dnes je 19.4.2024

Input:

č. 600/2005 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: předčasné ukončení finančního leasingu

č. 600/2005 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: předčasné ukončení finančního leasingu
k § 24 odst. 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1998 (v textu též „zákon o daních z příjmů“)
k zákonu ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty*) (v textu též „zákon o dani z přidané hodnoty“)
Ustanovením § 24 odst. 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jež za podmínek tam uvedených prohlašuje smlouvu o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku při předčasném ukončení právního vztahu z ní vyplývajícího za smlouvu o pronájmu, a to ode dne jejího uzavření, nedochází ke změně právního vztahu založeného smlouvou o finančním pronájmu na smlouvu nájemní ex tunc, nýbrž ke změně kvalifikace této smlouvy pouze pro účely citovaného zákona. Uplatnění této právní fikce i v oblasti daně z přidané hodnoty v situaci, kdy zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, obdobné ustanovení neobsahoval, je nepřípustnou analogií.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2005, čj. 2 Afs 26/2004-67)
Věc: Ing. Miroslav R. v P. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobce.

Finanční úřad pro Prahu 6 dodatečným platebním výměrem na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 1998, vydaným dne 16. 8. 2001, žalobci dodatečně vyměřil rozdíl mezi uplatněným odpočtem daně z přidané hodnoty a snížením odpočtu daně z přidané hodnoty ve výši 1 327 013 Kč.
Podle přípisu správce daně ze dne 12. 10. 2001, kterým byly k žádosti žalobce sděleny důvody rozdílu mezi daní přiznanou a daní vyměřenou, byly daňové dobropisy a daňové doklady, na základě nichž žalobce v daňovém přiznání uplatnil nadměrný odpočet, vystaveny v reakci na překvalifikování finančního pronájmu na pronájem operativní z důvodu neplacení splátek nájemného dle splátkového kalendáře. Tato změna však podle přípisu správce daně není pro účely daně z přidané hodnoty možná, neboť nedošlo k opravě daně pro účely odpočtu daně z přidané hodnoty podle § 21 zákona o dani z přidané hodnoty (u daňových dobropisů), a tudíž nedošlo ani ke zdanitelnému plnění dle § 2 zákona o dani z přidané hodnoty (u daňových dokladů). Uplatněním odpočtu tak podle správce daně došlo k porušení § 19 zákona o dani z přidané hodnoty a daňovému subjektu byl za uvedené zdaňovací období dodatečně vyměřen rozdíl mezi uplatněným odpočtem daně z přidané hodnoty na základě daňových dokladů a snížením odpočtu daně z přidané hodnoty na základě dobropisů.
Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu zamítlo odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 6. 12. 2002.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 1. 2004 žalobu zamítl. Nedůvodnou shledal námitku žalobce, podle níž tím, že byl v důsledku neplacení leasingových splátek nucen vrátit pronajímateli předmět leasingu - motorová vozidla, došlo z účetního hlediska ke změně situace a vztah se změnil z finančního leasingu, kde je sazba daně z přidané hodnoty 5 %, na operativní pronájem, kde je sazba 22 %. Podle soudu je analogické použití § 24 odst. 6 zákona o daních z příjmů - podle něhož pouze pro účely zákona o daních z příjmů a
Nahrávám...
Nahrávám...