dnes je 11.12.2018
Input:

Daně v daňových nákladech

20.11.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daně v daňových nákladech

Ing. Jiří Nigrin

Obecně vzato zaplacené daně, byť jsou v účetnictví vedeny ve třídě 5 – Náklady, nejsou daňovým nákladem. Zákon o daních z příjmů však připouští řadu variant, v nichž se mohou stát daňovým nákladem. Postupně si rozebereme jednotlivé daně z hlediska daňové uznatelnosti.

Zmiňme ještě, že související problematika je řešena též v textu Daně v nedaňových nákladech.

1. Úvod, právní úprava

Právní úprava
Právní úprava

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – zejména § 24 odst. 2 písm. ch), u) ZDP, § 25 odst. 1 písm. r), s) ZDP

  • Pokyn GFŘ D-22, komentář k § 24 odst. 2 ZDP, body 5 až 9 a bod 11

2. Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí je daňově uznatelným nákladem při splnění těchto podmínek:

  • je ve výši určené v souladu se zněním zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (ZDN),

  • je prokazatelné, že daň byla zaplacena,

  • nemovitá věc je využívána k činnostem, z nichž plyne daňovému subjektu výnos, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,

  • u nemovité věci v majetku FO musí platit, že je zahrnuta v obchodním majetku poplatníka nebo je využívána k nájmu podle § 9 ZDP.

Daňově uznatelným nákladem je zaplacená daň z nemovitých věcí a dodatečně vyměřená daň z nemovitých věcí, jestliže byla uhrazena.

Účtování

Předpis daňové povinnosti se zaúčtuje na vrub účtu skupiny 53, např. 532 – Daň z nemovitých věcí, a souvztažně ve prospěch účtu skupiny 34, např. 345 – Ostatní daně a poplatky.

V případě, že daň nebude v daném zdaňovacím období zaplacena, musí poplatník o částku předpisu zvýšit základ daně. Zaplatí-li tuto daň v následujícím zdaňovacím období, základ daně si sníží. Z uvedeného vyplývá, že zaplacená daň z nemovitých věcí je daňově uznatelná bez ohledu na to, za jaké období je placena.

Příklad
Firma Alfa, s.r.o, vlastní nemovitou věc v Brně, ve které má své sídlo a kterou využívá ke svým podnikatelským aktivitám. Roční daň z nemovitých věcí činí 10 000 Kč a je splatná ve dvou splátkách po 5 000 Kč (k 31. 5. a 30. 11. běžného roku). V roce 201X však firma Alfa, s.r.o., zaplatila pouze první splátku. Poslední částku 5 000 Kč zaplatila až 15. 1. 201X+1.

Jako náklad na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů si může firma Alfa dle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP v roce 201X uplatnit pouze 5 000 Kč. Zbylých 5 000 Kč bude daňovým nákladem až v roce 201X+1.

Krácení daně

Jestliže poplatník využívá nemovitou věc pro svou samostatnou činnost či k nájmu pouze částečně a zčásti i pro svou osobní potřebu, je povinen krátit náklady z titulu zaplacené daně z nemovitých věcí o část, která se týká osobní potřeby.

Příklad
Podnikatel má nemovitou věc zahrnutou v obchodním majetku. V tomto objektu má trvalé bydliště a má zde i svou provozovnu.

Vzhledem k tomu, že nemovitou věc nevyužívá pro podnikatelskou činnost celou, může do daňově uznatelných výdajů zahrnout pouze část nákladů připadajících na tuto nemovitou věc (jako např. odpisy, náklady na opravu, pojištění, daň z nemovitých věcí apod.). Jako nejvhodnější kritérium pro rozdělení uvedených nákladů se jeví poměr plochy využívané pro podnikání k celkové ploše nemovité věci.

Kritérium krácení podle poměru plochy je však třeba aplikovat s rozmyslem, neboť ne ve všech případech může být správné. Např. podle § 11a ZDN se daň zvyšuje o 2 Kč za každý 1 m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikatelské činnosti (s výjimkou zemědělské prvovýroby). Je zřejmé, že toto zvýšení je pouze z důvodu podnikání, a tudíž by krácení podléhat nemělo.

3. Daň z nabytí nemovitých věcí

V případě daně z nabytí nemovitých věcí je třeba rozhodnout:

  • zda se bude jednat o součást nabyté nemovitosti (v situaci, kdy by takovou daň hradil ze zákona nabyvatel), anebo

  • zda se bude jednat o přímý daňově účinný náklad podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP v okamžiku jejího uhrazení (např. v situaci, kdy by takovou daň hradil ze zákona převodce).

Pro rozhodnutí, kterou z variant použít, je rovněž zásadní, zda je daň hrazena podle zákonné úpravy platné do 31. 10. 2016, anebo podle nového znění zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí účinného od 1. 11. 2016.

Postup podle úpravy platné do 31. 10. 2016

Základní zákonnou možností do 31. 10. 2016 bylo, že poplatníkem daně z nemovitých věcí byl převodce, přičemž kupující byl ručitelem. V této situaci byla zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí daňově účinným nákladem, a to jak v situaci, kdy byla uhrazena převodcem (prodávajícím), tak i v případě, pokud byla zaplacena kupujícím (nabyvatelem) coby ručitelem za původního poplatníka. Daňovým nákladem byla také po úhradě i dodatečně vyměřená daň z nabytí nemovitých věcí.

Zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí může být uplatněna u poplatníka daně z příjmů právnických osob nebo fyzických osob s příjmy podle §§ 7, 9 a 10 ZDP.

V případě prodeje nemovité věci, která byla součástí společného jmění manželů a která není osvobozena od daně z příjmů, se příjem získaný prodejem zdaňuje u jednoho z manželů (§ 10 odst. 2 ZDP). Z hlediska daně z nabytí nemovitých věcí se každý z manželů považuje za samostatného poplatníka. To samé platí u podílových vlastníků. V případě, že u spoluvlastníků nelze určit velikost jejich podílu na nemovité věci, jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. Na tyto poplatníky se hledí, jako by měli společnou daňovou povinnost. Nezvolí-li si poplatníci, kteří jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně, společného zmocněnce, je poplatník, který první podal daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, jejich společným zástupcem.

V praxi to znamená, že každý z manželů podá daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí za svůj podíl na této nemovité věci, avšak přiznání k dani z příjmů podává pouze jeden z nich. Po vyměření a zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí může ten z manželů, který přiznal příjem z tohoto prodeje, uplatnit ve výdajích daň z nabytí nemovitých věcí zaplacenou oběma manžely.

Dle § 1 ZDNV (zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí), ve znění účinném do 31. 10. 2016, mohl být poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel, a to v situacích:

  • kdy se převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě dohodnou, že poplatníkem je nabyvatel, anebo

  • v případech, kdy se nejedná o koupi nebo směnu nemovitých věcí (příkladem může být vklad nemovité věci do obchodní korporace nebo její získání v dražbě).

V situaci, kdy se stane poplatníkem nabyvatel na základě ujednání ve směnné či kupní smlouvě, je zcela evidentní, že daň bude součástí dohodnuté ceny a stane se tak součástí pořizovací ceny dané nemovité věci. Obdobné bude platit i v ostatních případech úplatného převodu nemovitosti (např. ve veřejné dražbě, při nákupu nemovité věci mimo dražbu v rámci insolvenčního řízení apod.).

Nákladem podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP tak pro nabyvatele může být jen v případech, kdy se podle účetních předpisů nestane součástí ocenění (součástí pořizovací ceny).

Postup podle úpravy platné od 1. 11. 2016

Na základě novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí zákonem č. 254/2016 Sb., se s účinností od 1. 11. 2016 stává poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí vždy nabyvatel. Změna osoby poplatníka zároveň odstraňuje institut ručení.

Vzhledem k tomu, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude nabyvatel, bude daň z nabytí nemovitých věcí vstupovat ve většině případů do vstupní ceny pořizované nemovité věci (např. při pořízení nemovité věci koupí).

Nákladem podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP může být u nabyvatele jen v případech, kdy se podle účetních předpisů nestane součástí ocenění (součástí pořizovací ceny).

Účtování

Předpis daňové povinnosti se zaúčtuje:

  • v případě, kdy jde o náklad, na vrub účtu skupiny 53, např. 538 – Ostatní daně a poplatky,

  • v případě, kdy jde o součást vstupní ceny, na vrub účtu skupiny 04, např. 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (příp. přímo na účet účtové skupiny daného nemovitého majetku např. 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný),

a souvztažně ve prospěch účtu skupiny 34, např. 345 – Ostatní daně a poplatky.

4. Daň z příjmů

Z obecné zásady, že daň z příjmů není daňovým nákladem, existuje několik výjimek:

4.1 Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daň, resp. záloha na daň nebo srážková daň placená za zaměstnance a stržená z jejich mzdy je daňovým nákladem jako součást vyplacených mezd, pokud je i vyplacená mzda daňovým nákladem. Nákladově se však nepromítne v účtové skupině 53, vyhrazené pro daně a poplatky, ale jako součást mzdových nákladů ve skupině 52.

4.2 Daň zaplacená v zahraničí

Pokud poplatník, který je rezidentem v České republice, měl příjmy i ze zdrojů v zahraničí, z nichž mu byla sražena daň, mohlo by, z důvodu jeho „celosvětové” daňové povinnosti v České republice, docházet ke dvojímu zdanění těchto příjmů. Z tohoto důvodu obsahuje ZDP také ustanovení o vyloučení dvojího zdanění těchto příjmů (viz § 38f ZDP).

Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o vyloučení dvojího zdanění. Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. ZDP rozlišuje následující principy vyloučení dvojího zdanění:

  • metodu úplného zápočtu,

  • metodu prostého zápočtu,

  • metodu úplného vynětí,

  • metodu vynětí s výhradou progrese.

Bohužel, poplatník nemá možnost pro vyloučení dvojího zdanění použít jinou metodu, než která je dohodnuta ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem.

Principy jednotlivých metod jsou stručně následující:

  1. Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí.
  2. Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle ZDP, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí.
  3. Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí.
  4. Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu se vypočte daň sazbou zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.

Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je daňovým nákladem, ale s určitým omezením. Lze ji započítat pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost (podle ZDP nebo mezinárodní smlouvy). K daňovému uplatnění dojde až v následujícím zdaňovacím období po období, k němuž se daň zaplacená v zahraničí vztahovala.

Příklad
Firma Radost, s.r.o., dosahovala v roce 201X jak příjmů z tuzemska, tak ze zahraničí. Přiznané příjmy ze zahraničí činily 300 000 Kč, z nichž firma odvedla v zahraničí daň ve výši 120 000 Kč.

Vzhledem k sazbě daně z příjmů PO v roce 201X 19 % by daňová povinnost činila 57 000 Kč. Firma si tedy může započíst daň zaplacenou v zahraničí 57 000 Kč, zbylých 63 000 Kč bude daňovým nákladem, a to ve zdaňovacím období 201X+1.

4.3 Daň z výher z reklamních a jiných soutěží

Za daňové náklady se dále uznává daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36 ZDP ve výši 15 %, jestliže je výhra nebo cena v nepeněžním plnění. V tomto případě není překážkou ani skutečnost, že jde o daň zaplacenou za jiného poplatníka (fyzickou osobu). Může se jednat o:

  • výhry v reklamních soutěžích a v reklamním slosování,

  • ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.

Příklad
Firma, provozující zásilkovou službu, uspořádala marketingovou soutěž pro zákazníky, kteří vyplnili anketní lístek umístěný v katalogu firmy a správně odpověděli na otázky z historie firmy. Hlavní ceny byly předány slavnostně výhercům na prezentační akci, ostatní byly současně odeslány poštou. Daň za poplatníky uhradí firma. Cenami byly:

  • televizor v hodnotě 19 000 Kč,

  • notebook v hodnotě 12 000 Kč,

  • 25 výher v hodnotě 1 000 Kč.

Věcné ceny v hodnotě 1 000 Kč jsou podle § 4 odst. 1 písm. f) bod 3 ZDP od daně osvobozeny. Z ostatních cen srazil plátce daň takto:

  • televizor 15 % z 19 000, tj. 2 850 Kč,

  • notebook 15 % z 12 000, tj. 1 800 Kč.

Celkem je tedy plátce povinen podle § 38d odst. 3 ZDP odvést správci daně sraženou daň v celkové výši 4 650 Kč, a to do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku, tj. po dni předání a odeslání cen. Pokud by plátce svou povinnost nesplnil, tj. daň nesrazil a neodvedl, postupoval by správce daně podle §§ 233 až 236 DŘ. Základem pro výpočet daně by pak byla částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla plátcem poplatníkovi vyplacena. Základ daně by byl:

  • u televizoru 22 353 Kč (z toho 15 % je 3 353 Kč),

  • u notebooku 14 118 Kč (z toho 15 % je 2 118 Kč).

Správce daně by v tomto případě vydal rozhodnutí, kterým by stanovil daňovou povinnost ve výši 5 471 Kč. I v tomto případě je tato daň daňově uznatelným nákladem.

Účtování

Účtování o nákladech v případě daně z výher poskytnutých v rámci reklamních a propagačních akcí se provádí na stranu MD stejného účtu, na který účtujeme náklady na reklamní a propagační účely, např. na vrub účtu skupiny 51, např. 518 – Ostatní služby – na reklamu a propagaci. Protistranou bude příslušný účet závazku z titulu srážkové daně v rámci účtové skupiny 34, např. 345 – Ostatní daně a poplatky.

Příklad
Výrobce limonád organizuje reklamní soutěž „Sbírejte naše etikety” a jako hlavní výhru věnuje tři kusy chladniček s pořizovací cenou 12 000 Kč (v úrovni bez DPH). Firma eviduje věcné výhry v analytické evidenci účtu 518 – Ostatní služby. Vzhledem k výši výhry podléhá výhra 15% srážkové dani, kterou firma za výherce uhradila. Jelikož si firma uplatnila při pořízení chladniček odpočet DPH na vstupu, je jejich bezplatné poskytnutí zdanitelným plněním podle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH a § 13 odst. 5 ZDPH.

V účetnictví proběhnou tyto operace (uvádíme účtování jedné z chladniček):

Text Částka v Kč MD D 
.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz