Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1069

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.3.2.2.2.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1069

Mgr. et Mgr. Radana Burešová

[Strž]

Na rozdíl od naplaveniny (tj. pozvolného naplavování zeminy), v důsledku strže (velké a rozeznatelné části pozemku, kterou vodní tok jednorázově odplaví k jinému břehu) nedochází ke změně vlastnického práva (k přírůstku pozemku) automaticky, ale jen tehdy, pokud původní vlastník neuplatní své právo po dobu jednoho roku.

Předpokladem je, že se odtržený kus země připojí k jinému břehu; pokud by zůstal samostatně v korytě, vznikl by ostrov (§ 1070). „Jiným břehem” je zřejmě třeba rozumět nikoliv jen protilehlý břeh, ale pobřežní pozemek jiného vlastníka (byť na téže straně řeky).

Co je vodní tok, definuje § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) jako povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. Existuje-li pochybnost, zda se jedná o vodní tok, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Své právo k odplavené části pozemku musí vlastník uplatnit u vlastníka pozemku, k němuž se připojila. NOZ nepředepisuje písemnou formu, ale lze ji doporučit v zájmu získání důkazních prostředků pro případ soudního sporu.

Konec lhůty a doby určené podle let připadá na den, který se číslem shoduje se dnem,