Dočasná pracovní neschopnost (karanténa)

2.8.2.1 Dočasná pracovní neschopnost (karanténa)

Ing. Růžena Klímová

O náhradě mzdy, platu či odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) pojednávají ustanovení § 192, 193 a 194 ZP a další navazující ustanovení v zákoníku práce – § 66, část ustanovení odst. 4 v § 85 a část ustanovení písm. b) v § 317.

Od 1. 1. 2011 náleží pojištěnci podle § 23 ZNP nemocenské od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. (Do roku 2011 nemocenské náleželo, trvala-li DPN či nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní. Právní úprava upravující nárok na nemocenskou, pokud DPN trvá déle než 21 kalendářních dnů, platí pouze pro roky 2011 až 2013.)

Od 1. 1. 2012 jsou též zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni nemocenského pojištění v těch kalendářních měsících, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce (nebo z úhrnu těchto dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci) v částce vyšší než 10 000 Kč.

V době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože i nadále oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Náhrada mzdy při DPN nepřísluší nejvýše za 24 neodpracované hodiny v rámci prvních 3 pracovních dnů. Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání a sazba pro výpočet náhrady při DPN se stanoví ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku.

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Pokud vznikla DPN ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Při souběhu nároků na výplatu dávek podle § 48 odst. 1 ZNP vzniká přednostně nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství před nárokem na výplatu ostatních dávek a náhrada mzdy při DPN nenáleží. Při souběhu nároku na výplatu nemocenského z důvodu DPN v době, kdy trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, se vyplácí nemocenské z důvodu DPN až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény. To platí i naopak. Náhrada mzdy při DPN v takovém případě nepřísluší.

Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

Náhrada mzdy při DPN je specifickým druhem náhrady ušlého příjmu, a má proto stanoven zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu.

1. Zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů, pro poživatele starobních a invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně 63 kalendářní dny poskytování dávky v kalendářním roce).

2. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu.

3. Dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 63 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 63 kalendářních dnů a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.

1. kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,

2. stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,

3. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,

4. kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),

5. kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 21 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 21. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Podle § 192 odst. 2 zákoníku práce se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

• do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,

• rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,

• rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,

• k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2013:

Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, nejvýše však 149,53 Kč za hodinu.

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 21 kalendářních dnech trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.

Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2013 a trvá i po 31. 12. 2012, použije se od 1. 1. 2013 průměrný výdělek platný k 1. 1. 2013 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2013.

Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel musí stanovit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je nutné doklady pro poskytnutí náhrady mzdy nebo platu předložit, aby náhrada mzdy mohla být v tomto výplatním termínu vyplacena. Pokud zaměstnanec předloží příslušné doklady později, poskytne zaměstnavatel náhradu při DPN až v následujícím výplatním termínu.

Trvá-li DPN déle než 21 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o jejím trvání vždy k 21. kalendářnímu dni a v další době trvání DPN alespoň 1× za měsíc.

Jestliže zaměstnavatel v případě včasného předložení dokladů zaměstnancem nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy při DPN nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti mzdy (do konce měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda náleží), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP.

Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy při DPN, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy při DPN připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.

Náhradu mzdy při DPN lze dohodnout nebo stanovit i za karenční dobu a nad rámec redukčních hranic. V takovém případě však nesmí výše náhrady připadající na 1 hodinu převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy při DPN poskytnutá nad rámec zákonem stanovených podmínek podléhá zdanění a též se z ní odvádí zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Toto dobrovolné plnění musí ze svých prostředků plně hradit i zaměstnavatel, který si zvolil sazbu pojistného ve výši 26 %.

Zákonná výše nebo výše dohodnutá či stanovená vnitřním předpisem se vždy snižuje o 50 % v případě, že si DPN přivodil zaměstnanec:

• zaviněnou účastí ve rvačce,

• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,

• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

V případě, že zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy při DPN a po ukončení DPN zjistí, že došlo k neoprávněné výplatě náhrady, je oprávněn podle ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) ZP srazit náhradu mzdy nebo platu poskytnutou podle § 192 ZP bez souhlasu zaměstnance.

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán DPN, dodržuje v období prvních 21 dnů DPN stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou v § 56 odst. 2 písm. b) ZNP, tj. zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení stanovených povinností zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu musí zaměstnavatel doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době DPN a ošetřujícímu lékaři. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu.

§ 301a ZP ukládá zaměstnancům povinnost v době prvních 21…