dnes je 28.3.2024

Input:

§ 108 ZDPH Osoby povinné přiznat a zaplatit daň

11.3.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2.14.108
§ 108 ZDPH Osoby povinné přiznat a zaplatit daň

Ing. Olga Hochmannová

Úplné znění

Související ustanovení zákona o DPH:

  • § 9 až § 10k ZDPH

  • § 16 ZDPH – Pořízení zboží z jiného členského státu

  • § 17 ZDPH – Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu

  • § 19 ZDPH – Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropské unie

  • § 23 ZDPH – Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dovozu zboží

  • § 92a ZDPH – Základní ustanovení

  • § 94 ZDPH – Povinná registrace plátce

Vztah k dalším souvisejícím předpisům

Směrnice Rady 2006/112/ES čl. 193 - 205

Ustanovení § 108 ZDPH stanoví osoby, které jsou povinny přiznat a zaplatit daň správci daně.

K § 108 odst. 1 ZDPH

Daň je povinen přiznat a zaplatit plátce, který uskutečňuje zdanitelná dodání zboží, poskytnutí služby a převod nemovitostí v tuzemsku (s výjimkou plnění, u nichž je povinen přiznat daň příjemce plnění).

K § 108 odst. 2 ZDPH

Daň je povinen přiznat plátce nebo identifikovaná osoba, kteří v tuzemsku pořizují zboží z jiného členského státu.

K § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH

Pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, daň je povinen přiznat plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je poskytována služba s místem plnění v tuzemsku podle § 9, až § 10d, dodáváno zboží s montáží nebo instalací v tuzemsku nebo dodáván plyn nebo elektřina s místem plnění v tuzemsku.

Pojem "osoba neusazená v tuzemsku" je definován v § 4 ZDPH, touto osobou je osoba povinná k dani z jiného členského státu nebo ze třetí země.

K § 108 odst. 3 písm. b) ZDPH

Daň je povinen přiznat plátce, kterému je dodáno zboží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce. Ustanovení se nepoužije v případě, kdy plátce, kterému je zboží dodáno, nesplnil svou registrační povinnost, a to až do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.

K § 108 odst. 4 písm. a) ZDPH

Daň je povinen přiznat plátce, kterému je poskytnuto jiným plátcem plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (viz § 92a ZDPH ad.).

K § 108 odst. 4 písm. b) ZDPH

Daň je povinen přiznat plátce nebo identifikovaná osoba, kteří v tuzemsku pořizují zboží z jiného členského státu jako kupující v třístranném obchodu.

K § 108 odst. 4 písm. c) ZDPH

Daň je povinen přiznat plátce, na jehož účet je zboží propuštěno do celního režimu, u něhož vzniká plátci povinnost přiznat daň podle ustanovení § 23 zákona, s výjimkou případů, kdy je na toto zboží použit zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty. V případě uvedeného zvláštního režimu je totiž povinna daň přiznat a vybrat osoba, která tento zvláštní režim používá. Osoba, na jejíž účet je zboží propuštěno, je pouze povinna zaplatit částku daně tomu, kdo zvláštní režim používá (viz § 109f ZDPH).

K § 108 odst. 4 písm. d) ZDPH

Daň je povinna přiznat osoba povinná k dani, která používá zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty (viz § 109c až § 110 ZDPH).

Osoba, na jejíž účet je zboží propuštěno, je povinna zaplatit částku daně tomu, kdo tento zvláštní režim používá (viz § 109f ZDPH).

K § 108 odst. 4 písm. e) ZDPH

Daň je povinen přiznat uživatel, který uskutečňuje vybraná plnění v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa nebo je zprostředkovatelem v tomto režimu. Uživatelem se dle § 110b odst. 1 písm. e) ZDPH rozumí osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel, kteří jsou v tuzemsku registrováni ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa. Vzhledem ke skutečnosti, že uživatelem se dle § 110b rozumí i zprostředkovatel, je uvedení uživatele znovu v písm. e) v podstatě nadbytečné. Co je uvedeným vybraným plněním, definuje ustanovení § 110b odst. 2 ZDPH.

K § 108 odst. 4 písm. f) ZDPH

Daň je povinna přiznat a zaplatit osoba, která v tuzemsku pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu (viz § 19 ZDPH).

K § 108 odst. 4 písm. g) ZDPH

Daň je povinna přiznat a zaplatit osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň.

K tomuto ustanovení je nutno poznamenat, že tím není dotčena možnost osoby, která např. omylem uvedla daň na dokladu, provést opravu dokladu, jak vyplývá z rozsudků SDEU.

SDEU se zabýval otázkou možnosti opravy daně nesprávně nebo omylem uvedené na daňovém dokladu v několika případech, zejména v případu C-454/98 Schmeink & Cofreth and Strobel a ve spojených případech C-78/02 - C-80/02(Karageorgou and others. Jak konstatoval, Šestá směrnice neobsahuje žádné ustanovení vztahující se k opravám nesprávně vystavených daňových dokladů a je tedy na členských státech, aby stanovily podmínky, za nichž může být nesprávně uvedená daň opravena. Avšak za okolností, kdy vystavitel faktury v dostačující časové lhůtě eliminoval riziko ztráty daňových příjmů státu, princip neutrality daně z přidané hodnoty vyžaduje, aby daň z přidané hodnoty, která byla nesprávně uvedena na daňovém dokladu, mohla být opravena. (C-454/98). Jak vyplývá dále z uvedených rozsudků, za eliminaci rizika ztráty daňových příjmů pro stát lze považovat situaci, kdy vystavitel dokladu opraví doklad ve lhůtě dostačující pro provedení opravy nároku na odpočet u příjemce daňového dokladu (C-454/98).

K § 108 odst. 4 písm. h) ZDPH

Daň je povinna přiznat osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku od plátce, jestliže toto zboží do jiného členského státu nepřepravila nebo neodeslala a plátce přijal všechna opatření nezbytná pro to, aby prokázal osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.

Toto ustanovení míří na případy, kdy plátce dodá zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě s tím, že zboží bude přepraveno z tuzemska do jiného členského státu a přepravu má zajistit pořizovatel (což zákon o DPH i směrnice umožňují), avšak pořizovatel ve skutečnosti zboží z tuzemska nepřepraví ani neodešle. V takovém případě se stává osobou povinnou přiznat daň z tohoto dodání osoba registrovaná k dani z jiného členského státu, pokud plátce prokáže, že přijal veškerá rozumná opatření, aby zneužití legislativy DPH neumožnil. Jedná se vlastně o prokazování, že jednal v dobré víře.

K prokazování, že dodavatel jednal v dobré víře, existuje již několik rozsudků SDEU i NSS ČR.

Z rozsudků NSS ČR lze uvést např. rozsudek čj. 8 Afs 14/2010 –

Nahrávám...
Nahrávám...