dnes je 20.4.2024

Input:

§ 89 Zvláštní režim pro cestovní službu

22.6.2010, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2.13.89
§ 89 Zvláštní režim pro cestovní službu

Ing. Olga Hochmannová

§ 89

Zvláštní režim pro cestovní službu

  1. (1) Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi.
  2. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
    1. poskytovatelem cestovní služby osoba povinná k dani, která poskytuje zákazníkovi cestovní službu,

    2. zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba,

    3. cestovní službou poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu 61) a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy osob.

  3. (3) Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které plátce uhradil nebo má uhradit za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby. Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil nebo má uhradit za nakoupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula.
  4. (4) Při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
  5. (5) Poskytovatel cestovní služby je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby, pokud se přirážka stanoví podle odstavce 3 za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny. Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.
  6. (6) U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně.
  7. (7) Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícím poskytnutým službám ve třetí zemi a na území Evropského společenství. Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava.
  8. (8) Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby.
  9. (9) Poskytovatel cestovní služby při poskytnutí cestovní služby nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky.
  10. (10) Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu.
  11. (11) Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu 25), která se považuje za peněžní částku včetně daně.
  12. (12) Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
  13. (13) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní služby při změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3 , případně jiné změny, pokud tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti. Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3 , případně jiné změny. Pro výpočet daně se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Jestliže změna ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3 , případně jiné změny, má za následek snížení daňové povinnosti, může plátce opravit základ daně a výši daně stejným způsobem.
  14. (14) Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.
  15. (15) Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu zajištění cestovní služby, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícím poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Pro vymezení služby cestovního ruchu poskytnuté ve třetí zemi platí odstavec 7 věta třetí obdobně.
  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

    • § 4

    • § 47

Směrnice Rady 2006/112/ES čl. 306–310

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku

Ustanovení § 89 stanoví podmínky pro použití zvláštního režimu pro cestovní službu, jehož principem je, že daň se za stanovených podmínek uplatňuje pouze na přirážku poskytovatele cestovní služby, nikoli na celou prodejní cenu.

K § 89 odst. 1

Zvláštní režim pro cestovní službu je povinna použít osoba povinná k dani, která cestovní službu prodává zákazníkům svým vlastním jménem.

Na osoby, které pouze zajišťují nebo zprostředkovávají prodej cestovních služeb pro jiné osoby, se tento režim nevztahuje (viz odst. 15).

K § 89 odst. 2

Cestovní službou je poskytnutí kombinace služeb cestovního ruchu, které osoba povinná k dani nakupuje od jiných osob povinných k dani a prodává zákazníkovi svým vlastním jménem. Poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jediné služby, i když se při něm využije více služeb cestovního ruchu nakoupených od jiných osob. Za poskytnutí cestovní služby se považuje i prodej jedné nakoupené služby ubytování nebo dopravy osob.

Zvláštní režim je povinna použít osoba povinná k dani, která prodává cestovní službu vlastním jménem. Zvláštní režim se uplatňuje na poskytování cestovních služeb ve všech členských státech, poskytovatelem cestovní služby může být osoba povinná k dani i z jiného členského státu nebo zahraniční osoba, nejen plátce daně registrovaný v ČR.

K § 89 odst. 3

Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby, která se považuje za částku včetně daně. Přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které zaplatil nebo má zaplatit za jednotlivé nakoupené služby, případně zboží, které jsou přímo zahrnuty do cestovní služby.

Přirážku je možno stanovit také za zdaňovací období, jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovní služby obdržel nebo má obdržet za cestovní služby poskytnuté ve zdaňovacím období, a celkovou částkou, kterou zaplatil nebo má zaplatit za nakoupené služby nebo zboží, které jsou zahrnuty do cestovních služeb uskutečněných za zdaňovací období.

Pokud je uvedený rozdíl záporný, základem daně je nula.

Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje zákazníkovi i službu, kterou nenakoupil, ale vytvořil vlastní činností, uplatní se za tuto službu daň samostatně, jak vyplývá z § 89 odst. 11.

K § 89 odst. 4

Místem plnění při poskytnutí cestovní služby je místo, kde má poskytovatel cestovní služby sídlo nebo místo podnikání nebo kde má provozovnu, pokud je služba poskytnuta prostřednictvím provozovny.

K § 89 odst. 5

Daň je poskytovatel cestovní služby povinen přiznat ke dni poskytnutí cestovní služby. Pokud přirážku stanoví za zdaňovací období, je povinen daň přiznat nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém je cestovní služba uskutečněna. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.

K § 89 odst. 6 a 7

U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně.

Pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu

Nahrávám...
Nahrávám...