dnes je 28.3.2024

Input:

č. 4421/2023 Sb. NSS, Rozšířený senát: opravný prostředek proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve sporu z veřejnoprávní smlouvy

č. 4421/2023 Sb. NSS
Rozšířený senát: opravný prostředek proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve sporu z veřejnoprávní smlouvy
k § 141 odst. 11 a § 169 odst. 2 správního řádu
k § 10b odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (v textu jen „územní rozpočtová pravidla“)
Proti rozhodnutí správního orgánu o náhradě nákladů řízení podle § 141 odst. 11 správního řádu ve sporu z veřejnoprávní smlouvy není v souladu s § 169 odst. 2 správního řádu a § 10b odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, přípustné odvolání či rozklad.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2022, čj. 4 Afs 152/2020-41)
Prejudikatura: č. 1245/2007 Sb. NSS, č. 3725/2018 Sb. NSS, č. 3909/2019 Sb. NSS, č. 3971/2020 Sb. NSS a č. 4329/2022 Sb. NSS.
Věc: Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj (dříve Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod) proti Ministerstvu financí, za účasti Thermal Pasohlávky a. s., o poskytnutí dotace, o kasační stížnosti žalovaného.

Rozšířený senát se v této věci zabýval tím, zda je přípustné odvolání či rozklad proti rozhodnutí správního orgánu o náhradě nákladů řízení podle § 141 odst. 11 správního řádu ve sporu z veřejnoprávní smlouvy s ohledem na § 169 odst. 2 správního řádu a § 10b odst. 3 územních rozpočtových pravidel.
V řízení původně vystupovala jako žalobkyně Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Ke dni 31. 12. 2021 došlo ke zrušení původní žalobkyně na základě čl. II odst. 1 zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Podle čl. II odst. 6 tohoto zákona vstoupila Česká republika namísto Regionálních rad do všech soudních, správních a jiných řízení zahájených přede dnem jejich zrušení, ve kterých jejím jménem jedná Ministerstvo pro místní rozvoj. Vzhledem k tomuto zákonnému ustanovení se nepoužije § 107 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., protože ke vstupu do řízení došlo přímo na základě zákona. Nejvyšší správní soud proto pouze současnou žalobkyni o řízení vyrozuměl. Tam, kde se v rozsudku dále hovoří o žalobkyni, má se zpravidla na mysli původní žalobkyně, pokud ze souvislostí nevyplývá něco jiného.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 11. 2016 rozhodl spor mezi žalobkyní a osobou zúčastněnou na řízení z veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Výrokem I. uložil žalobkyni vyplatit dotaci ve výši 11 602 792,40 Kč osobě zúčastněné na řízení a výrokem II. zamítl návrh osoby zúčastněné na řízení co do výše 124 017,60 Kč. Výrokem III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit osobě zúčastněné na řízení náklady řízení ve výši 586 341 Kč. V poučení žalovaný uvedl, že rozklad proti výrokům I. a II. uvedeného rozhodnutí není přípustný, je však přípustný proti výroku III.
Žalobkyně podala 31. 1. 2017 u Městského soudu v Praze žalobu proti výrokům I. a II. rozhodnutí žalovaného. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 5 Af 5/2017.
Proti výroku III. podala rozklad. V něm brojila proti chybnému poučení,
Nahrávám...
Nahrávám...