dnes je 28.3.2024

Input:

§ 213 ZP Výměra dovolené za kalendářní rok

17.7.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

2.9.213
§ 213 ZP Výměra dovolené za kalendářní rok

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4a – možnost odchylné úpravy

    • § 16 – zákaz diskriminace a rovné podmínky

    • § 22 – kolektivní smlouva

    • § 78 odst. 1 písm. m) – definice nerovnoměrného rozvržení pracovní doby

    • § 109 odst. 3 – zaměstnavatelé poskytující za výkon práce plat

    • § 305 – vnitřní předpis

    • § 350a – definice pojmu týdne

    • § 363 – ustanovení, kterými se zpracovávají předpisy ES, od kterých není možné se odchýlit

  • Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů

  • Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů

    • § 15 – dovolená zaměstnanců drážní dopravy

Výměra dovolené

Výměra dovolené je zákoníkem práce stanovena v souladu s evropskou směrnicí (2003/88/ES) v týdnech. Definice týdne pro pracovněprávní vztahy je uvedena v § 350a ZP a rozumí se jím sedm po sobě následujících kalendářních dnů. Výměra dovolené je stanovena podle toho, o jakého zaměstnavatele se jedná, případně jakou práci zaměstnanec vykonává. Dovolená není podle zákoníku práce stanovena v pracovních dnech, ale v týdnech. Počet pracovních dnů připadajících do dovolené se proto může u jednotlivých zaměstnanců lišit, a to podle toho, jakou mají délku týdenní pracovní doby a jak je pracovní doba rozvržena.

Správný postup není, pokud zaměstnavatel automaticky u každého zaměstnance bez ohledu na délku pracovní doby a její rozvržení určí délku dovolené v přepočtu týdne na pracovní dny v rozsahu 5 pracovních dnů v týdnu. Počet pracovních dnů, který připadne do jednoho týdne dovolené, vychází z toho, jak je pracovní doba zaměstnance dlouhá a jak je rozvržena. Pokud zaměstnanec pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, jejíž délka je uvedena v § 79 ZP, a má pracovní dobu rozvrženu nejčastějším způsobem od pondělí do pátku, odpovídá týdnu dovolené 5 pracovních dnů a jeho nárok dovolené v délce 4 týdnů činí 20 dnů, příp. 25 dnů, má-li právo v rozsahu 5 týdnů.

Má-li zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu, která je rozvržena např. na pondělí a úterý, týden dovolené pro něj představuje 2 pracovní dny a jeho celkový nárok v přepočtu 8 dnů (při 4 týdench), příp. 10 dnů (při 5 týdench) dovolené. Pokud zaměstnanec s pracovní dobou rozvrženou jenom na pondělí nebo úterý chce čerpat dovolenou, z jeho nároku se zkrátí pouze 2 pracovní dny, protože pouze v tyto dny měl povinnost pracovat, a proto v tyto dny, chce-li mít volno, bude čerpat dovolenou.

Výměra dovolené:

  1. Minimální výměra dovolené pro zaměstnance, kteří nejsou uvedeni v dalších písmenech, činí 4 týdny. Výměra je minimální, to plyne z formulace uvedené v § 213 odst. 1 ZP, že činí „nejméně” čtyři týdny. Zaměstnavatelé proto mohou výměru dovolené navyšovat (prodlužovat). K navýšení dochází především v kolektivní smlouvě, to platí pro zaměstnavatele, u nichž působí odborová organizace a sjednává se kolektivní smlouva, která obsahuje ujednání o navýšení pracovněprávních plnění. U zaměstnavatele, u kterého odborová organizace nepůsobí, se pracovněprávní plnění mohou navyšovat ve vnitřním předpisu. Vnitřní předpis vydává zaměstnavatel sám ze svého rozhodnutí. Prodlužovat je možné dovolenou o dny anebo týdny. Dovolená může být prodloužena pouze některým skupinám zaměstnanců. Zaměstnavatel okruh zaměstnanců, kterých se prodloužení bude týkat, musí věcně zdůvodnit. Výběr nesmí být založen na diskriminačních hlediscích jako jsou věk, pohlaví, zdravotní stav atd., viz antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. Dojde-li k prodloužení dovolené navýšením minimální výměry upravené v § 213 odst. 1 ZP, počítá se z tohoto navýšeného práva i poměrná část dovolené poskytovaná v rozsahu 1/12 za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. Prodloužení dovolené nelze zaměňovat s poskytováním pracovního volna z důvodu překážek v práci, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní volno při existenci určitých, v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu stanovených skutečností. Dovolená je volno, které slouží k odpočinku zaměstnance a je zcela na úvaze zaměstnance, co v této době bude činit. V době pracovního volna poskytnutého z důvodu překážek v práci musí pracovní volno využít k této překážce.
  2. Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce. Jedná se o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená ministerstvem školství nebo krajem či obcí a regionální rada regionu soudržnosti. Dovolená těchto zaměstnanců se již nemůže navyšovat a pro tyto zaměstnance se jedná o přímo zákoníkem práce stanovenou výměru.
  3. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů. Pedagogickým pracovníkem je zaměstnanec, jehož definice je uvedena v § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, pojem akademického pracovníka vysoké školy upravuje zákon o vysokých školách. Ani tuto výměru dovolené nelze navyšovat, pro uvedené zaměstnance je maximální.

Vyměra dovolené u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou

V § 213 odst. 4 ZP je úprava, která se vztahuje výhradně na zaměstnance s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny anebo na období celého kalendářního roku. Definice tohoto rozvržení je obsažena v § 78 odst. 1 písm. m) ZP. Nerovnoměrným rozvržením pracovní doby je takové rozvržení, při

Nahrávám...
Nahrávám...