dnes je 20.11.2018
Input:

Daňová specifika zaměstnávání cizinců v Česku

14.9.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.20.03
Daňová specifika zaměstnávání cizinců v Česku

Ing. Martin Děrgel

Fyzické osoby, které nejsou daňovými rezidenty ČR, jsou na straně jedné zvýhodněny tím, že u nás podléhají zdanění jen z příjmů, které mají tzv. zdroj na našem území, což je vzhledem k tématu zejména výkon závislé činnosti na území ČR. V případě nerezidentů ze smluvních států pak samozřejmě v rámci možností příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále také jen „smlouva”), která má přednost před národními zákony. Ovšem na straně druhé jim nejsou automaticky dopřány všechny daňové výhody odpočtů a slev. Stát zde naplňuje důvod své existence, kterou od pradávna byla ochrana jeho občanů. A není třeba si zastírat, že každý ten milion na daních navíc se státu hodí, přičemž diskriminace cizinců je politicky přijatelnější nežli zaměstnanců, živnostníků nebo důchodců.

KDO JE „CIZINEC” PRO ÚČELY DANĚ Z PŘÍJMŮ

Někoho možná překvapí, že poplatníkem české daně z příjmů fyzických osob jsou úplně všichni lidé na Zemi bez výjimky, ať už jde o našeho souseda za plotem, křováka z buše neznajícího Evropu anebo grónského lovce tuleňů. Stačí nahlédnout do § 2 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”). Být poplatníkem ovšem ještě samo o sobě nic neznamená, hlavně žádnou daňovou povinnost k české dani. Ta může vzniknout až nastolením věcných podmínek, zejména zdanitelného příjmu. Poplatník je tudíž toliko daňový subjekt, u něhož potenciálně může nastat daňová povinnost v Česku.

Jak jsme výše předeslali, při mezinárodním zdanění příjmů hraje stěžejní roli, kde má dotyčný poplatník svou daňovou rezidenci neboli daňový domicil, protože většina států - včetně ČR - uplatňuje tato dvě pravidla:

  • rezidenti zdaňují v ČR veškeré příjmy z celého světa - mají neomezenou daňovou povinnost,

  • nerezidenti zdaňují pouze příjmy mající zdroj v Česku - mají omezenou daňovou povinnost.

Státy mají přirozenou a pochopitelnou snahu chránit hlavně své občany, ostatně proto také vznikly. Ať už jde o systém sociálních dávek, daňových odpočtů a slev nebo vydávání osob k trestnímu stíhání do zahraničí, vždy je výhodnější být tzv. našincem. Jednoznačné rozlišení „našince od cizince” má zcela zásadní význam také při mezinárodním zdanění příjmů, jak tyto pojmy - v případě fyzických osob - vymezuje český daňový zákon:

1. Daňový rezident ČR – fyzická osoba, která na území ČR:

  • má bydliště (stálý byt, pokud lze z okolností usuzovat na úmysl trvale se v něm zdržovat), nebo

  • se obvykle zdržuje (v Česku pobývá alespoň 183 dnů v daném kalendářním roce).

2. Daňový nerezident ČR - fyzická osoba, která:

  • není uvedena výše (tj. nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje), nebo

  • je nerezidentem podle mezinárodní smlouvy, anebo

  • se na území ČR zdržuje pouze za účelem studia nebo léčení.

Upřesnění k pojmu „stálý byt” uvádí metodický Pokyn Generálního finančního ředitelství k jednotnému uplatňování ZDP č. D – 22 zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 3/2015 a dostupný na webu Finanční správy: Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. … Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj., žije-li v něm rovněž např. s manželkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (samostatnou činnost, zaměstnání apod.).”

Příklad č. 1 – Vliv změny bydliště na rozsah zdanění příjmů

Manželé Novákovi si splnili svůj sen a odstěhovali se 1. září 2018 do Thajska, kde si již dříve na pobřeží koupili domek. Pan Novák je jediným společníkem české firmy ABC, s. r. o., jejíž vedení ale zdárně zvládá jeho syn, kterému darovali rodinný domek. Druhý zdroj příjmů plyne z obchodní společnosti založené v Thajsku.

Manželé Novákovi budou považováni až do 31. srpna 2018 za daňové rezidenty ČR, a proto budou mít v ČR neomezenou daňovou povinnost, takže zdejšímu zdanění u pana Nováka podléhají příjmy od české i thajské firmy.

Od září 2018 jsou daňovými nerezidenty Česka, a proto bude v ČR daňová povinnost pana Nováka (i manželky, která ale nemá žádné příjmy) omezena pouze na příjmy mající zde svůj zdroj, tedy příjmy z ABC, s. r. o.

Obdobná kritéria daňové rezidence poplatníků používá většina států, takže se může stát, že jedna a táž osoba je považována za rezidenta ve dvou i více státech. Tím by ovšem u ní docházelo k dvojímu zdanění, neboť by byla poplatníkem s neomezenou daňovou povinností ve více státech. Pokud je totiž podle daňových zákonů dvou (či více) států jeden poplatník - v našem případě fyzická osoba - považován za jejich daňového rezidenta, činí si oba státy nárok na jeho zdanění ze všech celosvětových příjmů. Tento problém z podstaty věci nemohou vyřešit dotčené státy samostatně, ale jedině jejich vzájemnou dohodou. Za (zdaleka však nejen) tímto účelem proto státy uzavírají smlouvy o zamezení dvojího zdanění, kterých má Česká republika už téměř 100.

Například pokud fyzická osoba splňuje podmínky daňové rezidence jak podle českého ZDP, tak i podle slovenských zákonů, určí se jeho daňová rezidence v souladu s článkem 4 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Slovenskem (Sdělení č. 100/2003 Sb.m.s.), obdobná pravidla stanovují i ostatní smlouvy:

  1. „předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);
  2. jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;
  3. jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;
  4. jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států (reálně jde zpravidla o ministry financí) tuto otázku vzájemnou dohodou.”

Příklad č. 2 – Řešení dvojí rezidence u smluvních států

Pan Lacko je občan Slovenska, kde má rodinný dům, ve kterém žije jeho manželka, rodiče, některé ze starších dětí a další příbuzní. V dubnu 2018 se přestěhoval s manželkou a malými dětmi do Ostravy do bytu svého bratra a zůstal zde po zbytek roku 2018.

Je zřejmé, že podle ZDP a jeho slovenského protějšku je pan Lacko rezidentem v ČR i v SR - v obou státech má k dispozici stálý byt. Nezbývá než nahlédnout do smlouvy mezi ČR a SR. Při stálých bytech v obou státech rozhoduje tzv. středisko životních zájmů. To nám zde ale moc nepomůže - v SR zůstaly starší děti, rodiče, další příbuzní, dům, v ČR má manželku, mladší děti, bratra a třeba i práci. Musíme pokročit k druhému pravidlu. Při souběhu středisek životních zájmů je určující stát, ve kterém se poplatník obvykle zdržuje. Tím je v daném případě Česká republika, kde pobýval většinu roku 2018, pan Laco je tudíž daňovým rezidentem Česka.

Stojí z povšimnutí, že na rozdíl od výše uvedených manželů Novákových, kteří během roku 2018 změnili bydliště z Česka do Thajska, díky čemuž jsou po část tohoto roku rezidenty ČR a posléze jeho nerezidenty, nyní řešený pan Lacko je kvůli převažujícímu „obvyklému zdržování se” v Česku zdejším daňovým rezidentem pro celý rok 2018. Bylo by ostatně nelogické posuzovat daňové kritérium obvyklého zdržování se (pobytu) pouze za dílčí části roku, a proto se hodnotí v rámci celého zdaňovacího období; což potvrzuje již zmíněný Pokyn D – 22.

ZDANĚNÍ ZAHRANIČNÍHO ZAMĚSTNANCE V ČESKU

Jak bylo řečeno, předmětem zdanění nerezidentů v ČR jsou pouze příjmy ze zdrojů na našem území. Taxativně (úplným výčtem) je uvádí § 22 ZDP a je jedno, zda jsou peněžní nebo nepeněžní. Jde o maximální možné zdanění, které ale může zmírnit (nižší sazbou daně) nebo zcela vyloučit mezinárodní smlouva. Příjmy, které nás zajímají – ze závislé činnosti alias zaměstnání – nerezidenti zdaňují v ČR následujícími způsoby. Vždy je však třeba přihlédnou ke znění příslušné mezinárodní smlouvy, jestli nestanoví nějaká omezení zdanění v ČR.

1. Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) vykonávané na území ČR, nebo na palubách lodí či letadel provozovaných rezidenty ČR, ovšem s výjimkou následujících dvou typů příjmů ad 2 a 3:

  • Způsob zdanění v Česku je stejný jako u běžných zaměstnanců – rezidentů ČR. Tedy zpravidla formou měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti 15 % podle § 38h ZDP a dalších ustanovení.

  • Pouze když poplatník nepodepsal prohlášení k dani a příjem za daný měsíc nepřesáhl: a) v úhrnu 2 500 Kč, nebo

b) 10 000 Kč, jde-li o odměnu z dohody o provedení práce, uplatní se srážková daň 15 %.

  • Pro usnadnění přeshraničního krátkodobého působení zahraničních zaměstnanců vyslaných za prací do ČR (např. za účelem montáže dodávaného zařízení, oprav) jsou od české daně osvobozeny příjmy ze závislé činnosti nerezidentů od jejich zahraničních zaměstnavatelů, pokud u nás nejsou déle než 183 dnů během 12 měsíců a současně že nejde o činnost vykonávanou ve zdejší stálé provozovně.

2. Příjmy z osobně vykonávané činnosti na území v ČR nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou (např. zastupující agentuře) a z jakého právního vztahu (může jít o obchodněprávní nebo pracovněprávní vztah):

  • Pro tyto příjmy platí výše zmíněná výjimka, kdy se zdanění v ČR řeší vždy tzv. srážkovou daní 15 %.

  • Jde-li o rezidenta jiného státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, může takto zdaněný příjem zahrnout do daňového přiznání v ČR, kde si uplatní nárokované odpočty a slevy, načež onu srážkovou daň započte na úhradu české daně. Případný přeplatek na dani mu český správce daně na žádost vrátí.

3. Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob plynoucí od českých obchodních korporací, případně jiných zdejších právnických osob:

  • Také u tohoto druhu příjmů nerezidentů se česká daň vybírá jednotně formou tzv. srážkové daně 15 %.

  • Jde-li o rezidenta jiného státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, může takto zdaněný příjem zahrnout do daňového přiznání v ČR, kde si uplatní nárokované odpočty a slevy, načež onu srážkovou daň započte na úhradu české daně. Případný přeplatek na dani mu český správce daně na žádost vrátí.

Příklad č. 3 – Nerezident pracující pro nerezidenta v ČR

Pan Juro bydlí a pracuje na Slovensku pro tamní strojírenskou firmu, je tedy nerezident ČR. Tato firma dodala českému zákazníkovi montážní linku vyžadující odbornou montáž a seřízení na místě. Za tímto účelem byl dodavatelem do Česka vyslán pan Juro, který zde zmíněnou prací – závislou činností – strávil celé září 2018. Pravidelná měsíční mzda slovenského zaměstnance za září bude 2 000 eur.

Předmětem české daně z příjmů fyzických osob jsou v případě nerezidentů příjmy, které mají zdroj na našem území. Takovýmto příjmem je také příjem ze závislé činnosti (zaměstnání) vykonávané na území Česka. Je jasné, že zdanění těchto v praxi četných příjmů nerezidentních zaměstnanců by jejich nerezidentním zaměstnavatelům působilo značné administrativní potíže a velmi by omezovalo mezinárodní volný pohyb služeb, např. krátkodobé výjezdy montérů – jako je pan Juro, opravářů, poradců, konzultantů a dalších expertů apod. zahraničních firem za účelem poměrně krátkého pracovního působení v ČR. Proto platí praktické zjednodušení v podobě půlročního osvobození takovýchto příjmů (mezd) od české daně. Najdeme jej v § 6 odst. 9 písm. f) ZDP a obdobné omezení státu zdroje příjmu najdeme zpravidla také ve všech mezinárodních Smlouvách. V daném případě konkrétně ve smlouvě se Slovenskem článek 14 „Příjmy ze závislé činnosti” mimo jiné uvádí, že odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu (SR) z důvodu zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě (ČR), podléhají zdanění pouze v prvně zmíněném státě (SR), jestliže je současně splněno, že:

  • příjemce je zaměstnán ve druhém státě (ČR) v úhrnu za jakýchkoli 12 měsíců nejdéle 183 dnů,

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz