Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 214 ZP Dovolená za odpracované dny

18.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.9.214
§ 214 ZP Dovolená za odpracované dny

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 78 odst. 1 písm. c) – definice směny

    • § 195 – mateřská dovolená

    • § 196 – rodičovská dovolená

    • § 212 odst. 1 – odpracovaný den

    • § 216 – výklad pojmů pro účely dovolené

    • § 217 – čerpání dovolené

    • § 218 – čerpání dovolené

    • § 223 odst. 5 – krácení dovolené

    • § 348 – doby považované za výkon práce

Komentář
Komentář

Dovolená za odpracované dny

Dovolená za odpracované dny je posledním druhem dovolené, který byl v minulosti upraven. Právo na ni vzniká na základě zákoníku práce pouze zaměstnancům v pracovním poměru. Zaměstnanci, kteří práce konají na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, právo na tuto dovolenou nemají, není však vyloučeno ji sjednat, případně stanovit ve vnitřním předpisu. Smyslem doplnění právní úpravy o tento druh dovolené bylo, aby každý zaměstnanec v pracovním poměru, pokud odpracuje daný počet směn (21), které odpovídají průměrnému počtu pracovních dnů v měsíci, měl právo na dovolenou. I právo na dovolenou za odpracované dny je právem, které se zjišťuje ve vztahu ke kalendářnímu roku. Zákoník práce dává přednost tomu, aby dovolená byla především pokytována podle § 212 ZP. Podmínkou vzniku nároku na tuto dovolenou je však odpracování alespoň 60 dnů. Pokud zaměstnanci právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část nevzniklo, protože zaměstnanec nekonal u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, musí zaměstnavatel zkoumat, zda zaměstnanec nesplnil podmínku vzniku práva na dovolenou za odpracované dny. Touto podmínkou je odpracování alespoň 21 dnů. Zaměstnanci přísluší za každých celých 21 odpracovaných dnů dovolená v délce 1/12 dovolené. Pokud zaměstnanec počtu 21 nedosáhne, právo na dovolenou mu nevzniká. Menší počet dnů než 21 nemá pro účely dovolené žádný význam.

Dovolená za odpracované dny může příslušet zaměstnanci v maximálním rozsahu 2/12. Jakmile zaměstnanec odpracuje alespoň 60 dnů, vznikne mu právo na dovolenou podle § 212 ZP. Zaměstnanci dovolená za odpracované dny nemůže příslušet vedle dovolené podle § 212 ZP, protože buď odpracuje 60 dnů a splní podmínku práva na dovolenou za kalendářní rok, anebo 60 dnů nesplní a vznikne mu právo na dovolenou za odpracované dny podle § 214 ZP.

I pro účely dovolené za odpracované dny se za odpracovaný den považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny, např. zaměstnanec, jehož směna je dlouhá 8 hodin, odpracuje převážnou část své směny, pokud odpracuje více než 4 hodiny. Pokud by jeho směna činila 4 hodiny, převážnou část své směny odpracuje, přesáhne-li 2 hodiny.

Právo na dovolenou za odpracované dny vzniká převážně zaměstnancům, kteří mají sjednán pracovní poměr na dobu určitou v délce několika měsíců, příp. mají podle § 80 ZP sjednánu kratší pracovní dobu, a to např. i tak, že každý týden odpracují pouze 1 směnu. Objektivně tak ani požadovaný počet směn v kalendářním roce nemohou naplnit. Není ale vyloučeno, aby právo na dovolenou za odpracované dny vzniklo i v pracovním poměru, který trvá po celý kalendářní rok. K tomu dojde v tom případě, že zaměstnanec má dlouhodobou překážku v práci, která se pro účely dovolené neposuzuje jako výkon práce. Často se jedná o dlouhodobou pracovní neschopnost z obecných příčin anebo o čerpání rodičovské dovolené. Ani jedna z těchto překážek se pro účely dovolené nepovažuje za výkon práce, zaměstnanec proto touto dobou nemůže plnit podmínky nutné pro vznik práva, kterými je zákonem stanovení počet odpracovaných směn. Může se ale stát, že zaměstnanec je v pracovní neschopnosti až od března, v lednu a únoru práci konal a odpracoval např. 40 směn. V tom případě mu vzniká právo na dovolenou za kalendářní rok alespoň v rozsahu 1/12 dovolené podle § 214 ZP za odpracované dny.

Dovolená přísluší za každých 21 odpracovaných dní v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok. Výměra pro výměru dovolené vychází z práva na dovolenou, která je stanovena v § 213 odst. 1 ZP v rozsahu nejméně 4 týdny v kalendářním roce. V případě, že je dovolená u zaměstnavatele prodloužena v kolektivní smlouvě nebo je stanovena ve vyšším rozsahu, vychází se při výpočtu 1/12 z takto stanoveného rozsahu. 1/12 dovolené u zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP se počítá ze zákoníkem práce stanovených 5 týdnů. Stejná zásada platí i pro