Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Ceniny v daňové evidenci

23.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Ceniny v daňové evidenci

Ing. Lenka Hájková

Ceninami se rozumějí zejména poštovní známky, kolky, dálniční známky, zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování, telefonní karty a ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno.

Evidence cenin

Nákup cenin, jestliže jsou tyto ceniny použity pro účely související s podnikáním, je výdajem ovlivňujícím základ daně z příjmů. Podnikatel by měl rovněž vést pomocnou knihu cenin a v té sledovat přírůstky a úbytky cenin.

Příklad

Podnikatel pan Krásný provozuje drogerii, vede daňovou evidenci. V rámci své podnikatelské činnosti musí samozřejmě vyřizovat příslušnou obchodní korespondenci. Proto si udělá zásobu známek a dne 20. 2. 201X nakoupí 100 ks známek, celkem tedy za 1 600 Kč.

Dne 20. 2. 201X zaeviduje jako daňově účinný výdaj (např. provozní režie) částku 1 600 Kč a do knihy cenin zapíše příjem 100 ks známek. Když posléze používá tyto známky na dopisy, pokaždé zachytí v této knize jejich úbytek.

Daňová evidence

Datum    Text    Částka v Kč    Účtování   
20. 2. 201X    Nákup 100 ks známek (za 16 Kč)    1 600    • výdaj ovlivňující
základ daně;
„provozní režie” 
 

Daňová uznatelnost

Daňovou uznatelnost budeme v případě cenin posuzovat podle obecného ustanovení § 24 odst. 1 ZDP, tzn. jsou-li ceniny použity v souvislosti s podnikáním, pak jde o výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Toto se týká hlavně známek, kolků, telefonních karet apod.

Ne vždy můžeme hodnotu cenin zahrnout do daňově uznatelných výdajů v plné výši. Jsou-li některé z cenin použity pro účely nesouvisející s podnikáním (zčásti jsou použity i pro osobní spotřebu), pak je nutné výdaj na jejich pořízení ve stanoveném poměru krátit.

Příklad

Podnikatel pan Krásný z předchozího příkladu si vzal 10 známek pro svou osobní potřebu.

Tento výdaj zachytil v knize cenin a rovněž zde uvedl poznámku, že šlo o výdaj pro osobní potřebu. Na konci roku částku 160 Kč vyloučí pan Krásný z výdajů ovlivňujících základ daně z příjmů. V našem případě, kdy nejdříve pan Krásný zahrnul do daňově uznatelných výdajů celkovou částku za nakoupené známky, musí při použití známek pro osobní potřebu vyloučit z výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů spotřebu 10 ks známek, které nepoužil v souvislosti s podnikáním.

Úprava daňově uznatelných výdajů při tvorbě dílčího základu daně dle § 7 ZDP

Datum    Text    Částka v Kč   
Datum použití známek pro osobní potřebu    Vyloučení známek použitých pro osobní spotřebu (10 x 16 Kč)    – 160   

Poznámka:
Hodnoty, které budou vyloučeny z daňově uznatelných výdajů, doporučujeme evidovat již v průběhu zdaňovacího období, byť je budeme uplatňovat až při sestavování daňového přiznání. Vyvarujeme se tak situaci, kdy na konci roku, resp. na počátku dalšího roku na nějakou částku zapomeneme.

Stravenky

Ceninou, která má v zákoně o daních z příjmů zvláštní režim, jsou stravenky. Daňově uznatelný je pouze příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na hodnotu stravenky, a to až do výše 55 % její hodnoty.

Maximálně však tato částka může činit 70 % stravného podle zákoníku práce při trvání pracovní cesty 5–12 hodin (§ 176 ZP). Sazby stravného jsou stanoveny vždy pro dané období. Jestliže tedy činí horní hranice stravného při tuzemské pracovní cestě, která trvá od 5 do 12 hodin, pro daný kalendářní rok např. 86 Kč, bude daňově uznatelným výdajem maximálně částka 60,20 Kč.

Při výpočtu daňově uznatelné výše se vychází z hodnoty stravenky včetně poplatku prodejci stravenek.

Příklad

Podnikatel pan Dobrý má jednoho zaměstnance, kterému poskytuje v roce 2017 stravenky v hodnotě 80 Kč a přispívá mu na tuto stravenku 45 Kč.

Hodnota stravenky včetně poplatku prodejci činí 82,40 Kč (bez DPH, poskytovatel stravenek je neplátce DPH). 55 % z této částky je 45,32 Kč. Je tedy splněn limit pro 55% hranici a rovněž příspěvek nepřesahuje maximální možnou hranici příspěvku, kterou je pro daný rok částka 60,20 Kč (70 % ze stravného daného pro rok 2017, tj. z částky z 86 Kč).

Celý příspěvek poskytovaný zaměstnanci je plně daňově uznatelným výdajem.

Poznámka: Jestliže budeme postupovat obráceně, můžeme si stanovit, kolik je maximální hodnota stravenky, pakliže chceme zaměstnanci poskytnout maximální možnou hodnotu, která je ještě pro zaměstnavatele daňově uznatelná.

Výpočet:

  1. Vyjdeme z hodnoty 86 Kč. Maximální částka, která je pro zaměstnavatele daňově uznatelná, je 70 % této hodnoty, tj. 60,20 Kč [(86/100) x 70].
  2. Zaměstnanci může zaměstnavatel poskytnout maximálně 55 % hodnoty stravenky. Maximální výše, která je daňově uznatelná v absolutní hodnotě, je 60,20 Kč. Z toho vyplývá, že maximální hodnota stravenky za splnění výše uvedených podmínek bude 109,45 Kč [(60,20/55) x 100].

K příkladu ještě dodejme, že výše uvedený případ vychází z výkladu daného pokynem GFŘ D-22, kde se „cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího prodeje”. Tento pokyn však není závazným právním předpisem, a proto někteří daňoví poradci považují cenu hlavního jídla bez poplatku za zprostředkování a provizi (poplatek za zprostředkování prodeje stravenek) za plně daňově uznatelný výdaj. Daňově uznatelných 55 % z hodnoty stravenky v našem příkladu (tedy 55 % z hodnoty 80) je pak 44 Kč a hodnota 2,40 Kč je provize; daňově uznatelným výdajem je tedy celkem 46,40 Kč nikoliv 45,32 Kč).

Vyjádření správce daně

Finanční úřady se obvykle drží stanoviska MF, resp. GFŘ, i když to není závazný právní předpis.

Příklad

Podnikatel pan Dobrý má 10 zaměstnanců, kterým poskytuje stravenky v hodnotě 80 Kč a přispívá jim na tuto stravenku 45 Kč. Jsme opět v podmínkách roku 2017.

Hodnota stravenky včetně poplatku prodejci činí 82,40 Kč (bez DPH, poskytovatel stravenek je neplátce DPH). 55 % z této částky je 45,32 Kč.

Je tedy splněn limit pro 55% hranici a rovněž