č. 2214/2011 Sb. NSS, Daň z nemovitostí: pojem „vodní hospodářství“; stanovení sazby daně
č. 2214/2011 Sb. NSS
Daň z nemovitostí: pojem „vodní hospodářství“; stanovení sazby daně
k § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí, ve znění zákonů č. 315/1993 Sb. a č. 65/2000 Sb.*)
k zákonu č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)**)
I. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, nelze vyložit tak, že pojmem „vodní hospodářství“ se rozumí pouze hospodaření na vodních plochách, ale je jím třeba rozumět i hospodaření s vodami v režimu zákona č. 138/1973 Sb., o vodách. Proto při stanovení daně z nemovitostí u budov sloužících v převážné míře k výrobě a rozvodu pitné a užitkové vody a likvidaci odpadní vody bylo třeba ve zdaňovacích obdobích let 2002 až 2005 vycházet z nejnižší sazby daně za metr čtvereční zastavěné plochy.
II. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, neobsahuje výslovnou úpravu, podle které by bylo možné při stanovení sazby daně vycházet z odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). V takovém případě sice nelze bránit správnímu orgánu, aby si za využití této klasifikace učinil o věci úsudek, avšak klasifikace nemůže být v důsledku své nezávaznosti jediným a stěžejním argumentem pro přijaté řešení. To musí obstát samo o sobě ve vztahu k platné právní úpravě.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2010, čj. 8 Afs 36/2008-68)
Věc: Akciová společnost Severočeské vodovody a kanalizace proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z nemovitostí, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad v Teplicích žalobci dodatečně vyměřil daň z nemovitostí za zdaňovací období let 2002 až 2005. Proti těmto platebním výměrům podal žalobce odvolání, které žalovaný čtyřmi rozhodnutími ze dne 6. 6. 2007 zamítl.
Žalobce podal proti výše uvedeným rozhodnutím žalobu, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 27. 2. 2008 zamítl. V odůvodnění uvedl, že právní řád jednoznačně nedefinuje pojem „vodní hospodářství“, nýbrž jej užívá ve dvou zcela odlišných významech. První okruh právních předpisů pod tímto termínem rozumí hospodaření na vodních plochách jako jednu ze zemědělských činností a druhý okruh pak vodním hospodářstvím rozumí hospodaření s vodami. Krajský soud dovodil, že pod pojmem „vodní hospodářství“ ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) bod 1 zákona o dani z nemovitostí se rozumí prvně uvedené pojetí vodního hospodářství, tj. hospodaření na vodních plochách, a nikoliv hospodaření s vodami. Pod hospodaření na vodních plochách je možno zahrnout chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše. V obchodním rejstříku žalobkyně však žádná z těchto činností uvedena není.
K námitce, že žalovaný neoprávněně použil odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (dále jen „OKEČ“) krajský soud uvedl, že žalovaný i správce daně postupovali správně, pokud pro podražení konkrétní činnosti žalobce pod obecné termíny uvedené v zákoně využili podpůrně OKEČ. Vzhledem k tomu, že je možné využívat statistické registry k zařazení jednotlivých činností pod sazby daně z přidané hodnoty, je možné jich zcela jistě podpůrně využít i při stanovení základní sazby daně z nemovitostí. Právě podpůrným použitím OKEČ žalovaný…
