Jednatel s.r.o.
Ing. Martin Špád
Před účinností ZOK hovořilo příslušné ustanovení obchodního zákoníku o tom, že statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. To v zásadě platí i nadále, neboť tak výslovně stanoví § 194 odst. 1 ZOK. Ustanovení § 44 odst. 5 ZOK pak upřesňuje, že statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Obdobně hovoří i ustanovení § 194 odst. 2 ZOK. Společenská smlouva tak může z více jednatelů stvořit kolektivní statutární orgán, jakýsi „sbor jednatelů”. Z různých důvodů je důležité rozlišovat, zda více jednatelů tvoří či netvoří kolektivní orgán. Mimo jiné je u rozhodování potřebná rozdílná většina jednatelů hlasujících pro konkrétní rozhodnutí týkající se vedení společnosti.
Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán, zvolí si svého předsedu (§ 44 odst. 3 ZOK), jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující. Usnášení pak probíhá za přítomnosti nebo jiné (např. e-mailové) účasti většiny členů a rozhoduje se většinou hlasů zúčastněných jednatelů (§ 156 odst. 1 NOZ).
Jestliže více jednatelů kolektivní orgán nevytváří, rozhodují většinou všech jednatelů (§ 195 odst. 1 ZOK); společenská smlouva však může způsob rozhodování upravit odchylně.
Situaci ovšem komplikuje § 152 odst. 1 NOZ, který normuje, že právnická osoba vytváří orgány individuální (o jednom členu) nebo kolektivní (vícečlenné). Z takového pojetí by ovšem vyplývalo, že jednatel je členem (individuálního) statutárního orgánu, což by mohlo mít i daňové dopady (viz dále). Kromě toho sám ZOK oba pojmy zaměňuje, např. aplikaci § 51 a násl., které upravují pravidla jednání člena orgánu, předvídá i na jednatele jakožto statutární orgán.
Jednatelem může od 1. 1. 2014 být i právnická osoba. V takovém případě fakticky vykonává funkci jednatele pověřená osoba nebo statutární orgán této právnické osoby.
Jednatel společnosti s ručením omezeným je osobou, která zajišťuje obchodní vedení společnosti. Je potřeba zdůraznit, že na kolektivní orgán tvořený více jednateli lze vztáhnout ustanovení § 156 odst. 2 NOZ a rozdělit působnost mezi jednotlivé jednatele podle určitých oborů. Ostatní jednatelé pak jsou povinni dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osoby spravovány.
Nahoru Požadavky na jednatele
Vedle obchodního vedení jednatel zajišťuje a odpovídá za vedení účetnictví, předepsaných evidencí (např. pro účely DPH), seznamu společníků, podávání daňových přiznání, uložení společenské smlouvy do sbírky listin aj. Dále má povinnost na požádání informovat společníky o společnosti a předložit k nahlédnutí doklady společnosti (§ 155 ZOK), nejde-li o informace veřejně dostupné (§ 156 ZOK).
Pokud jde o předpoklady výkonu funkce, je vyžadována zejména bezúhonnost ve smyslu ŽZ (§ 46 odst. 1 ZOK), svéprávnost (§ 152 odst. 2 NOZ) a u podnikajících subjektů i zletilost (§ 152 odst. 3 NOZ). Výkon funkce je pak jednatel povinen provádět pečlivě, s potřebnými znalostmi, loajálně a s péčí řádného hospodáře.
Nahoru Odměna, smlouva o výkonu funkce
Právní vztah mezi jednatelem a společností je upraven tzv. smlouvou o výkonu funkce, která je v ZOK upravena podrobněji, než tomu bylo v ObchZ.
Zároveň platí, že jednatelství lze platně vykonávat i bez této smlouvy, v takovém případě ale jednatel nemá nárok na odměnu. Výkon funkce se pak přiměřeně řídí smlouvou o příkazu. Je-li smlouva uzavřena, musí být písemná a musí být schválena valnou hromadou. Povinnými údaji podle § 60 ZOK jsou:
-
vymezení všech složek odměn, včetně benefitů,
-
stanovení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu,
-
určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku, pokud mohou být přiznány.
K poslední podmínce dodejme, že výplatu podílů na zisku jednateli musí připouštět také společenská smlouva. V ostatním se i u písemné smlouvy podpůrně použije úprava smlouvy o příkazu.
Není vyloučeno, aby jednatel platně pobíral i plnění nenároková. Zde však může vznikat problém s daňovou uznatelností (viz další text). Rozhodně tedy lze doporučit veškerá plnění jednateli výslovně sjednat. To se týká i cestovních náhrad, které – na rozdíl od zaměstnanců – nejsou jednateli zákonem automaticky přiznány.
Nahoru Odpovědný zástupce
V praxi se velmi často setkáváme se situací, kdy jednatel vykonává vedle své funkce i funkci odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Odpovědný zástupce je odpovědný za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů.
V souladu s § 11 ŽZ je každá právnická osoba povinna ustanovit odpovědného zástupce, který splňuje podmínky pro výkon této funkce. Odpovědný zástupce se přednostně ustanoví z řad členů statutárního orgánu nebo osob, které jsou statutárním orgánem, což je u s.r.o. právě jednatel. Nelze-li jednatele jako odpovědného zástupce ustanovit, společnost ustanoví jinou osobu splňující požadované podmínky. Jedna osoba může být odpovědným zástupcem nejvýše pro čtyři podnikatele.
Činnost odpovědného zástupce lze vykonávat buď v rámci příslušného právního vztahu (smlouvy o výkonu funkce, pracovního poměru), nebo v samostatném pracovním poměru.
V § 199 ZOK je nově upraven známý právní institut, a sice zákaz konkurence. Bez svolení všech společníků společnosti s ručením omezeným má jednatel zakázáno:
-
podnikání v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti,
-
zprostředkování obchodů společnosti pro jiného,
-
členství ve statutárním orgánu jiné osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání (ledaže se jedná o koncern),
-
účast na podnikání jako společník s neomezeným ručením.
Zákaz konkurence není nepřekonatelnou překážkou výkonu činnosti jednatele. Pokud nastala některá z výše uvedených situací, musí jednatel bezodkladně písemně oznámit vznik konkurenčního stavu všem společníkům. Nevysloví-li kterýkoli ze společníků s takovým stavem nesouhlas do jednoho měsíce od upozornění, stane se tento stav povoleným a může dále trvat.
Společenská smlouva může rozsah zákazu konkurence dále rozšířit, neboli jednateli určit další omezení činnosti. Při porušení zákazu konkurence se společnost může domáhat vydání odměny nebo postoupení pohledávky získané konkurenčním jednáním a náhrady škody.
Nad rámec zákazu konkurenčního jednání je jednatel omezen i pravidly o střetu zájmů uvedenými v ustanovení § 54 až 58 ZOK. Dozví-li se jednatel, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem společnosti, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a dozorčí radu, nebo jiný kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán, tedy valnou hromadu.
Nahoru Jednání za společnost
Jednatel jedná za společnost způsobem a v rozsahu zapsaném v obchodním rejstříku. Ustanovení § 164 NOZ říká, že člen statutárního orgánu právnickou osobu zastupuje. Dřívější spor, zda jednatel za společnost jedná nebo ji zastupuje, vyřešil zákonodárce tím méně šťastným způsobem. Na tuto změnu nestačil reagovat v dalších právních předpisech, a tak např. ve vztahu k finančním orgánům zastupování společnosti neplatí, neboť § 25 DŘ jednatele mezi zákonnými zástupci neuvádí; jednání jednatele před finančními orgány je tak i nadále přímým jednáním za společnost.
Ve vztahu ke společnosti je ovšem jednatel spojenou osobou ve smyslu § 23 odst. 7 písm. b) ZDP, což vyžaduje dodržení principu tržního odstupu u vzájemných transakcí.
Nahoru Zdaňování odměny jednatele
Odměny jednatele – fyzické osoby jsou zdaněny prakticky shodně jako u zaměstnance. V zákoně jsou podřazeny pod příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, který zahrnuje jak odměny člena orgánu právnické osoby, tak odměny orgánu samého.
Z tohoto hlediska tedy není rozhodné, do které z těchto kategorií jednatele zařadíme (viz úvodní pasáž).
Nejasnosti ale mohou vznikat u jednatele – daňového nerezidenta. Ve hře je totiž solidární zvýšení daně.
Podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 6. ZDP jsou totiž odměny členů statutárních orgánů právnických osob plynoucí daňovému nerezidentovi samostatným titulem pro zdanění, a to srážkovou daní 15 % podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP – tedy bez navýšení o solidární daň.
Tato otázka nebyla dosud (listopad 2014 - pozn. aut.) jednoznačně zodpovězena. Osobně se domnívám, že zákon o obchodních korporacích představuje speciální úpravu k občanskému zákoníku. To znamená, že je-li jednatel sám nebo je více jednatelů, kteří nevytvořili kolektivní orgán, v souladu s § 194 ZOK jsou statutárním orgánem, a nikoli jeho členem. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) ZDP se tak u jednatele – nerezidenta neuplatní a bude mu sražena záloha na daň v běžném režimu, včetně solidárního zvýšení. Aplikovat se bude toliko v situaci, kdy jednatelé vytvořili v souladu se společenskou smlouvou kolektivní orgán podle § 194 odst. 2 ZOK, pak jsou jeho členy a jednateli – nerezidentovi bude sražena srážková daň 15 % bez solidárního navýšení.
Podřazení odměn jednatele pod závislou činnost mj.…