dnes je 23.8.2019
Input:

§ 13 ZDPH - Dodání zboží

23.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.13
§ 13 ZDPH - Dodání zboží

Ing. Olga Hochmannová

Úplné znění

Související ustanovení

  • - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
  • - § 2 Předmět daně
  • - § 7 Místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitosti
  • - § 21 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při dodání zboží,
  • - poskytnutí služby a převodu nemovitosti
  • - § 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby

Vztah k dalším předpisům

Směrnice Rady 2006/112 ES

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech

Zákon č. 471/2001 Sb., o obalech

Uvedený paragraf stanoví, která plnění se považují za dodání zboží a která se naopak za dodání zboží nepovažují.

K § 13 odst. 1 ZDPH

V odstavci 1 je obecně vymezen pojem dodání zboží. Za dodání zboží se považuje převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Jaký je význam pojmu „převod práva nakládat se zbožím jako vlastník”? Důležitý aspekt pro posouzení, zda došlo ke změně práva nakládat se zbožím jako vlastník, je například ten, že kupující nabývá od prodávajícího ekonomické vlastnictví zboží, může např. zboží prodat, pronajmout a podobně.

Způsob úhrady nebo sjednání platebních podmínek nemá vliv na posouzení toho, zda se jedná o dodání zboží či ne.

Je-li dodávaným zbožím nemovitá věc, postupuje se při uplatnění daně podle § 56 zákona.

K § 13 odst. 2

Dodáním zboží do jiného členského státu se pro účely zákona o DPH rozumí dodání, při kterém je zboží skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Jako důkazní prostředek může sloužit přepravní doklad, dodací list, potvrzený daňový doklad od osoby registrované k dani v jiném členském státě atd.

K § 13 odst. 3

V odstavci 3 jsou uvedena plnění, která jsou také považována za dodání zboží, ačkoli neodpovídají obecně vymezeným podmínkám dodání zboží v odst. 1.

Jedná se o dodání

písm. a)

  • na základě rozhodnutí státního orgánu

písm. b)

  • na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu

U takového dodání zboží se jedná o dva vztahy, o dvě zdanitelná plnění. První zdanitelné plnění se uskutečňuje mezi komitentem a komisionářem, druhé zdanitelné plnění mezi zákazníkem a komisionářem.

Při uskutečnění plnění na základě komisionářské smlouvy může, ale také nemusí docházet k převodu vlastnictví zboží z komitenta na komisionáře, přesto vždy budou plnění posuzována jako dvě plnění, tak, jako kdyby k přechodu vlastnictví došlo.

písm. c)

  • dovezeného zboží ze třetí země, které je ve vlastnictví osoby ze třetí země a po propuštění do celního režimu volného oběhu je využíváno plátcem k uskutečňování jeho ekonomické činnosti.

Majitel, osoba ze třetí země, sjedná v tuzemsku další využití zboží u dalšího plátce B. Plátce A předá zboží plátci B a právě v tomto okamžiku dochází k uvedenému dodání zboží, i když ke změně vlastnictví nedošlo.

písm. d)

  • přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je sjednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele (jedná se o finanční leasing, převod práva užívat najaté zboží, pokud je ve smlouvě zakotvena povinnost odkupu zboží nájemcem).

Pokud plátce uzavře smlouvu o pronájmu stroje, kde bude uvedeno, že nájemci vzniká povinnost si stroj odkoupit, považuje se přenechání takového stroje k užívání za dodání zboží a to se všemi dopady týkajícími se na jedné straně povinnosti pronajímatele daň přiznat a zaplatit a na druhé straně možnosti nájemce uplatnit si nárok na odpočet daně, pokud jsou pro odpočet splněny podmínky § 72 – 76 zákona.

V ostatních případech, kdy není ve smlouvě uveden požadavek povinného odkupu zboží nájemcem, se jedná o poskytnutí služby. Viz. § 14.

K § 13 odst. 4

V odstavci 4 jsou uvedeny konkrétní případy, kdy je plnění považováno za dodání zboží za úplatu (a to i v případě, že se jedná o bezúplatná plnění)

  • použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. Co se rozumí použitím pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, je dále definováno v § 13 odst. 5. Jedná se o případy, kdy plátce u nakoupeného majetku určeného pro uskutečňování ekonomických činností uplatnil nárok na odpočet daně, avšak přestal tento majetek trvale využívat pro ekonomickou činnost, například takový majetek začal používat pro svou soukromou potřebu nebo soukromou potřebu svých zaměstnanců nebo tento majetek bezúplatně daroval.

Stejným způsobem bude posuzováno bezúplatné poskytnutí obchodního majetku vytvořeného vlastní činností za podmínky, že byl uplatněn odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku. Jedná se například o plátce, který podniká v rostlinné výrobě. Vypěstoval hroznové víno, které zpracoval na víno. Sud vína věnoval na mysliveckou zábavu do tomboly. Pro pěstování vína u zakoupených postřiků, zavlažovacích zařízení, vody a dalšího zboží uplatňoval nárok na odpočet daně. Proto darování vína je považováno za dodání zboží a plátce má povinnost přiznat a zaplatit daň.

  • u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se považuje za dodání zboží uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání, pokud plátce tento majetek použije pro účely, u kterých nemá plný nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6 zákona o DPH,

  • vydání podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve formě hmotného majetku, pokud u něj byl uplatněn odpočet daně,

d) vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu obchodního závodu, vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně.

e) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh, jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud plátce nevede účetnictví. O vratný obal se jedná, pokud je za obal poskytnuta úplata, která je k němu přímo vázána a kupujícímu je zaručeno, že pokud vratný obal vrátí, bude mu úplata vrácena v plné výši.

K § 13 odst. 5

Odstavec 5 navazuje na odst. 4 písm. a), je v něm uvedeno, co se pro účely DPH rozumí „použitím majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce”. Jedná se o trvalé použití obchodního majetku pro soukromou potřebu plátce nebo potřebu jeho zaměstnanců nebo pro jiné účely, které nesouvisí s jeho ekonomickou činností nebo poskytnutí obchodního majetku bezúplatně, pokud u tohoto majetku byl uplatněn nárok na odpočet daně.

K § 13 odst. 6 a 7

Podle odst. 6 je přemístění obchodního majetku plátce do jiného členského státu za účelem uskutečňování ekonomické činnosti v tomto jiném členském státu pro účely zákona o DPH rovněž považováno za dodání zboží za úplatu. Ačkoli v tomto případě nedochází ke změně vlastnických práv, rozhodující je, že zboží je přepravováno z jednoho členského státu do jiného, což je nutné sledovat. Proto se toto přemístění považuje za dodání zboží za úplatu a je nutné jej vykazovat v daňovém přiznání k DPH a v souhrnném hlášení. Pokud plátce přemístí zboží do jiného členského státu, je nutné, aby se v tomto jiném členském státě registroval k DPH a přiznal tam daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Za této podmínky je jeho přemístění z ČR do jiného členského státu osvobozeno od daně jako běžné dodání zboží do jiného členského státu.

Odst. 7 naopak stanoví případy, které nejsou považovány za přemístění zboží do jiného členského státu. Obecně lze shrnout, že se jedná o případy, kdy doprava zboží do jiného členského státu nebo přeprava zboží přes jiný členský stát je součástí jiné transakce, která má svůj specifický režim – např. vývoz zboží nebo dodání zboží s instalací nebo montáží. Pokud plátce uskuteční tuto transakci – např. si nechá dodat do jiného členského státu komponenty nebo součásti zboží, které tam následně smontuje / instaluje, jedná se o dodání zboží s instalací nebo montáží, nikoli o přemístění a montáž. Za přemístění zboží se rovněž nepovažuje dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi.

K § 13 odst. 8

Odst. 8 stanoví postup v situacích, kdy plátce započne transakci podle odst. 7, která nemá být přemístěním zboží do jiného členského státu (např. přepravu zboží za účelem vývozu do třetí země), ale nakonec tato zamýšlená transakce není dokončena nebo realizována a ve skutečnosti tak dojde k přemístění zboží. Odst. 8 stanoví, kdy se v takovém případě považuje přemístění zboží za uskutečněné – je to dnem, kdy podmínka stanovená v odst. 7 přestane být plněna.

K § 13 odst. 9

Odstavec 9 uvádí plnění, která nejsou pro účely DPH považována za dodání zboží. Jedná se o poskytnutí