Dnem 1. srpna 2009 nabývá účinnosti zákon č.
221/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů, a také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů. Tímto zákonem je realizováno jedno z opatření Národního
protikrizového plánu, který vláda přijala v reakci na dopady celosvětového
hospodářského útlumu na českou ekonomiku.
Nová právní úprava zavádí:
slevy na pojistném,
mimořádnou slevu na pojistném,
dílčí změnu v placení penále,
zpřesnění základu daně u příjmů ze závislé činnosti.
Sleva na pojistném je slevou zaměstnavatelů z pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které je povinen
platit zaměstnavatel sám za sebe. Je zavedena na přechodnou dobu k překlenutí
hospodářské krize. Zaměstnavatel má při splnění stanovených podmínek nárok na
slevu na pojistném poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém uvedený zákon nabývá
účinnosti, tj. za měsíc srpen 2009, a následující měsíce, naposledy
za prosinec 2010. V uvedeném období bude zaměstnavatel uplatňovat nárok na
slevu na pojistném, a to za jednotlivé kalendářní měsíce.
NahoruPodmínky nároku na slevu na pojistném
Sleva na pojistném zaměstnavateli náleží za každého
jednotlivého zaměstnance, u něhož jsou v kalendářním měsíci, za který je sleva
na pojistném uplatňována, současně splněny následující podmínky:
zaměstnání mu zakládá účast na nemocenském pojištění a není
zaměstnáním malého rozsahu,
jedná se o zaměstnání, které od svého vzniku mělo trvat déle než
3 celé kalendářní měsíce,
zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc a v jeho průběhu
nedošlo k vyrozumění zaměstnance nebo zaměstnavatele o zrušení pracovního
poměru ve zkušební době, nebyla v něm doručena výpověď z pracovního poměru nebo
z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, ani v něm nebyla
uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního
poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti,
vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 1,15násobek průměrné
mzdy v národním hospodářství. Tento 1,15násobek se zaokrouhluje na celou
stokorunu nahoru a pro rok 2009 činí 27 100 Kč.
Podmínka první - zaměstnání zakládá účast na nemocenském
pojištění a není zaměstnáním malého rozsahu
Okruh zaměstnanců, jejichž zaměstnání jim za
stanovených podmínek zakládá účast na nemocenském pojištění, je vymezen v
§ 5 písm. a) zákona č.
187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o
zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance činné na základě dohody o pracovní
činnosti, soudce a další zde uvedené skupiny zaměstnanců. Zákon o nemocenském
pojištění v ustanovení
§ 6 upravuje podmínky, za nichž jsou
uvedení zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, a v ustanovení
§ 7 definuje zaměstnání malého
rozsahu.
Sleva na pojistném se nevztahuje na zaměstnávání
zaměstnanců, jejichž zaměstnání:
je zaměstnáním malého rozsahu, kdy po dobu takového
zaměstnání jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění jen v těch
kalendářních měsících, v nichž dosáhli příjmu aspoň 2 000 Kč (jde o částku
platnou pro rok 2009),
jim zakládá účast jen na důchodovém pojištění (tj. na
společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní
společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro tyto obchodní
společnosti práci, za kterou jsou těmito společnostmi odměňováni, a na členy
družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní
vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není
podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo).
Příklad č. 1
Zaměstnavatel uzavřel s občanem dohodu o pracovní činnosti na
dobu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu, neboť
měsíční částka odměny z uvedené dohody sjednána není. Z této dohody v měsíci
srpnu 2009 zaměstnanec dosáhl započitatelného příjmu 9 000 Kč a toto zaměstnání
mu za měsíc srpen založilo účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavateli za
srpen 2009 nevznikl nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, protože
jeho zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, ze kterého sleva na pojistném
nenáleží.
Jestliže u zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním
malého rozsahu, dojde ke zvýšení sjednané měsíční částky příjmu, popřípadě k
jejímu dodatečnému sjednání, a to na částku aspoň ve výši rozhodného příjmu
2 000 Kč, stává se toto zaměstnání zaměstnáním, které zaměstnanci zakládá účast
na nemocenském pojištění, a to ode dne, v němž k této změně došlo. Pro účely
slevy na pojistném v takovém případě náleží zaměstnavateli sleva na pojistném
za takového zaměstnance při splnění všech stanovených podmínek od kalendářního
měsíce, v němž se již po celý kalendářní měsíc jedná o zaměstnání, které
zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění.
Příklad č. 2
Zaměstnankyně vykonává práci v pracovním poměru uzavřeném na
dobu neurčitou. Má zkrácený pracovní úvazek se sjednanou částkou měsíčního
příjmu z tohoto zaměstnání ve výši 1 800 Kč. Zaměstnankyně se dohodla se
zaměstnavatelem na zvýšení pracovního úvazku od 17. 8. 2009. Sjednaný měsíční
příjem od 17. 8. činí 10 000 Kč. Ode dne 17. srpna, od něhož byl měsíční příjem
zaměstnankyně na uvedenou částku zvýšen, se její zaměstnání malého rozsahu
stává zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
Sleva na pojistném náleží zaměstnavateli ze zaměstnání této
zaměstnankyně od měsíce září 2009, kdy již po celý kalendářní měsíc je její
zaměstnání zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
Výše uvedené platí i naopak. V situaci, kdy u
zaměstnance, jehož zaměstnání mu zakládá účast na nemocenském pojištění, dojde
ke snížení sjednané měsíční částky započitatelného příjmu pod částku rozhodného
příjmu 2 000 Kč, zaniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění ode dne, v
němž k takové změně došlo, a dále trvající zaměstnání je zaměstnáním malého
rozsahu. Ze zaměstnání malého rozsahu sleva na pojistném zaměstnavateli
nenáleží.
Příklad č. 3
Zaměstnanci jeho zaměstnání zakládá účast na nemocenském
pojištění. Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance
za měsíc srpen 2009. Zaměstnanec požádá zaměstnavatele o zkrácení pracovního
úvazku od 10. 9. 2009 a zaměstnavatel jeho žádosti vyhoví. Od uvedného data
sjednaný měsíční příjem zaměstnance činí 1 500 Kč a jeho zaměstnání je od 10.
9. 2009 zaměstnáním malého rozsahu. Od měsíce září 2009 zaměstnavateli sleva na
pojistném za tohoto zaměstnance nenáleží, neboť není splněna podmínka, že se u
něj po celý kalendářní měsíc jedná o zaměstnání, které zakládá účast na
nemocenském pojištění.
Podmínka druhá - zaměstnání od svého vzniku mělo trvat déle než 3
celé kalendářní měsíce
Sleva na pojistném se nevztahuje na krátkodobé
zaměstnání, i když se jedná o zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast na
nemocenském pojištění. Pro účely slevy na pojistném se za krátkodobé zaměstnání
považuje zaměstnání, které zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem na dobu, která
nemá trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce.
Příklad č. 4
Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr na dobu určitou
od 3. 8. 2009 do 27. 10. 2009. Sjednaný měsíční příjem činí 10 000 Kč.
Zaměstnání zakládá zaměstnanci účast na nemocenském pojištění. Protože však
toto zaměstnání nemá trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce, sleva na
pojistném zaměstnavateli za tohoto zaměstnance nenáleží.
Příklad č. 5
Zaměstnankyně vykonává zaměstnání v pracovním poměru uzavřeném
na dobu určitou od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Její zaměstnání je zaměstnáním
malého rozsahu, z něhož sleva na pojistném zaměstnavateli nenáleží.
Zaměstnankyně se dohodla se zaměstnavatelem na zvýšení pracovního úvazku od 1.
11. 2009 a její zaměstnání je od tohoto data zaměstnáním, které jí zakládá
účast na nemocenském pojištění. Sleva na pojistném za listopad a prosinec 2009
náleží, neboť zaměstnání v pracovním poměru bylo sjednáno na dobu delší 3
kalendářních měsíců a od 1. 11. 2009 se již nejedná o zaměstnání malého
rozsahu, ale o zaměstnání, které zaměstnankyni zakládá účast na nemocenském
pojištění.
Jak z uvedených příkladů vyplývá, pro nárok
zaměstnavatele na slevu na pojistném je v prvé řadě rozhodující, na jak
dlouhou dobu sjedná s občanem zaměstnání, a následně, zda toto zaměstnání
zakládá účast na nemocenském pojištění.
Jestliže zaměstnání, které bylo původně sjednáno na
dobu, která nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce, bylo prodlouženo na
dobu delší 3 kalendářních měsíců (např. dodatkem k pracovní smlouvě) vzniká
zaměstnavateli při splnění stanovených podmínek nárok na slevu na pojistném
od kalendářního měsíce, v němž k takové skutečnosti došlo.
Příklad č. 6
Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr na dobu 2 měsíců
od 1. 8. 2009 do 30. 9. 2009. Sjednaná měsíční mzda činí 10 000 Kč. Koncem
měsíce září se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na prodloužení pracovního
poměru o 1 měsíc, tj. do 31. 10. 2009. V měsíci říjnu se dohodli na dalším
prodloužení pracovního poměru do 30. 11. 2009. Zaměstnavateli sleva na
pojistném za tohoto zaměstnance náleží od měsíce října 2009, neboť v tomto
měsíci došlo k prodloužení pracovního poměru zaměstnance tak, že má trvat déle
než 3 kalendářní měsíce.
Příklad č. 7
Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr na dobu určitou
od 1. 7. do 31. 8. 2009. Sjednaná měsíční mzda činí 18 000 Kč. Zaměstnavatel je
s prací zaměstnance velmi spokojen, a proto se s ním v měsíci srpnu 2009 dohodl
na prodloužení pracovního poměru do 31. 12. 2009. Zaměstnavateli náleží za
tohoto zaměstnance sleva na pojistném za měsíc srpen 2009 a následující
kalendářní měsíce.
Příklad č. 8
Zaměstnanec práci koná v pracovním poměru, který byl uzavřen na
dobu určitou od 1. 8. 2009 do 15. 9. 2009. Zaměstnání zaměstnanci zakládá účast
na nemocenském pojištění (nejedná se o zaměstnání malého rozsahu).
Zaměstnavateli nevznikl nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance za
měsíc srpen 2009, neboť se jedná o zaměstnání sjednané na dobu kratší 3
kalendářních měsíců. Zaměstnanec však v měsíci září pokračuje s vědomím
zaměstnavatele dále v konání prací. Podle
§ 65 odst. 2 zákoníku práce platí, že v
případě tohoto zaměstnance se tak dosavadní pracovní poměr na dobu určitou stal
pracovním poměrem na dobu neurčitou. Zaměstnavateli náleží sleva na pojistném
za tohoto zaměstnance od měsíce září 2009, kdy k takové změně došlo.
Podmínka třetí - zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc a v
jeho průběhu nedošlo k vyrozumění zaměstnance nebo zaměstnavatele o zrušení
pracovního poměru ve zkušební době, nebyla v něm doručena výpověď z pracovního
poměru nebo z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, ani v
něm nebyla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání
pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti
Pro nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném za
příslušný kalendářní měsíc musí zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském
pojištění, trvat po celý kalendářní měsíc.
Příklad č. 9
Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr od 3. 8. 2009 na
dobu neurčitou. Sjednaný měsíční příjem činí 20 000 Kč. Zaměstnání zakládá
zaměstnanci účast na nemocenském pojištění. Protože však toto zaměstnání
netrvalo po celý kalendářní měsíc srpen 2009, zaměstnavatel za tento měsíc nemá
nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance. Nárok na slevu na pojistném
za tohoto zaměstnance pří splnění stanovených podmínek má od měsíce září
2009.
Příklad č. 10
Zaměstnanci jeho zaměstnání uzavřené na dobu jednoho roku,
které mu zakládá účast na nemocenském pojištění, skončí uplynutím doby, na
kterou bylo sjednáno, a to dne 10. 9. 2009. Zaměstnavatel s tímto zaměstnancem
uzavře další zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, a to od
11. 9. 2009 na dobu neurčitou. Zaměstnavateli náleží sleva na pojistném za
měsíc srpen 2009, ale za měsíc září 2009 nárok na slevu na pojistném za tohoto
zaměstnance nemá. Pro nárok na slevu na pojistném za měsíc září 2009 není
splněna podmínka, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. V měsíci září
došlo ke skončení jednoho zaměstnání a ke vzniku dalšího zaměstnání.
Skutečnost, že tato zaměstnání na sebe bezprostředně navazují, je
nerozhodná.
Příklad č. 11
Zaměstnanec skončil pracovní poměr sjednaný na dobu jednoho
roku dne 31. 8. 2009. Zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění.
Zaměstnavateli za měsíc srpen náleží sleva na pojistném. Zaměstnavatel ze
skončeného zaměstnání bývalému zaměstnanci dodatečně zúčtuje v měsíci září 2009
započitatelný příjem 10 000 Kč. Za měsíc září zaměstnavatel nemá nárok na slevu
na pojistném, i když bývalý zaměstnanec v něm má vyměřovací základ 10 000 Kč, z
něhož se pojistné platí. Pro nárok na slevu na pojistném za měsíc září není
splněna podmínka trvání zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském
pojištění.
I když zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc,
sleva na pojistném zaměstnavateli za zaměstnance nenáleží od
kalendářního měsíce:
v němž byl zaměstnanec nebo zaměstnavatel vyrozuměn
o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nebo
v němž byla doručena výpověď z pracovního poměru
nebo z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, nebo
v němž byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody a pracovní
činnosti.
Zaměstnavateli tak zaniká nárok na slevu na pojistném
od kalendářního měsíce, v němž k některé z uvedených skutečností dojde, nikoli
až měsícem, kdy dojde ke skončení zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast
na nemocenském pojištění.
Příklad č. 12
Zaměstnavatel uzavřel s občanem pracovní poměr na dobu
neurčitou od 1. 7. 2009. Sjednaný měsíční příjem činí 15 000 Kč. Zaměstnavatel
má nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance za měsíc srpen 2009.
Zaměstnanec vyrozuměl zaměstnavatele ve zkušební době dne 20. 9. 2009, že končí
zaměstnání k 30. 9. 2009. Od měsíce září, kdy zaměstnanec vyrozuměl
zaměstnavatele o skončení zaměstnání, nemá zaměstnavatel nárok na slevu na
pojistném za tohoto zaměstnance.
Příklad č. 13
Zaměstnanec obdržel dne 21. 9. 2009 výpověď z důvodu rušení
části provozu, kde práci v pracovním poměru vykonává. Zaměstnavateli náleží
sleva na pojistném za tohoto zaměstnance za měsíc srpen 2009. Od měsíce září
2009, kdy zaměstnanec obdržel výpověď, nárok na slevu na pojistném za tohoto
zaměstnance již nemá, i když zaměstnání trvá ještě po dobu dvouměsíční
výpovědní doby.
V praxi dochází též k situacím, kdy je odvolána
výpověď z pracovního poměru nebo je zrušena dohoda o rozvázání
pracovního poměru, což může přicházet v úvahu i u dohod o pracovní
činnosti. V takových případech vzniká při splnění stanovených podmínek nárok na
slevu na pojistném od kalendářního měsíce, v němž k takové skutečnosti
došlo.
Příklad č. 14
Zaměstnanec předal dne 20. 8. 2009 zaměstnavateli výpověď z
pracovního poměru, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění. Dvouměsíční
výpovědní doba mu běží od 1. 9. 2009. Zaměstnavatel z důvodu podané výpovědi
nemá za tohoto zaměstnance nárok na slevu na pojistném za měsíc srpen 2009. V
měsíci září 2009 tento zaměstnanec však písemně odvolal svou výpověď a
zaměstnavatel mu v tomto měsíci též písemně potvrdil souhlas s odvoláním
výpovědi. Zaměstnavatel má od měsíce září 2009 nárok na slevu na pojistném za
tohoto zaměstnance.
Pro případy, kdy podle pravomocného rozhodnutí soudu
došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, platí pro účely slevy na
pojistném, že vzniká zaměstnavateli nárok na tuto slevu od kalendářního měsíce,
v němž rozsudek soudu nabyl právní moci, samozřejmě za předpokladu splnění
všech stanovených podmínek.
Podmínka čtvrtá - vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 27
100 Kč (pro rok 2009)
Obecně jsou tímto zákonem podporováni zaměstnavatelé,
kteří zaměstnávají zaměstnance, jejichž měsíční příjem ze zaměstnání, které jim
zakládá účast na nemocenském pojištění, je nižší než 1,15násobek průměrné
mzdy v národním hospodářství. Proto zaměstnavateli nenáleží sleva na
pojistném za zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce, v nichž vyměřovací
základ zaměstnance pro pojistné se bude rovnat 1,15násobku průměrné mzdy nebo
bude vyšší. Jestliže však bude vyměřovací základ nižší, sleva na pojistném
náleží.
Příklad č. 15
Zaměstnanec vykonává zaměstnání v pracovním poměru uzavřeném od
1. 5. 2009 na dobu neurčitou a jeho měsíční mzda činí 30 000 Kč. V měsíci srpnu
2009 je tento zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným na dobu 14 kalendářních
dnů. Jeho vyměřovací základ pro pojistné za měsíc srpen 2009 činí 15 000 Kč. Za
srpen zaměstnavateli za tohoto zaměstnance náleží sleva na pojistném, neboť
vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 27 100 Kč.
Pro nárok na slevu na pojistném je nerozhodné, z
jakého důvodu je vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, které zakládá
účast na nemocenském pojištění, nižší než 1,15násobek průměrné mzdy. Je-li však
vyměřovací základ zaměstnance nulový, neboť zaměstnavatel v daném
měsíci zaměstnanci žádný započitatelný příjem nezúčtoval, nevzniká
zaměstnavateli za takový kalendářní měsíc nárok na slevu na pojistném. Důvodem
je, že zaměstnavatel z nulového vyměřovacího základu zaměstnance pojistné za
sebe neplatí.
Příklad č. 16
Zaměstnankyně, jejíž zaměstnání zakládá účast na nemocenském
pojištění, nastoupila po mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou do tří let
věku dítěte. Dítě dosáhne tří let věku 1. 7. 2010. Zaměstnavateli nevzniká od
srpna 2009 nárok na slevu na pojistném z trvajícího zaměstnání této
zaměstnankyni na rodičovské dovolené za jednotlivé kalendářní měsíce, v nichž
jí nezúčtoval žádný příjem započitatelný do vyměřovacího základu.
V měsíci září 2009 této zaměstnankyni na rodičovské dovolené však
zaměstnavatel zúčtuje započitatelný příjem 3 000 Kč (vyměřovací základ činí 3
000 Kč), z něhož se pojistné platí. Za měsíc září 2009 má zaměstnavatel nárok
na slevu na pojistném z trvajícího zaměstnání této zaměstnankyně, které zakládá
účast na nemocenském pojištění. Pro účely slevy na pojistném je nerozhodné, že
podle
§ 10 odst. 9 zákona o
nemocenském pojištění se přerušuje nemocenské pojištění po dobu, po kterou
zaměstnankyně nevykonává práci z důvodu rodičovské dovolené.
Jak z příkladu plyne, k přerušení nemocenského
pojištění se pro účely slevy na pojistném nepřihlíží.
Zaměstnavateli nenáleží sleva na pojistném za
zaměstnance, kterému podle
§ 15a zákona o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti již nesráží pojistné z
důvodu, že u něj v kalendářním roce zaměstnanec dosáhl maximálního
vyměřovacího základu pro placení pojistného, tj. částky
čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy, která pro rok 2009 činí 1 130 640 Kč. V
takovém případě zaměstnavatel nejen nesráží pojistné zaměstnanci z částky,
která přesahuje jeho maximální vyměřovací základ, ale neplatí z ní ani pojistné
sám za sebe. Zaměstnavateli tedy nenáleží sleva na pojistném za zaměstnance, z
jehož vyměřovacího základu on sám za sebe pojistné neplatí.
Příklad č. 17
Součet vyměřovacích základů zaměstnance od ledna do října 2009
činí 1 100 000 Kč (vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivé měsíce činil 110
000 Kč a zaměstnavatel za tohoto zaměstnance od srpna 2009 do října 2009 nemá
nárok na slevu na pojistném).
Vyměřovací základ tohoto zaměstnance za měsíc listopad 2009
činí:
110 000 Kč - nárok na slevu na pojistném zaměstnavatel nemá.
Vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než 27 100 Kč. Z částky 30 640 Kč (tj.
zbývající částka do maximálního vyměřovacího základu) zaměstnavatel zaměstnanci
sráží pojistné a z této částky platí též pojistné sám za sebe.
10 000 Kč - nárok na slevu na pojistném zaměstnavatel má.
Vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 27 100 Kč. Z vyměřovacího základu 10
000 Kč zaměstnavatel zaměstnanci sráží pojistné a platí z něj pojistné sám za
sebe. Zaměstnanec s vyměřovacím základem 10 000 Kč nedosáhl v listopadu 2009
maximálního vyměřovacího základu.
Příklad č. 18
V měsíci říjnu 2009 zaměstnanec dosáhne maximálního
vyměřovacího základu 1 130 640 Kč. Do maximálního vyměřovacího základu chybí
500 Kč. Vyměřovací základ zaměstnance za říjen 2009 činí 20 000 Kč. Z částky
500 Kč zaměstnavatel srazí zaměstnanci pojistné 6,5 %, tj. po zaokrouhlení 33
Kč. Z částky 500 Kč platí zaměstnavatel pojistné za sebe 25 % tj. 125 Kč.
Zaměstnavateli za tohoto zaměstnance náleží za říjen 2009 sleva na pojistném,
neboť jeho vyměřovací základ je nižší než 27 100 Kč (27 100 Kč - 20 000 Kč) o 7
100 Kč. Za měsíc říjen 2009 sleva na pojistném zaměstnavatele však nečiní 235
Kč (7 100 x 0,033), ale jen 125 Kč, tedy částku, kterou je zaměstnavatel
povinen platit sám za sebe.
NahoruSouběh několika zaměstnání u téhož zaměstnavatele
Vykonává-li fyzická osoba pro téhož zaměstnavatele
souběžně několik zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském…