Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Finanční leasing

3.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Finanční leasing

RNDr. Ivan Brychta

Finanční leasing je speciální druh pronájmu s následnou koupí, který má pro účely daně z příjmů nejen svou vlastní definici, ale i speciální pravidla, po jejichž splnění lze daňově uplatnit související úplaty. Zákon o daních z příjmů navíc důsledně odlišuje pojem nájemní vztah od vztahu definovaného jako finanční leasing, takže i my budeme v následujícím textu používat pojmy v souvislosti s finančním leasingem (uživatel, doba užívání, úplata za užívání apod.) tak, aby nemohlo dojít k záměně s nájemním vztahem.

Charakteristickým znakem finančního leasingu (oproti běžnému pronájmu) je přechod nebezpečí škody na předmětu leasingu na leasingového uživatele. Odtud pak vyplývá daleko silnější zájem uživatele o náležitou péči k užívanému předmětu, neboť předpokládá, že ji už leasingové společnosti nevrátí a stane se jeho vlastnictvím.

Účastníky leasingové smlouvy jsou 3 strany:

  1. Dodavatel věci – většinou obchodní firma, zabývající se běžně prodejem těchto věcí. Účast dodavatele na plnění smlouvy je krátkodobá a spočívá pouze ve smluvním dodání věci poskytovateli.
  2. Poskytovatel – leasingová společnost – kupuje předmět leasingu do svého vlastnictví s cílem předat jej k užívání uživateli, kterému zároveň zaručuje právo po určité době užívání předmět získat (a to ať již úplatně nebo bezúplatně). Během doby užívání předmětu finančního leasingu je leasingová společnost stále vlastníkem pronajatého předmětu a může v případě, kdy uživatel poruší sjednané podmínky (např. neplatí splátky) smlouvu ukončit a leasovaný předmět uživateli odebrat.
  3. Uživatel – tomu je většinou umožněno přímo si předmět leasingu u dodavatele vybrat a také jej jménem leasingové společnosti převzít. Uživatel je povinen poskytovateli finančního leasingu platit po dobu užívání předmětu leasingu dohodnuté částky (leasingové splátky) a po jejich splacení a uplynutí doby leasingu má právo (případně povinnost) předmět získat do svého vlastnictví (úplatně či bezúplatně). Protože uživatel většinou počítá s tím, že mu bude předmět leasingu sloužit i po skončení smlouvy, příp. že jej se ziskem po nabytí vlastnictví odprodá, není pro něj výhodné předčasně ukončit leasingovou smlouvu. Proto se vždy snaží smluvní podmínky dodržet a smlouvu naplnit.

Termín úplata za užívání, používaný pro leasingové splátky, je v tomto případě dosti nepřesný. Bude zahrnovat splátky kupní ceny předmětu (tj. to, co poskytovatel uhradil dodavateli), ale i úhradu za finanční službu (tedy zisk leasingové společnosti), příp. další položky, na kterých se smluvní strany dohodly (např. pojistné apod.).

Při podpisu smlouvy platí často uživatel první mimořádnou (někdy označovanou též jako tzv. nultou) splátku, jejíž hodnota je značně vyšší oproti dalším splátkám.

Jak již bylo řečeno v úvodu, zákon o daních z příjmů odlišuje (od roku 2014 i užívanými pojmy) finanční leasing od nájmu, neboť je předpokládáno, že uživatel předmět po uplynutí určité doby užívání získá. Z tohoto pohledu jde pak spíše o alternativu k přímé koupi předmětu (kdy by takový majetek musel být daňově odpisován), a to alternativu, která byla v minulosti dokonce daňově zvýhodňována (oproti koupi a odpisování majetku). Nyní už tomu tak není, a pokud se rozhodneme pro pořízení majetku formou finančního leasingu, pak je to většinou nikoliv z důvodů nějaké daňové optimalizace, ale proto, že v situaci, kdy není dostatek finančních prostředků na nákup majetku, je mnohdy snadnější a rychlejší uzavřít leasingovou smlouvu než získat úvěr na nákup od banky.

Podmínky finančního leasingu pro uživatele definuje zákon o daních z příjmů v ustanoveních:

  • § 21d ZDP – Definice finančního leasingu pro účely daně z příjmu

  • § 24 odst. 2 písm. h) ZDP – Obecné vymezení úplaty za užívání coby možného daňového nákladu

  • § 24 odst. 4 ZDP – Podmínka zahrnutí předmětu leasingu po odkupu do obchodního majetku poplatníka

  • § 24 odst. 5 ZDP – Test daňové účinnosti souvisejících nákladů při předčasném ukončení leasingové smlouvy anebo v situaci, kdy je leasingová smlouva překlasifikována na nájemní vztah

  • § 24 odst. 6 ZDP – Otázky spojené s předčasným ukončením leasingové smlouvy

Základní podmínky plynoucí z definice finančního leasingu jsou tyto:

  1. Předmětem finančního leasingu mohou být pouze věci charakteru odpisovaného hmotného majetku ve smyslu ZDP. Finanční leasing tedy nelze uplatnit u majetku neodpisovaného (pozemky, umělecké předměty) ani u nehmotného majetku.
  2. Je definována minimální doba užívání před převedením vlastnického práva na uživatele, jejíž délka závisí na daňové odpisové skupině, do níž je předmět leasingu zatříděn, a dále také i na datu uzavření leasingové smlouvy (viz následující tabulka).
Smlouva uzavřena:  Do 31. 12. 2007  Od 1. 1. 2008
do 31. 3. 2009 
 
Od 1. 4. 2009
do 31. 12. 2010 
 
Od 1. 1. 2011
do 31. 12. 2014 
 
Od 1. 1. 2015  
Minimální doba užívání pro movitý majetek  20 % doby daňového odpisování, minimálně 3 roky   Minimálně doba daňového odpisování   Pro majetek v odpisové skupině:
1. – 36 měsíců,
2. – 54 měsíců,
3. – 114 měsíců   
Minimálně doba daňového odpisování s možností výjimky *)  Minimálně doba daňového odpisování s možností výjimky *) 
Minimální doba užívání pro nemovitý majetek  20 % doby daňového odpisování, minimálně 8 let   Minimálně 30 let   Minimálně 30 let   Minimálně 30 let   
fotovoltaické elektrárny odpisované podle § 30b ZDP**) doba v § 30b doba v § 30b 

*) U majetku zařazeného do 2. a vyšší odpisové skupiny lze minimální dobu užívání zkrátit o 6 měsíců.

**) Doba užívání je 240 měsíců, tj. doba odpisování vymezená v § 30b ZDP.

  1. Doba užívání se počítá ode dne, kdy byla věc uživateli přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání.