Ve třetí části seriálu se podíváme na správný postup oprav u pochybení, ke kterým dochází v oblasti zdravotního pojištění.
CHYBY V POJISTNÉM NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Při výpočtu zdravotního pojištění může dojít jak k nedoplatku pojistného,
tak i přeplatku. Pokud je nedoplatek zjištěn zaměstnavatelem, je nutné co nejdříve dlužné pojistné doplatit, aby penále vázající se na nedoplatek pojistného bylo co nejnižší.
K nedoplatku mohou vést tyto chyby:
- Zaměstnavatel vypočítá pojistné chybně a odvede nižší pojistné,
než by skutečně odvést měl. - Zaměstnavatel neuplatní tzv. "doplatek do minima" a z tohoto důvodu odvede nižší pojistné.
- Zaměstnavatel neodvede pojistné včas buď z důvodu nedbalosti, nebo
z titulu platební neschopnosti. - Zaměstnavatel mylně posoudí skutečnost, zda je zaměstnanec tzv. pojištěncem státu", a výsledkem je nižší odvod pojistného.
- Zaměstnavatel v důsledku chyby zaměstnance nebo mzdové účetní odvádí pojistné do jiné zdravotní pojišťovny.
- Zaměstnavatel neplatí pojistné vůbec, nebo je odváděno po lhůtě splatnosti déle než jeden měsíc.
- Zaměstnavatel nepřihlásí své zaměstnance k pojištění a z jejich příjmů neodvádí pojistné.
Nedoplatky pojistného z důvodů uvedených v písmenech a) až e) se z pohledu zdravotní pojišťovny posuzují jako chyby z nedbalosti. Nedoplatky pojistného z důvodů uvedených v písmenech f) a g) se posuzují jako úmyslné závažné porušení povinností při placení pojistného.
Dojde-li k nedoplatku pojistného v důsledku chybné platby, ale v "Přehledu o pojistném" byly uvedeny správné údaje, zaměstnavatel uhradí nedoplatek pojistného a "Přehledy o platbě pojistného" ponechá beze změny. Pokud došlo k nedoplatku chybným výpočtem pojistného nebo odvodem pojistného jiné zdravotní pojišťovně, je nutné vždy opravit "Přehledy o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem" za všechny měsíce, jichž se opravy týkají. Jedná se tedy o opravy pojistného a vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny.
Výše penále za nedoplatky a opožděné úhrady plateb činí od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2021 činí penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Od 1. 1. 2022 se stanoví penále ve výši reposazby vyhlášené ČNB k prvnímu dni pololetí zvýšené o 8 procentních bodů. Výše takto zjištěné sazby platí po celou dobu trvání tohoto dluhu na pojistném. Penále si může zaměstnavatel vypočítat sám, nebo vyčká na vyměření skutečné výše penále příslušnou zdravotní pojišťovnou. Penále z penále již neplyne. Dlužné pojistné i penále je zdravotní pojišťovna povinna po plátci pojistného vymáhat.
Příklad č. 1 - Způsob výpočtu penále
Zaměstnavatel opomenul provést úhradu pojistného za duben kalendářního roku,
které bylo splatné do 20. 5. kal. roku. Pojistné činilo 180 225 Kč a zaměstnavatel
ho uhradil až 22. 5. kalendářního roku. Reposazba zvýšená o 8 procentních bodů bude činit například 11,5 %.
Penále činí: (180 225 : 365) x 2 x 0,115 = 113,566, zaokr. 114 Kč,
-
180 225 = výše pojistného,
-
-
Pokud penále vznikne vinou zaměstnance například tím, že opomenul oznámit změnu zdravotní pojišťovny, má zaměstnavatel právo vymáhat penále na zaměstnanci. Jestliže chyba vznikne z nedbalosti mzdové účetní, je na rozhodnutí zaměstnavatele,
zda bude penále vymáhat na účetní či nikoliv.
Zaměstnavatel má právo proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny (zpravidla vyjádřené platebním výměrem ve správním řízení) podat odvolání nebo žádost o odstranění tvrdosti. Zatímco odvolání se týká řešení formálních nedostatků a faktické správnosti, odstraněním tvrdosti může být sníženo penále nebo zcela prominuto. Lze též žádat o odstranění tvrdosti prominutím přirážky k pojistnému nebo pokuty. Žádost o odstranění tvrdosti musí být podána do 15 dnů od písemného doručení platebního výměru. Ve výjimečných případech, kdy se objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného nemohl do dne nabytí právní moci rozhodnutí uplatnit, lze podat žádost o odstranění tvrdosti nejpozději
do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí. Současně musí být splněny i další podmínky:
-
zaměstnavatel (nebo jiná oprávněná osoba) musí podat písemnou žádost,
-
žádost musí být podána nejpozději do 15 dnů od písemného doručení platebního výměru, kterým bylo penále předepsáno (výjimka do 3 let uvedena výše),
-
musí být uhrazeno běžné pojistné.
U penále do výše 30 000 Kč rozhoduje sama zdravotní pojišťovna. V případě penále nad 30 000 Kč rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotních pojišťoven.
Zákon (viz § 53a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, dále jen "ZVZP") vylučuje možnost odstranění tvrdosti zákona v těchto případech:
-
není předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážka k pojistnému nebo pokuty,
-
na plátce již byl podán insolvenční návrh,
-
plátce vstoupil do likvidace.
Právo předepsat dlužné pojistné (a tedy i penále) se promlčuje po 10 letech ode dne splatnosti pojistného (viz § 14 a 16 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, dále jen "ZPZP"). Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne,
kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.
Minimální výše dlužného pojistného, které bude vymáháno, činí od 1. 1. 2022 částku alespoň 200 Kč. Obdobně je tomu v případě vratky přeplatku na pojistném. Analogicky to platí i při vymáhání penále. Bude-li penále včetně dlužného pojistného za kalendářní rok nižší než 200 Kč, nebude vymáháno, ale jen evidováno.
Přeplatek pojistného může vzniknout početní chybou, chybným přepisem čísla, vyšším odvodem v důsledku neznalosti právních předpisů, případně odvodem pojistného do jiné zdravotní pojišťovny než té, u které je zaměstnanec pojištěn, a to jak pozdním oznámením změny pojišťovny pojištěncem, tak chybou mzdové účetní, která změnu nezaregistrovala. Má-li tedy zaměstnavatel přeplatek u zdravotní pojišťovny, postupuje takto:
a) Zaměstnavatel zná přesnou částku přeplatku a o správnosti výpočtu pojistného není pochyb. Pak může při příští platbě (při příštích platbách) snížit odváděné pojistné o zjištěný…
