č. 2290/2011 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: pronásledování na kumulativním základě; nucený sňatek; polygamní manželství
č. 2290/2011 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: pronásledování na kumulativním základě; nucený sňatek; polygamní manželství
k § 2 odst. 7 a § 12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 165/2006 Sb.
k čl. 9 písm. b), čl. 6 a čl. 7 směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (v textu jen „kvalifikační směrnice“)
I. Skutečnost, že žadatelka o mezinárodní ochranu byla nucena uzavřít sňatek nebo setrvat v manželství proti své vůli, lze v souběhu s dalším porušováním lidských práv (například domácím násilím) a podle situace v zemi původu považovat za pronásledování [čl. 9 písm. b) kvalifikační směrnice (2004/83/ES)].
II. U žadatelky v postavení druhé, zákonem neuznávané, manželky v polygamním manželství, která byla proti své vůli nucena setrvat ve sňatku, v němž byla navíc vystavena domácímu násilí, je při posuzování ochrany v zemi původu potřeba vzít v úvahu, zda je v zemi původu ochrana před domácím násilím dostupná a účinná pro ženy v obdobném postavení [čl. 6 a čl. 7 kvalifikační směrnice (2004/83/ES) a § 2 odst. 7 zákona č. 325/1999, o azylu].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2011, čj. 6 Azs 36/2010-274)
Prejudikatura: č. 1749/2009 Sb. NSS a č. 1913/2009 Sb. NSS.
Věc: Rano S. (Kyrgyzstán) proti Ministerstvu vnitra o uděleni mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně je státní příslušnicí Kyrgyzstánu uzbecké národnosti. Na území České republiky přijela poprvé v únoru 2007 na základě uděleného víza a o mezinárodní ochranu požádala v dubnu 2007. Jako důvody, pro které žádala o mezinárodní ochranu, uvedla, že žila proti svému přesvědčení v bigamickém sňatku a byla vystavena domácímu násilí.
Žalobkyně byla neoficiální druhou manželkou. Na muslimském sňatku se domluvili její rodiče s rodiči manžela, žalobkyně se nikdo neptal, zda se sňatkem souhlasí. Přibližně v letech 1997-98 se žalobkyně rozhodla změnit vyznání, neboť nesouhlasila s diskriminací žen v islámském pojetí a s polygamií, k níž byla donucena. Když se manžel žalobkyně dozvěděl o jejím rozhodnutí změnit vyznání, začal žalobkyni bít. Žalobkyně si na manžela stěžovala u policie, ale ztratila v ni důvěru poté, co se její stížnost dostala do rukou jejího manžela. Žalobkyně zvažovala podání stížnosti na prokuratuře, nicméně když se dozvěděla, že její stížnost bude zaslána na oddělení policie, kde podávala původní stížnost, stížnost na prokuratuře nepodala. Na jiné státní či nestátní orgány se žalobkyně neobrátila a uvedla, že v zemi byl v té době převrat.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 4. 2007 žalobkyni azyl ani doplňkovou ochranu neudělil. V odůvodnění uvedl, že státní orgány nekladly žádné překážky náboženskému přesvědčení žalobkyně a své náboženské problémy žalobkyně situovala do osobní či rodinné roviny. Rovněž shledal, že se žalobkyně…
