dnes je 29.3.2024

Input:

Dočasná pracovní neschopnost - náhrada mzdy, platu, odměny

29.3.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

14.305
Dočasná pracovní neschopnost – náhrada mzdy, platu, odměny

Ing. Růžena Klímová

Náhrada mzdy při DPN nepřísluší za první 3 pracovní dny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin v rámci těchto směn. Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání a sazba pro výpočet náhrady se stanoví jednotně ve výši 60 %. Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Zákonem č. 32/2019 Sb. dochází k 1. 7. 2019 ke zrušení karenční doby. Současně dochází k snížení sazby pro odvod pojistného na sociální zabezpečení z částky 25 % na 24,8 %.

Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto se posuzuje i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Výše náhrady a její stanovení (§ 192 ZP)

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.

Redukční hranice

    2019  
Redukční hranice v nemocenském pojištění    I.
II.
III.  
1 090 Kč
1 635 Kč
3 270 Kč  
Redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN    I.
II.
III.  
190,75 Kč
286,13 Kč
572,25 Kč  

Pro účely výpočtu náhrady mzdy při DPN se redukční hranice pro nemocenské, vázané na kalendářní den, převedou na hodinové vynásobením koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

  • do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,

  • rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,

  • rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,

  • k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2019:

Zápočet do výše I. red. hranice    190,75 × 90 % = 171,675 Kč   
Zápočet rozdílu mezi II. a I. red. hranicí    (286,13 – 190,75) × 60 % = 57,228 Kč   
Zápočet rozdílu mezi III. a II. red. hranicí    (572,25 – 286,13) × 30 % = 85,836 Kč   
Maximální redukovaný průměrný výdělek    171,675 + 57,228 + 85,836 = 314,739 Kč   
Náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku v r. 2019 činí maximálně    314,739 × 60 % = 188,843 Kč za hodinu   

Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, nejvýše však 188,843 Kč za hodinu.

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení.

Nahrávám...
Nahrávám...