměstnanci z částky, která přesahuje jeho maximální vyměřovací základ, ale neplatí z ní ani pojistné sám za sebe. Zaměstnavateli tedy nenáleží sleva na pojistném za zaměstnance, z jehož vyměřovacího základu on sám za sebe pojistné neplatí.

Příklad č. 17

Součet vyměřovacích základů zaměstnance od ledna do října 2009 činí 1 100 000 Kč (vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivé měsíce činil 110 000 Kč a zaměstnavatel za tohoto zaměstnance od srpna 2009 do října 2009 nemá nárok na slevu na pojistném).

Vyměřovací základ tohoto zaměstnance za měsíc listopad 2009 činí:

  1. 110 000 Kč - nárok na slevu na pojistném zaměstnavatel nemá. Vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než 27 100 Kč. Z částky 30 640 Kč (tj. zbývající částka do maximálního vyměřovacího základu) zaměstnavatel zaměstnanci sráží pojistné a z této částky platí též pojistné sám za sebe.

  2. 10 000 Kč - nárok na slevu na pojistném zaměstnavatel má. Vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 27 100 Kč. Z vyměřovacího základu 10 000 Kč zaměstnavatel zaměstnanci sráží pojistné a platí z něj pojistné sám za sebe. Zaměstnanec s vyměřovacím základem 10 000 Kč nedosáhl v listopadu 2009 maximálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 18

V měsíci říjnu 2009 zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu 1 130 640 Kč. Do maximálního vyměřovacího základu chybí 500 Kč. Vyměřovací základ zaměstnance za říjen 2009 činí 20 000 Kč. Z částky 500 Kč zaměstnavatel srazí zaměstnanci pojistné 6,5 %, tj. po zaokrouhlení 33 Kč. Z částky 500 Kč platí zaměstnavatel pojistné za sebe 25 % tj. 125 Kč. Zaměstnavateli za tohoto zaměstnance náleží za říjen 2009 sleva na pojistném, neboť jeho vyměřovací základ je nižší než 27 100 Kč (27 100 Kč - 20 000 Kč) o 7 100 Kč. Za měsíc říjen 2009 sleva na pojistném zaměstnavatele však nečiní 235 Kč (7 100 x 0,033), ale jen 125 Kč, tedy částku, kterou je zaměstnavatel povinen platit sám za sebe.

Souběh několika zaměstnání u téhož zaměstnavatele

     Vykonává-li fyzická osoba pro téhož zaměstnavatele souběžně několik zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském

Nahrávám...
Nahrávám...