dnes je 29.3.2024

Input:

Dávky nemocenského pojištění

14.1.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

7.3.2 Dávky nemocenského pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Z nemocenského pojištění se poskytuje nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).

Nárok na dávky nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění náležejí za těchto podmínek:

  • nastala příslušná sociální událost, kterou je pracovní neschopnost ze zdravotního důvodu, ošetřování člena rodiny, nástup na PPM, převedení na jinou práci z důvodu těhotenství a mateřství,

  • zaměstnanec je v tom dnu, v němž vznikla sociální událost, účasten nemocenského pojištění anebo mu v tomto dnu trvá ochranná lhůta,

  • zaměstnanci nenáleží po dobu pobírání dávky započitatelný příjem z výkonu toho zaměstnání, z něhož se mu dávka poskytuje,

  • jsou splněny další podmínky specifické pro jednotlivé dávky, např. u PPM doba účasti na nemocenském pojištění aspoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před porodem.

O nároku na dávku a o nároku na její výplatu (poskytování) rozhoduje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje pouze podklady.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu. Do vyměřovacího základu se zahrnují stejné příjmy, které se započítávají do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Denní vyměřovací základ

Denní vyměřovací základ se podle § 18 ZNP vypočítá tak, že úhrn započitatelných příjmů v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů rozhodného období po odečtení vyloučených dnů.

Vyloučené dny

Vyloučenými dny jsou dny uvedené v § 18 odst. 7 ZNP. Do vyloučených dnů se zahrnují kalendářní dny v rozhodném období, jestliže v nich

  • trvala omluvená nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy,

  • bylo poskytováno ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, nebo trvala pracovní neschopnost.

Za dny omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se od 1. 1. 2012 považují též dny, v nichž po celý den měl zaměstnanec neplacenou dovolenou (neplacené volno). Vyloučenými dny nejsou dny pracovní neschopnosti, za které nevznikl nárok na nemocenské (náhradu mzdy) z důvodu, že si zaměstnanec způsobil pracovní neschopnost úmyslně.

Omluvenými dny nepřítomnosti v práci jsou například dny mateřské nebo rodičovské dovolené, dny pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz (včetně prvních tří pracovních dnů trvání pracovní neschopnosti, za které nenáleží náhrada mzdy, i první den pracovní neschopnosti, v němž zaměstnanec po část dne pracoval), dny neplaceného volna do „4 let věku dítěte”, dny, v nichž trvala potřeba ošetřování člena rodiny s nárokem nebo bez nároku na ošetřovné. Za den omluvené nepřítomnosti v práci bez náhrady mzdy se nepovažuje den, v němž zaměstnanec

  • po část pracovní doby pracoval a po zbývající část měl například neplacené volno,

  • měl náhradní volno.

Jestliže po odpočtu vyloučených dnů činí počet kalendářních dnů rozhodného období méně než 7 dnů, je denním vyměřovacím základem 1/30 pravděpodobného příjmu (§ 19 odst. 7 ZNP). To platí v případě,

  • že rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání,

  • kdy rozhodné období je kratší než 12 měsíců, protože zaměstnání netrvalo aspoň 12 měsíců,

  • kdy v rozhodném období, jímž je kalendářní rok, není aspoň 30 započitatelných dnů nebo započitatelný příjem.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím je

  • 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku nemocenského pojištění. Byl-li zaměstnanec uznán práce neschopným v srpnu 2016, rozhodným obdobím je období od 1. 8. 2015 do 31. 7. 2016 (§ 18 odst. 3 ZNP);

  • období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce před měsícem, v němž vznikl nárok na dávku. Vstoupil-li zaměstnanec do zaměstnání 3. 7. 2015 a byl uznán práce neschopným od 15. 2. 2016, rozhodným obdobím je období od 3. 7. 2015 do 31. 1. 2016 (§ 18 odst. 4 ZNP);

  • období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, jestliže nárok na dávku vznikl v tom měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání. Jestliže zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. 3. 2016, v tomto dnu začal pracovat a od 10. do 17. 3. ošetřoval dítě, rozhodným obdobím je období od 1. do 31. 3. 2016 (§ 18 odst. 5 ZNP);

  • období od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání, jestliže nárok na dávku vznikl v tom měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání a zároveň v něm zaměstnání i skončilo. Jestliže zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 4. 2., od 10. do 17. 2. ošetřoval dítě a zaměstnání skončilo 22. 2., rozhodným obdobím je období od 4. do 22. 2. (§ 18 odst. 5 ZNP);

  • předchozí kalendářní rok. Nemá-li zaměstnanec v předchozích 12 kalendářních měsících aspoň sedm započitatelných dnů nebo nemá vyměřovací základ, je rozhodným obdobím nejbližší kalendářní rok, v němž je aspoň 30 započitatelných dnů (§ 18 odst. 6 ZNP).

Odchod na mateřskou dovolenou

Pokud zaměstnankyně ze své vůle požádala o přiznání peněžité pomoci v mateřství (PPM) od pozdějšího data než od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodné období se zjišťuje k začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (§ 19 odst. 3 ZNP).

Nárok na dávku z ochranné lhůty

Je-li nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty, nestanoví se rozhodné období ke dni vzniku sociální události. Za vznik sociální události se v tomto případě považuje den, který bezprostředně následuje po dni skončení zaměstnání.

Příklad

Příklad:

Zaměstnankyni skončil pracovní poměr v době těhotenství dne 31. 3. 2016. Nastupuje na PPM dne 14. 9. 2016. Uplatňuje nárok na PPM z ochranné lhůty.

Rozhodným obdobím je období od 1. 4. 2015 do 31. 3. 2016. Rozhodné období se stanoví tak, jako by nastupovala na PPM dne 1. dubna, tj. bezprostředně po skončení zaměstnání.

Příklad

Příklad:

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 20. 5. 2013. Na novou mateřskou dovolenou nastupuje 15. 4. 2016.

V rozhodném období 12 měsíců (od 1. 4. 2015 do 31. 3. 2016) nemá ani vyměřovací základ a ani jeden započitatelný den. V roce 2015 a 2014 nemá také ani jeden započitatelný den, v roce 2013 má aspoň 30 započitatelných dnů, proto rozhodným obdobím pro výpočet nové peněžité pomoci v mateřství je rok 2013. Rozhodné období nemůže mít více než 12 kalendářních měsíců.

Pravděpodobný příjem

Není-li v rozhodném období aspoň 7 započitatelných dnů, je denním vyměřovacím základem 1/30 pravděpodobného příjmu. Pravděpodobný příjem je příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok na dávku, kdyby v tomto měsíci po celou dobu pracoval (při pracovním úvazku kratším než 30 dnů jen po dobu, po kterou mělo zaměstnání trvat).

U zaměstnání malého rozsahu a u dohody o provedení práce, není-li v rozhodném období aspoň 7 započitatelných dnů, se nestanoví fiktivní příjem za měsíc, pravděpodobným příjmem je vyměřovací základ.

Pravděpodobný příjem se stanoví i v případě, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok a není v něm aspoň 30 započitatelných dnů.

Příklad

Příklady:

1. Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 2., tento den do zaměstnání nastoupil, dne 7. 2. byl uznán práce neschopným, pracovní neschopnost trvá do dubna. Do února byla zúčtována částka 3 000 Kč. Jde o zaměstnání malého rozsahu.

Nárok na nemocenské může vzniknout pouze tehdy, je-li do února zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. Pravděpodobným příjmem je částka 3 000 Kč, denním vyměřovacím základem je 100 Kč (1/30 z 3 000 Kč).

2. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 8. Na měsíc srpen bylo dohodnuto, že obdrží pouze mzdu 12 000 Kč. Po odpracování 3 hodin dne 1. 8. byl uznán práce neschopným od 1. 8., pracovní neschopnost trvala do 10. 9.

Pravděpodobným příjmem je 12 000 Kč. Zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnanec má nárok na nemocenské od 15. 8., má nárok na náhradu mzdy od 4. pracovního dne. Prvním dnem pracovní neschopnosti je den 1. 8.

3. Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 1. 12. 2013. Opět nastupuje na mateřskou dovolenou (na PPM) 10. 2. 2016. V období od 1. 12. 2013 do 31. 1. 2016 měla pouze mateřskou a rodičovskou dovolenou (nepracovala a ani nečerpala dovolenou).

Rozhodným obdobím je období od 1. 2. 2015 do 31. 1. 2016. V rozhodném období nemá žádný započitatelný den, jen rodičovskou dovolenou. Dalším rozhodným obdobím jsou postupně kalendářní roky 2015, 2014 a 2013. Až v roce 2013 jsou jak započitatelné příjmy, tak je v něm aspoň 30 započitatelných dnů.

Denní vyměřovací základ (DVZ) před redukcí, vypočtený z rozhodného období roku 2013, činí například 933,33 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s DVZ před redukcí, z něhož byla vypočtena PPM v roce 2013. Pokud by DVZ před redukcí, z něhož byla v roce 2013 vypočtena PPM, byl vyšší než 933,33 Kč (například 950 Kč), vypočítala by se PPM z tohoto vyššího DVZ. Porovnání provede OSSZ.

Redukce denního vyměřovacího základu

Denní vyměřovací základ se redukuje, pokud přesáhne stanovenou hranici. Jsou tři redukční hranice. Do první redukční hranice se z denního vyměřovacího základu započítává pro výpočet nemocenského a ošetřovného pouze 90 %, pro výpočet PPM a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (VPTM) 100 % z příjmu. Z příjmu mezi první a druhou redukční hranicí se započítává pro výpočet všech dávek jen 60 %. Z příjmu mezi třetí a druhou redukční hranicí se započítává 30 % a k příjmu nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží.

Redukční hranice:

Rok  1. redukční hranice  2. redukční hranice  3. redukční hranice  Maximální denní VZ po redukci  
2015  888 Kč  1 331 Kč  2 662  1 465 Kč1 554 Kč pro PPM a VPTM  
2016  901 Kč  1 351 Kč  2 701 Kč  1 486 Kč1 576 Kč pro PPM a VPTM  

Zaokrouhlování

Denní vyměřovací základ (DVZ) se zaokrouhluje na celou korunu vždy nahoru. Podléhá-li redukci, zaokrouhluje se až po redukci.

Příklad

Příklady pro poskytování dávek:

1. DVZ před redukcí činí 777,33 Kč.

Výše DVZ je nižší než první redukční hranice. Redukovaný DVZ se stanoví takto:

  • pro nemocenské a ošetřovné: 90 % ze 777,33 Kč = 699,60 Kč, po zaokrouhlení 700 Kč,

  • pro PPM a VPTM: 778 Kč.

2. Zaměstnanec je zaměstnán u posledního zaměstnavatele 3 roky. Od 1. do 31. 7. 2016 byl uznán práce neschopným.

Rozhodným obdobím je období od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016. V tomto rozhodném období činil úhrn vyměřovacích základů 205 671 Kč a:

  1. od 3. do 22. 12. 2015 ošetřoval nemocné dítě (19 kalendářních dnů, z toho 9 dnů pobíral ošetřovné) -–19 vyloučených dnů,
  2. od 27. do 28. 12. 2015 měl neplacené volno (2 kalendářní dny) – 2 vyloučené dny,
  3. od 5. do 19. 2. 2016 byl uznán práce neschopným (15 kalendářních dnů), dne 5. 2. odpracoval z osmihodinové pracovní doby 5 hodin – 15 vyloučených dnů,
  4. 30. 3. měl náhradní volno za 8 hodin přesčasové práce – není vyloučeným dnem,
  5. 3. 4. odpracoval 4 hodiny a 4 hodiny měl neomluvenou absenci – není vyloučeným dnem,
  6. od 16. do 22. 4. měl dovolenou (týden) – nejsou vyloučenými dny,
  7. 7. 5. nepracoval z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, – není to vyloučený den, náleží náhrada mzdy
  8. 17. 5. nepracoval z důvodu vyšetření v nemocnici – není to vyloučený den, náleží náhrada mzdy,
  9. 2. 6. odpracoval 4 hodiny, 4 hodiny měl omluvenou nepřítomnost v práci (neplacené volno) – není vyloučeným dnem.

Rozhodné období má 366 kalendářních dnů; od tohoto počtu dnů se odečtou dny omluvené nepřítomnosti v práci, tj. 36 dnů:

V rozhodném období je 330 započitatelných dnů (366 – 36).

DVZ před redukcí činí 623,25 Kč:

(205 674/330), po redukci a zaokrouhlení 561 Kč (90 % z 623,25 Kč).

Nemocenské činí za kalendářní den 337 Kč (60 % z 561 Kč).

3. Zaměstnankyně je u zaměstnavatele zaměstnána v pracovním poměru 8 roků. Dne 11. 10. 2012 nastoupila na PPM, rozhodným obdobím bylo období od 1. 10. 2011 do 30. 9. 2012, DVZ před redukcí činil 900 Kč. PPM náležela do 25. 5. 2013. Od 26. 5. 2013 měla dovolenou 5 týdnů do 29. 6. 2013, od 30. 6. 2013 měla rodičovskou dovolenou. Od května 2013 pobírá rodičovský příspěvek. Tato zaměstnankyně nastoupila opět do práce 2. 1. 2014 na poloviční úvazek, nadále pobírala rodičovský příspěvek. Mzda činila 9 455 Kč měsíčně. Dne 18. 7. 2016 nastupuje na novou mateřskou dovolenou.

Rozhodným obdobím je období

Nahrávám...
Nahrávám...