dnes je 19.3.2024

Input:

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr z pohledu zdravotního pojištění

31.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

6.7.2 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění hraje v rámci rozhodného období kalendářního měsíce u dohody o pracovní činnosti nebo u dohody o provedení práce roli výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na délku trvání příslušné dohody, ve zdravotním pojištění se neřeší například problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu.

Dohoda o pracovní činnosti

Pokud je však dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného:

  • buď alespoň z minimálního vyměřovacího základu v případě trvání dohody o pracovní činnosti po celý kalendářní měsíc,

  • nebo nejméně z poměrné části tohoto zákonného minima v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 ZPVZP, například tehdy, pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo je zaměstnanec po část měsíce nemocen,

v obou případech za podmínky, že příjem v tomto měsíci činí alespoň 4 000 Kč.

Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 4 000 Kč a současně nižšího než minimální vyměřovací základ) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

  • má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky minimálního vyměřovacího základu dosaženo – nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat), nebo

  • je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, anebo

  • zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 ZPVZP, například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Činí-li u dohody o pracovní činnosti (DPČ) příjem zaměstnané osoby alespoň 4 000 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci), stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci, a platit pojistné podle zákona.

Dohoda o provedení práce – podmínky platné u jednoho zaměstnavatele do 30. 6. 2024

U dohod o provedení práce (DPP) je důležitá částka příjmu 10 000 Kč.

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPP přesáhne 10 000 Kč, pak:

  • vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem),

  • zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP,

  • taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP, kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 ZPVZP.

Kdyby dohoda o provedení práce trvala celý kalendářní měsíc a dosažený příjem by činil 10 400 Kč, neprováděl by zaměstnavatel dopočet do minima, ale pojistné by odvedl z částky 10 400 Kč například tehdy, kdyby:

  • byla zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (resp. by pro tuto osobu neplatil minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 ZPVZP), nebo

  • osoba současně pracovala u jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo

  • osoba měla jiné zaměstnání (například na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek) s příjmem třeba 11 000 Kč. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu by se sečetly oba příjmy, ze kterých se platí pojistné, a v jejich úhrnu by byl minimální vyměřovací základ dodržen (překročen). Zaměstnavatelé by si v daném kalendářním měsíci navzájem dokladovali výši příjmu a každý z nich by odváděl pojistné z dosaženého příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu do minima. Doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele by se předkládal i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny,

  • osoba pracující na dohodu o provedení práce současně podnikala a platila by alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením aj.

Při trvající DPČ a DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 4 000 Kč u DPČ nebo na částku 10 000 Kč a nižší u DPP musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena. Rozhodná částka příjmu u DPČ ve výši 4 000 Kč platí po celý rok 2024.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Příklad

Příklad 1:

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na dohodu o pracovní činnosti. U jednoho zaměstnavatele činí příjem 12 000 Kč, u druhého 8 000 Kč. U zaměstnavatele s nižším příjmem je dohoda ukončena k datu 31. 3. Na zaměstnance se vztahuje povinnost dodržet při placení pojistného zákonné minimum.

Do března nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minimálního vyměřovacího základu překročena. Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si tito zaměstnavatelé tuto výši navzájem průběžně dokladovat a takový doklad se předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Ukončení jedné z dohod staví zaměstnavatele s příjmem zaměstnance 12 000 Kč před povinnost zabezpečit od dubna odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu, což představuje provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 ZPVZP.

Je nutností, aby zaměstnavatel s příjmem 12 000 Kč obdržel informaci, že další zaměstnání bylo k datu 31. 3. 2024 skončeno.

Příklad

Příklad 2:

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 4. ledna do 30. dubna s příjmem převyšujícím v každém z těchto měsíců aktuální výši minimálního vyměřovacího základu. Výjimkou je pouze měsíc březen, ve kterém zaměstnanec onemocní a dosažený příjem činí 3 900 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 4. 1. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci březnu nevznikne z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnání, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 29. 2. a opětovně jej přihlásí k datu 1. 4. V souvislosti s ukončením dohody použije kód "O" s datem 30. 4.

Na základě této situace nemá osoba v měsíci březnu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, proto musí být v tomto měsíci registrována u zdravotní pojišťovny buď jako:

a) zaměstnanec v jiném zaměstnání, zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo

b) osoba samostatně výdělečně činná s placením alespoň minimálních záloh, nebo

c) osoba, za kterou platí pojistné stát (například poživatel některého z důchodů).

Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na měsíc březen osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny a zaplatit příslušné pojistné. Kdyby však zaměstnanec začal v měsíci březnu pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), dokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která by jej od uvedeného data zaevidovala jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát. Za této situace by pojištěnec nemusel platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, resp. nemohl by být v měsíci březnu evidován u zdravotní pojišťovny v této kategorii proto, že po část měsíce trvala "státní kategorie".

Příklad

Příklad 3 – DPČ při rodičovské dovolené:

Žena na rodičovské dovolené pracuje od září 2023 na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem  10 000 Kč. Tato dohoda pokračuje i v roce 2024 s tím, že rodičovská dovolená je ukončena dovršením tří let věku dítěte dnem 4. 1. 2024. Žena nepobírá rodičovský příspěvek.

Do data 4. 1. 2024 je tato zaměstnankyně evidována u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát. V souvislosti s ukončením rodičovské dovolené oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně za použití kódu "U" k datu 4. 1. 2024.

Z hlediska placení pojistného neplatil pro tuto osobu v měsících září až prosinci minimální vyměřovací základ a zaměstnavatel odváděl pojistné ze skutečné výše přijmu 10 000

Nahrávám...
Nahrávám...