dnes je 29.3.2024

Input:

§ 34 ZDP

15.4.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

3.1.3.9.16
§ 34 ZDP

RNDr. Ivan Brychta

Úplné znění

Ustanovení související k § 34 ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 5 – Základ daně u fyzických osob
    • - § 20 – Základ daně u právnických osob
Komentář

Komentář k § 34 ZDP

Položky odčitatelné od základu daně

Podle ustanovení tohoto paragrafu mohou poplatníci daně z příjmů (fyzické osoby uvedené v § 2 ZDP nebo právnické osoby uvedené v § 17 ZDP) snížit svůj základ daně o daňovou ztrátu (§ 38n ZDP) nebo uplatnit další odčitatelné položky, a to na podporu výzkumu a vývoje (§ 34a až 34e ZDP) a na odborné vzdělávání (§ 34f až 34h ZDP).

Fyzické osoby přitom vycházejí ze základu daně stanoveného podle § 5 ZDP, který před úpravou podle komentovaného ustanovení může (ale také nemusí) být již snížen o nezdanitelné částky uvedené v § 15 ZDP.

Právnické osoby vycházejí ze základu daně podle § 20 ZDP, případné uplatnění poskytnutých bezúplatných plnění podle § 20 odst. 8 ZDP anebo snížení základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP (u vybraných veřejně prospěných poplatníků) však musí následovat až po odečtu daňových ztrát a případných dalších odčitatelných položek podle komentovaného ustanovení.

Ustanovení související k § 34 odst. 1 ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 38n – Vymezení daňové ztráty
    • - § 38na – Problematika podstatné změny
    • - § 38r – Prodloužení lhůty pro stanovení daně pro období dosažení ztráty
    • - § 38zh – Zvláštní ustanovení o uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně
Komentář

Komentář k § 34 odst. 1 ZDP

ZDP upravuje pojem daňová ztráta v § 38n ZDP.

Dalšími podmínkami, které je nutné pro uplatnění ztráty splnit nebo které naopak uplatnění ztráty brání, jsou (kromě podmínek uvedených v komentovaném ustanovení):

  • poplatník dosáhl základu daně, proti kterému lze ztrátu uplatnit (výjimka u fyzických osob: oproti daňovému základu ze závislé činnosti podle § 6 ZDP ztrátu nelze uplatnit),

  • ustanovení § 38na ZDP, které vylučuje uplatnění ztráty v případech tzv. podstatné změny (§ 38na odst. 1 ZDP) u poplatníka, který je právnickou osobou,

  • stanovení daňové ztráty, a to na základě vyměřovacího řízení (viz vyměření daně v § 139 až 140 DŘ) nebo doměřovacího řízení (viz doměřovací řízení v § 141 DŘ).

Odpočet ztráty nejdéle v následujících pěti zdaňovacích obdobích byl zaveden od zdaňovacího období započatého v roce 2004. Do 31. 12. 2003 umožňoval zákon pro odpočet daňové ztráty až v sedmi následujících zdaňovacích obdobích, přičemž přechodná ustanovení (čl. II bod 27 zákona č. 438/2003 Sb.) toto použití umožnila i po roce 2003 pro daňové ztráty, které vznikly a byly vyměřeny naposledy a za zdaňovací období započaté v roce 2003.

Možnost odpočtu ztráty ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období s daňovou ztrátou, byla zavedena od zdaňovacího období skončeného ode dne 30. 6. 2020 vč. Takto je tedy možné zohlednit ztrátu vzniklou v kalendářním roce 2020, ale i např. vzniklou v hospodářském roce od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 (viz č. III bod 1 zákona č. 299/2020 Sb.). A to i v situaci, kdy se jedná o předchozí roky, ve kterých tato úprava neplatila (např. pro ztrátu roku 2020 o roky 2018 a 2019).

Časový test se odvíjí od zdaňovacího období, kterým je pro fyzické osoby podle § 16b ZDP kalendářní rok. Právnické osoby mají speciální úpravu v § 21a ZDP.

Příklady

Příklad

Je-li zdaňovacím obdobím poplatníka kalendářní rok, lze daňovou ztrátu za rok 202X uplatnit v budoucích letech 202X+1, 202X+2, 202X+3, 202X+4 a 202X+5, a také v předchozích letech 202X–2 a 202X–1.

Naopak lze říci, že v přiznání za zdaňovací období roku 202X je možné uplatnit ztrátu vzniklou ve kterémkoliv z předchozích kalendářních roků 202X–5, 202X–4, 202X–3, 202X–2 a 202X–1, a také vzniklou v budoucích kalendářních rocích 202X+1 a 202X+2.

 
K příkladu dodejme, že k uplatnění ztráty v předchozích zdaňovacích obdobích bude nutné použít dodatečné daňové přiznání.

Uplatnění ztráty je možné i v období, které není zdaňovacím, ale za které se podává daňové přiznání (§ 38ma ZDP), pokud spadá do v zákoně uvedeného rámce daného dvěma bezprostředně předcházejícími a pěti následujícími zdaňovacími obdobími, kdy je odpočet daňové ztráty umožněn.

Příklady

Příklad

Pokud poplatník přechází v roce 202X z kalendářního roku na hospodářský rok, který začíná 1. 5. 202X, nebude přechodné období (1. 1. 202X až 30. 4. 202X) obdobím zdaňovacím, ale přiznání za toto období bude nutné podat [podle § 38ma odst. 1 písm. c) ZDP ]. I v tomto přiznání je možné uplatnit ztrátu. Možnost uplatnění ztráty vzniklé v kalendářním roce 202X–1 tak bude:

  • v období 1. 1. 202X až 30. 4. 202X (není zdaňovacím obdobím),

  • v hospodářském roce 1. 5. 202X až 30. 4. 202X+1 (je zdaňovacím obdobím),

  • v hospodářském roce 1. 5. 202X+1 až 30. 4. 202X+2 (je zdaňovacím obdobím),

  • v hospodářském roce 1. 5. 202X+2 až 30. 4. 202X+3 (je zdaňovacím obdobím),

  • v hospodářském roce 1. 5. 202X+3 až 30. 4. 202X+4 (je zdaňovacím obdobím),

  • v hospodářském roce 1. 5. 202X+4 až 30. 4. 202X+5 (je zdaňovacím obdobím).


Do "pětiletého" časového testu pro uplatnění ztráty pro budoucí období i do "dvouletého" časového testu pro uplatnění ztráty v předchozích obdobích se počítají pouze zdaňovací období (§ 16b ZDP, § 21a ZDP), a nikoliv období, která nejsou zdaňovacími, i když se za ně podává daňové přiznání (§ 38ma ZDP). To plyne i ze stanoviska GFŘ uvedeného v bodě k § 34 odst. 1 pokynu GFŘ D-22 (i když se tento pokyn kvůli datu svého vzniku zabývá jen budoucím uplatněním ztráty).

Zpětné uplatnění daňové ztráty bude v naprosté většině řešeno dodatečným přiznáním. Pokud by toto dodatečné přiznání za dřívější období, ve kterém chce poplatník uplatnit ztrátu, bylo podáno současně s přiznáním za období, ve kterém mu vznikla daňová ztráta, řeší speciálně procesní postup ustanovení § 38zh ZDP.

Od 1. 7. 2020 doplněná možnost vzdání se ztráty v budoucích obdobích je podmíněna podáním oznámením správci daně. Toto oznámení, které nemá závazný tvar, může být podáno jako příloha daňového přiznání, ve kterém je ztráta vykázána, ale i později, nejpozději do termínu pro podání daného přiznání (viz § 136 DŘ se lhůtami pro podání přiznání za zdaňovací období a § 38ma ZDP se lhůtami pro podání přiznání za období, které není zdaňovacím, ale je nutné přiznání podat).

Vzdání se budoucího uplatnění ztráty má vliv na lhůtu pro stanovení daně, obecně vymezenou v § 148 DŘ (3 roky počínaje dnem, ve kterém uplynula lhůta pro podání přiznání, s možností prodloužení v určitých případech), ale pro ztrátová období se aplikuje speciální postup v § 38r odst. 2 ZDP.

Nevratnost uvedeného oznámení znamená, že jakmile správce daně oznámení obdrží (není rozhodující, zda je to před, současně nebo po podání přiznání za ztrátové období), tak v případě, že toto oznámení je učiněno včas, nelze odvolat a ztrátu v budoucích obdobích již nepůjde uplatnit.

Při uplatňování ztráty v přiznáních se musí uvádět období, ve kterém uplatněná ztráta vznikla. Právnické osoby k tomu mají vyčleněnu tabulku E v příloze č. 1 II. oddílu (7. strana tiskopisu), fyzické osoby použijí speciální formulář 25 5405/P6 označený jako příloha č. 6.

Komentované ustanovení řeší i uplatnění daňové ztráty společníka veřejné obchodní společnosti (§ 95 ZOK – definice, § 112 ZOK – rozdělování zisků a ztráty) a komplementáře komanditní společnosti. Pro komanditní společnost (§ 118 ZOK – definice, § 126 ZOK – rozdělování zisků a ztráty) se vychází z daňové ztráty snížené o částku připadající komplementářům.

Pravidla pro přeměnu investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt upravují § 363 až 370 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

Rozdíl ve srovnání s úpravou před 1. 7. 2020

Zákon č. 299/2020 Sb. přinesl s účinností od 1. 7. 2020 do komentovaného ustanovení dvě změny:

Nahrávám...
Nahrávám...