Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Časové rozlišení leasingových splátek u uživatele

29.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Časové rozlišení leasingových splátek u uživatele

RNDr. Ivan Brychta

Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

    • § 24 odst. 2 písm. h) – Úplata u finančního leasingu je daňovým výdajem při dodržení podmínek daných v § 21d ZDP (Definice finančního leasingu) a § 24 odst. 4 ZDP (Zahrnutí do obchodního majetku po ukončení leasingu)

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

    • č. 017 – Zúčtovací vztahy

Popis operace:

Úplata u finančního leasingu (leasingové splátky) je daňovým nákladem uživatele při dodržení účetních postupů, tzn. při rovnoměrném zatěžování nákladů účetní jednotky po celou dobu užívání.

Účetní předpisy neřeší konkrétně zvláštní operace pro účtování finančního leasingu. V praxi se setkáváme s následujícími způsoby zachycení leasingové smlouvy u leasingového uživatele:

1. Účtování o jednotlivých splátkách při zajištění jejich rovnoměrného dopadu do nákladů s využitím účtu 381 – Náklady příštích období. Tento způsob má ještě dvě alternativy:

1a) Účtování jednotlivých pravidelných splátek přímo do nákladů na vrub účtu 518 – Ostatní služby. Minimálně jednou za rok je pak třeba do nákladů zúčtovat i příslušnou část prvé navýšené splátky z účtu 381.

1b) Účtování jednotlivých splátek přes časové rozlišení na vrub účtu 381 – Náklady příštích období, kde se kumulují veškeré splatné úplaty. Z tohoto účtu pak postačuje minimálně před účetní závěrkou přenést adekvátní část nákladů na vrub účtu 518 – Ostatní služby.

2. Účetní zachycení celé hodnoty smlouvy v aktivech a pasivech uživatele a následné účtování o úhradě splátek a rozpouštění do nákladů. Tento způsob je poněkud bližší pravidlům definovaným mezinárodními účetními standardy (jejich podstatu však nenaplňuje – uživatel neeviduje najatý předmět v majetku, ale na přechodném účtu aktiv 381). Částka zachycená na účtu 381 nevyjadřuje předplacenou úplatu, ale nahrazuje časovou hodnotu aktiva (najatého předmětu) – z tohoto důvodu však tento způsob zachycení neodpovídá české účetní metodice. Částka zachycená v cizích pasivech se ale rovná nesplaceným závazkům z leasingové smlouvy a vyjadřuje tak v některých případech (kdy je odkup po skončení leasingu povinný) věrněji podstatu uzavřeného vztahu.

Způsob účtování ad 1a) může být výhodnější (jednodušší) v případech, kdy je uživatel povinen platit zcela pravidelné měsíční splátky po celou dobu trvání finančního leasingu (případně i čtvrtletní splátky náležející období kalendářního čtvrtletí). Tato skutečnost mu umožňuje účtovat jednotlivé splátky podle splátkového kalendáře přímo do nákladů a časově rozlišovat pouze mimořádnou splátku hrazenou na počátku užívání.

V ostatních případech, to znamená v případě nepravidelných splátek nebo i čtvrtletních splátek, které nenáleží kalendářnímu čtvrtletí, nutnost uplatnit způsob ad 1b).

Způsob zachycení ad 2. není možné považovat za plně odpovídající současné české účetní metodice, a proto jej nelze doporučit.

Uživatel při volbě způsobu účtování není nijak vázán způsobem účtování u vlastníka leasovaného předmětu (kde se jedná vlastně o zrcadlový obraz).

Základním pravidlem pro správné časové rozložení nákladů u leasingu je stanovení poměru celkových nákladů na jednotku času doby užívání – touto jednotkou by z pohledu daňového měl být maximálně kalendářní měsíc (doporučený např. Pokynem GFŘ D-22 k § 24 odst. 2 ZDP bod 4 v případě vedení daňové evidence). Možno je přirozeně provádět časové rozlišení i podle dnů, což je ale trochu pracnější. Zvolený způsob časového rozlišení by měl být dodržen po celou dobu užívání, přičemž by měl být jednotný u všech smluv.

Důležité je přitom správně stanovit počátek doby užívání. Ten sice bývá definován v leasingové smlouvě, avšak pro účely daně za příjmů musíme vycházet z ustanovení ZDP, kde je vymezen v § 21d odst. 1 písm. d) ZDP jako den, kdy byl předmět finančního leasingu přenechán uživateli ve stavu způsobilém obvyklému užívání.

Pro ověření podmínky minimální doby užívání se přitom zahrnuje již měsíc, v němž byl předmět nájmu předán k užívání.

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD DAL 
Varianta
1 a)   
Pravidelné splátky po celou dobu smlouvy        
Splátka podle platebního kalendáře (suma k úhradě)      321   
Pojistné hrazené v rámci splátek   518.8      
Splátky leasingu   518.1      
Případné DPH ve splátkách, je-li nárok na odpočet   343      
Varianta
1 b)   
Nepravidelné splátky        
Splátka podle platebního kalendáře (suma k úhradě)      321   
Pravidelné pojistné   518.8      
Nepravidelné splátky leasingu   381      
Případné DPH ve splátkách, je-li nárok na odpočet   343      
Varianta
2.   
Účtování o celkové hodnotě smlouvy  
Celková hodnota úhrad uživatele za dobu smlouvy
(v úrovni bez DPH, je-li nárok na odpočet)   
381   474   
Případný nárok na odpočet DPH, je-li nárok na odpočet a   343   321   
převod dlouhodobého závazku na krátkodobý   474   321   
Společné účetní případy pro varianty 1a), 1b) a 2.  
3.   Zúčtování nákladů leasingu z časového rozlišení připadající na dané období   518.1   381   
4.   Případné zúčtování části uhrazené zálohy na splátky   321   314   
5.   Úhrada splátky (včetně případné DPH)   321   221   

Analytické účty:

K účtu 518 jsou AÚ vedeny podle druhů služeb (tedy samostatná analytika pro pojistné) a dále případně pro daňové účely. Účty 321 a 474 mohou být analyticky rozčleněny podle dodavatelů (leasingových vlastníků), účet 343 podle principů evidence DPH a AÚ k účtu 381 je vhodné zvolit samostatně pro každý případ časového rozlišení (tedy samostatně pro každou leasingovou smlouvu).

Účetní doklady:

Způsob, jakým účetní jednotka účtuje o finančním leasingu, by měl být definován ve vnitropodnikových směrnicích. Znamená to, že by měl být uplatňován stejný způsob (ad 1. nebo ad 2.) pro všechny případy finančního leasingu. Způsoby 1a) a 1b) je možno pro různé smlouvy kombinovat, neboť jejich výsledný účetní obraz v účetní závěrce je totožný.

Protože na jednotlivé splátky nejsou vystavovány ze strany leasingové firmy faktury, účtuje uživatel o splátkách na základě interního dokladu. Ten obsahuje odkaz na příslušnou smlouvu a splátkový kalendář.

Jako podklad pro přesnou evidenci a správné účtování o nákladech finančního leasingu je možno doporučit vyhotovení tzv. evidenční karty leasingu v účetní jednotce. Určitý návrh je uveden v příkladu.

Nejčastější chyby:

  1. Pro časové rozlišení splátek se vychází pouze ze splátkového kalendáře – skutečnou dobu užívání však obsahuje smlouva (např. splátkový kalendář obsahuje 36 měsíčních splátek, doba užívání podle smlouvy je však stanovena např. na 60 měsíců).
  2. Pravidelné čtvrtletní splátky po celou dobu užívání nás ještě neopravňují účtovat způsobem 1a) – přímo do nákladů. Pokud splátka nepřekrývá období kalendářního čtvrtletí (např. leden až březen, duben až květen atd.), ale „posunuté” čtvrtletí (např. listopad až leden následujícího roku), je nutno i u této splátky provádět časové rozlišení a rozdělit ji do nákladů příslušných let. Vhodnější je proto způsob účtování 1b).

Daňové dopady:

Daňovým nákladem se stávají leasingové splátky pouze při dodržení příslušného časového rozložení nákladů na celou dobu trvání finančního leasingu, za předpokladu dodržení minimální doby užívání a dalších podmínek, viz Finanční leasing.

Příklad zpracování evidenční karty leasingu:

Leasingová smlouva

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: