dnes je 29.3.2024

Input:

§ 24 Jednatelské oprávnění odborových organizací a jejich pluralita

1.4.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2.1.24
§ 24 Jednatelské oprávnění odborových organizací a jejich pluralita

JUDr. Bořivoj Šubrt

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

    • § 1a odst. 1 písm. e) – základní zásada - rovné zacházení a zákaz diskriminace

    • § 4a – možnosti odchylné úpravy práv a povinností

    • § 16 – rovné zacházení a zákaz diskriminace

    • § 276 – zastoupení zaměstnanců

    • § 286 – působení odborových organizací a postup při působení více odborových organizací u zaměstnavatele v jiných případech

  • Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění

  • Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), v platném znění

Komentář

Česká právní úprava vychází z principu (který není uplatňován univerzálně v jiných státech), že odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu i za odborově neorganizované zaměstnance. Z působnosti kolektivní smlouvy se zaměstnanec nemůže ani svým právním úkonem vyvázat. To ovšem souvisí se skutečností, že zaměstnancům vznikají z kolektivní smlouvy nároky (mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je zaměstnanec oprávněn) a jsou pro ně též stanoveny hromadné pracovní podmínky (např. v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Přitom zaměstnavatel je podle § 1a odst. 1 písm. e) ZP a podle § 16 ZP, resp. § 110 ZP povinen zajišťovat zaměstnancům rovné zacházení včetně poskytování stejné mzdy nebo platu a jiných peněžitých plnění a plnění nepeněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty, a také dodržovat zákaz jakékoliv diskriminace. Zákaz diskriminace je dán též antidiskriminačním zákonem č. 198/2009 Sb.

Někdy jsou uváděny argumenty, že možnost vyvázání se z kolektivní smlouvy by měla být zaměstnanci poskytnuta, neboť tato smlouva může i zhoršit některé jeho pracovní podmínky oproti zákonu (§ 112, § 116, § 118§ 170 odst. 2 ZP). To je sice pravda, ale takové případy se v praxi téměř neobjevují a navíc i zde jde o rovnost v pracovních podmínkách zaměstnanců.

Více odborových organizací

Zákon upravuje postup, pokud u zaměstnavatele působí více odborových organizací. Při kolektivním vyjednávání o uzavření kolektivní smlouvy musí zaměstnavatel jednat se všemi těmito odborovými organizacemi, které společně tvoří jednu smluvní stranu, pokud by se navzájem a se zaměstnavatelem nedohodli jinak (například, že kolektivní smlouvu uzavře jen některá z nich, a to eventuelně jen pro určitou organizační jednotku nebo profesní skupinu zaměstnanců). Jestliže by kolektivní smlouvu neuzavřela některá ze zúčastněných odborových organizací, nebyla by platně uzavřena. Od ustanovení § 24 odst. 2 ZP není možné se s ohledem na jeho kogentní povahu odchylovat. Tento zákoník práce původně umožňoval, aby v případě, kdy se odborové organizace neshodnou na společném postupu, zaměstnavatel uzavřel kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele. Tuto možnost ale zrušil svým nálezem ze dne 12. 3. 2008 Ústavní soud (nález byl vyhlášen dne 14. 4. 2008 pod č. 116/2008 Sb.), a to z důvodu rozporu s článkem 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož je nepřípustné zvýhodňovat některé odborové organizace v podniku nebo v odvětví.

Nový zákoník práce pro případ působení více odborových organizací u zaměstnavatele stanovil od 1. 1. 2007 možnost, že pokud

Nahrávám...
Nahrávám...