Nepřístupný dokument, nutné přihlášení

§ 271b ZP Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

27.10.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.11.2710002
§ 271b ZP Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

JUDr. Pavla Hloušková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 351-362 – průměrný výdělek

    • § 271m odst. 1 – průměrný výdělek a výplata náhrady

    • § 271k – společná a zvláštní ustanovení o pracovních úrazech a nemocech z povolání

  • Zákon č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

  • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztížení pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Komentář

Komentář
Komentář

Skončení pracovní neschopnosti

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší poškozenému v případě, že z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání dosahuje s připočtením případného invalidního důchodu nižšího výdělku. Náhrada se poskytuje do výše průměrného výdělku. Je-li poškozený nezaměstnán a nedosahuje-li proto žádného výdělku, považuje se za výdělek minimální mzda, neboť tu by si poškozený musel v každém případě vydělat, kdyby pracoval.

Průměrný výdělek

Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný výdělek hrubý. Pokud však nárok na předmětnou náhradu vznikl před 1. lednem 1993, jedná se o výdělek čistý. V tomto případě se vypočtená náhrada musí zvýšit o 20 % a následně, jako vypočtená náhrada hrubá, zdanit.

Je třeba připomenout, že i v současné době platí pro určitou skupinu poškozených způsob výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle dřívějšího zákoníku práce.

Neposkytnutí náhrady a věková hranice

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se poškozeným poskytuje v zásadě do konce kalendářního měsíce, v němž dosáhl věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.

Předmětnou náhradu za ztrátu na výdělku má zaměstnavatel povinnost v souladu s nařízeními vlády, která jsou každoročně vydávána, valorizovat (§ 271u odst. 2 ZP).

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 10. 2015

V návaznosti na posunování věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod došlo novelou k úpravě v tom smyslu, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle