dnes je 20.7.2019
Input:

Když zaměstnavatel neplatí pojistné na zdravotní pojištění

14.6.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.13.04
Když zaměstnavatel neplatí pojistné na zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Třebaže většina příjmů zaměstnance podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění, dokážeme nalézt v praxi situace, kdy zaměstnavatel za zaměstnance žádné pojistné zdravotní pojišťovně neodvede. Podívejme se na některé z nich.

PŘEKÁŽKA V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE TRVAJÍCÍ PO CELÝ KALENDÁŘNÍ MĚSÍC

Výčet překážek v práci na straně zaměstnance je uveden v ustanoveních § 191 až § 199 ZP. V této souvislosti jsou obzvláště významnými důležité osobní překážky, vyjmenované v § 191 ZP, mezi které patří například dočasná pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti a další.

Pokud některá ze zákonem stanovených překážek v práci trvá na straně zaměstnance po celý kalendářní měsíc, snižuje tato okolnost minimální vyměřovací základ fakticky až na nulu, což znamená, že za daný kalendářní měsíc nebude odvedeno žádné pojistné.

KDY NEMUSÍ BÝT U ZAMĚSTNANCE DODRŽEN MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí být zaměstnavatelem odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy z této povinnosti jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby - zaměstnanci:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  2. kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
  3. kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
  4. kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2019 nejméně v částce 2 208 Kč),
  5. za které je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem, v podstatě bez ohledu na další okolnosti.

Z uvedeného tak například vyplývá, že pokud u některé z těchto osob trvá neplacené volno (případně neomluvená absence) po celý kalendářní měsíc, anebo z určitého důvodu není zúčtován žádný příjem, pojistné se neplatí.

Příklad č. 1

Zaměstnanec, pro kterého neplatí ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ z důvodu registrace ve „státní kategorii”, pracuje na dohodu o pracovní činnosti a z důvodu nemoci není této osobě zúčtován v některém měsíci žádný příjem, resp. tento příjem je nižší než 3 000 Kč.

Osoba je na příslušný kalendářní měsíc jako zaměstnanec odhlášena, tudíž se neodvede žádné pojistné. Odhlášením nevznikne žádný problém, protože pojištěnec má řešeno zdravotní pojištění registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Příklad č. 2

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc březen neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci červenci nevykázala.

Pokud je poskytnuto neplacené volno osobě celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, neplatí se z titulu tohoto neplaceného volna žádné pojistné, resp. zaměstnavatel není povinen přihlížet k minimálnímu vyměřovacímu základu. Jestliže v průběhu zaměstnání nemá tato osoba v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L” (v tomto případě k datu 1. 3.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T” (tj. k datu 31. 3.) ukončení nároku na zařazení této osoby do „státní kategorie”.

Když není osoba, za kterou platí pojistné stát výdělečně činná, hradí za ni pojistné příslušné zdravotní pojišťovně pouze stát, a to v roce 2019 měsíčně v částce 1 018 Kč. Pokud však pracuje nebo podniká, obdrží zdravotní pojišťovna ještě další platby pojistného podle zákona.

SOUBĚŽNÉ PŘÍJMY

U souběžných příjmů se pro účel dodržení zákonného minima sčítají v daném kalendářním měsíci příjmy ze všech zaměstnání, která zakládají účast na zdravotním pojištění.

Příklad č. 3

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s příjmem převyšujícím hodnotu minimální mzdy, u druhého pak na dohodu o pracovní činnosti, kdy příjem v některých měsících činí alespoň 3 000 Kč, v jiných naopak nikoli (tedy je nižší než 3 000 Kč), někdy je i nulový.

U zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti platí:

  • v měsíci, ve kterém činí příjem alespoň 3 000 Kč, se pojistné odvádí ze skutečné výše dosaženého příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč. Zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

  • jestliže příjem nedosáhne 3 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na takový měsíc odhlášena,

  • měsíc, na který je osoba jako zaměstnanec odhlášena, neřeší ani zaměstnavatel ani pojištěnec, protože příjmem na základě pracovní smlouvy je zajištěn postup podle zákona.

Příklad č. 4

Předsedovi výboru Společenství vlastníků (dále „SV”) je jednou za 3 měsíce vyplácena odměna 2 000 Kč.

SV se zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění neřeší. Jestliže však bude SV alespoň