dnes je 18.11.2019
Input:

Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce z pohledu zdravotního pojištění

17.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.207
Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Dotaz

Vzhledem k charakteru činnosti naší společnosti často zaměstnáváme zaměstnance na dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, přičemž není výjimkou zaměstnání třeba jen na část měsíce, nebo na několik měsíců, někdy se u téhož zaměstnance jedná o další zaměstnání (tedy kromě pracovní smlouvy) apod. Výše dosaženého příjmu bývá různá, někdy vzniká povinnost platit pojistné, jindy nikoli. Mohli bychom dostat formou příkladů vysvětlení, jak postupovat v takových situacích?

Právní předpisy

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 odst. 1, 4, 6, 8, 9, 10 ZPZP

  • § 4 ZPZP

  • § 5 ZPZP

  • § 10 ZPZP

  • § 13 ZPZP

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 písm. a) ZVZP

  • § 5 písm. c) ZVZP

  • § 7 odst. 1 ZVZP

  • § 8 odst. 2 písm. a) a d) ZVZP

  • § 10 ZVZP

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 odst. 2 ZNP

  • § 7a odst. 1 ZNP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 ZDP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 34 odst. 1 písm. c) ZP

  • § 36 ZP

Odpověď

Zaměstnávání formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zaměstnavateli často využíváno, přičemž i ve zdravotním pojištění se musí přihlížet k okolnostem souvisejícím. Z pohledu zdravotního pojištění platí u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr především tyto podmínky:

  • pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den,

  • v roce 2019 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč a u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 000 Kč,

  • v případě trvající dohody a poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz předcházející bod), je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit,

  • ve zdravotním pojištění se (od 1. 1. 2015) sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod.

  • v rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel vzniku zaměstnání sečíst například příjem z dohody o pracovní činnosti (nižší než 3 000 Kč) s příjmem z dohody o provedení práce (nepřevyšujícím 10 000 Kč),

  • co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 ZVZP, u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána,

  • pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna dohoda skončí dnem 31. 8. a další dohoda je uzavřena od 1. 9. za podmínek, že zaměstnanec dne 1. 9. skutečně začne pracovat a příjem v každém z měsíců srpna i září činí alespoň 3 000 Kč,

  • když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním,

  • zaměstnanec se neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce v situaci, kdy příjem u dohody poklesne pod rozhodnou částku,

  • počínaje odvodem pojistného za měsíc leden 2017 se zaměstnavatelé zabývají problematikou minimálního vyměřovacího základu i u dohod o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele tehdy, pokud příjem, resp. úhrn příjmů, převýší 10 000 Kč.

Postupy zaměstnavatele při zaměstnávání formou dohod trvajících pouze po část kalendářního měsíce si v právních podmínkách roku 2019 předvedeme na následujících příkladech.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období od 10. 7. do 24. 7. s hrubým příjmem 8 220 Kč.

Pro povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění je v tomto případě rozhodující, že výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce července dosáhla nejméně částky „započitatelného příjmu” 3 000 Kč, resp. tuto převýšila. Z hlediska výše příjmu není důvod přihlížet ke skutečnosti, že zaměstnání trvalo kratší dobu, než celý kalendářní měsíc. Na rozdíl od dalšího příkladu odvede zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu 8 220 Kč, neboť s ohledem na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání (15) je překročena výše poměrné části minimálního vyměřovacího základu 6 459,67 Kč [(15:31) x 13 350], která musí být při odvodu pojistného dodržena. Současně platí, že v měsíci červenci má tento zaměstnanec jako pojištěnec vyřešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah.

Poznámka: Pro účel stanovení poměrné části minimálního vyměřovacího základu a příslušné výše pojistného se ve zdravotním pojištění berou v úvahu zásadně kalendářní dny, pracovní dny nemají v tomto směru význam.

Příklad č. 2

Zaměstnanec pracoval na základě dohody o pracovní činnosti od 1. července do 29. července a za odpracované dny mu byl za tento měsíc zúčtován hrubý příjem ve výši 11 600 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci činí 12 488,70 Kč [(29:31) x 13 350].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 12 488,70 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 686 Kč (12 488,70 x 0,135). S ohledem na příjem 11 600 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 566 Kč. Jedna třetina (522 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 044 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 888,70 Kč, tj. 120 Kč. Tento doplatek, tedy 120 Kč, platí podle zákona prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 ZP.

Z celkové částky pojistného 1 686 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci 642 Kč (522 + 120), zaměstnavatel hradí 1 044 Kč.

Příklad č. 3

Zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti od 3. dubna do 10. září s příjmem převyšujícím v měsících dubnu až srpnu minimální vyměřovací základ. V září však onemocněl a dosažený příjem činil 2 920 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 3. 4. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci září nevznikne