dnes je 18.4.2024

Input:

č. 936/2006 Sb. NSS, Daň z nemovitostí: ukončení nájemního vztahu k pozemkům, jejichž hranice v terénu neexistují

č. 936/2006 Sb. NSS
Daň z nemovitostí: ukončení nájemního vztahu k pozemkům, jejichž hranice v terénu neexistují
k § 3 odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném k 31. 12. 2002
k § 22 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (v textu též „zákon o půdě“)*)
Vznikl-li nájemní vztah mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem zemědělského pozemku podle § 22 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a je-li pozemek pro vlastníka nepřístupný, neskončí nájemní vztah na základě výpovědi před provedením pozemkových úprav. Pozemek musí být přístupný jak ve smyslu faktickém, tak ve smyslu právním; nepostačí proto, zajistili nájemce vlastníkovi přístup na jeho pozemky přes pozemky jiných vlastníků, které má nájemce sám jen pronajaté. Nájemní vztah v takovém případě trvá i nadále a poplatníkem daně z nemovitostí zůstává nájemce pozemků (§ 3 odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2006, čj. 1 Afs 71/2004-91)
Věc: JUDr. Jaroslav R. proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně o daň z nemovitostí, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný zamítl odvolání žalobce proti platebním výměrům Finančního úřadu v Pacově, kterými byla žalobci vyměřena daň z nemovitostí za rok 1999, 2000 a 2001.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobami u Krajského soudu v Brně; ten žaloby zamítl. V odůvodnění uvedl, že pozemky, z nichž byla daň vyměřena, byly žalobci vydány podle zákona o půdě, a byl tedy jako jejich vlastník poplatníkem daně z nemovitostí (pozemků). Je rovněž zřejmé, že nájemní vztah skončil výpovědí nájemce, a není rozhodné, že žalobce pozemky fyzicky nepřevzal.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudky krajského soudu kasačními stížnostmi. Stěžovatel tvrdil nezákonnost rozhodnutí krajského soudu spočívající v nesprávném posouzení právní otázky [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]: krajský soud uvažoval nesprávně, pokud uzavřel, že stěžovatel byl v rozhodných letech poplatníkem daně z nemovitostí (pozemků). Předmětem sporu přitom není platnost či neplatnost výpovědi z nájmu, ale to, zda skončil běh výpovědní lhůty. Krajský soud totiž nevzal v úvahu, že pozemky nebyly přístupné, a proto podle § 22 odst. 3 zákona o půdě nemohla výpovědní lhůta skončit dříve, než budou provedeny pozemkové úpravy. Z tohoto důvodu tedy neskončil nájemní vztah dosavadního nájemce, a ten byl namísto stěžovatele poplatníkem daně z nemovitostí.
Ze správních spisů vyplynulo, že stěžovatel je společně se svojí manželkou Hanou R. spoluvlastníkem pozemků v katastrálním území Ch., H. a S. Tyto zemědělské pozemky užívalo Agrodružstvo K. (dále jen „nájemce“), které ukončilo nájemní vztah vzniklý na základě § 22 odst. 3 zákona o půdě výpovědí ze dne 9. 8. 1994 s tím, že bude „fyzicky ukončen k 1. 10. 1995“. Stěžovatel na výpověď z nájmu reagoval dopisem ze dne 27. 9. 1995 s tím, že pozemky je ochoten ke dni 1. 10. 1995 převzít jen za předpokladu, že budou geometricky zaměřeny a zpřístupněny.
V červenci až září roku 1998
Nahrávám...
Nahrávám...