Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1988

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.7.2.2.7
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1988

Mgr. Pavla Krejčí

[Zákaz započtení]

K odst. 1

Proti pohledávce na výživné pro nezletilého, který není plně svéprávný, nelze kompenzační projev učinit. Pokud budeme vycházet z doslovného znění zákona, pak by to znamenalo, že dlužník z takové pohledávky nemůže jednostranně námitku započtení použít; věřiteli z takové pohledávky je však jednostranné započtení vůči dlužníkovi umožněno. Otázkou ovšem je, zda zákonodárce nesměřoval k tomu, aby byla tato pohledávka vyloučena ze započtení úplně, stejně jako tomu bylo u právní úpravy v ObčZ platném do 31. 12. 2013. Tuto domněnku zakládáme na tom, že § 1991 vylučuje dohodu o započtení právě proti pohledávce na výživné pro nezletilého, který není plně svéprávný. Osobně bychom se přikláněli spíše k tomuto výkladu.

Protože se zákaz započtení vztahuje pouze na nezletilého, který není plně svéprávný, lze dovodit, že proti pohledávce na výživné pro nezletilého, který plnou svéprávnost nabyl emancipací nebo uzavřením manželství (§ 30 odst. 2), lze kompenzační projev učinit.

Z judikatury vyplývá, že zákaz kompenzačního projevu se vztahuje pouze na přímého plátce výživného, a nikoliv již na třetí osoby, které budou mít případně finanční prostředky představující výživné v držení. Je tomu tak proto, že „vzájemnost pohledávek se vyznačuje především totožností subjektů, mezi nimiž existují pohledávky” (usnesení Nejvyššího soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. 7 Tdo 348/2015).

Judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 2015, sp. zn. 7 Tdo 348/2015

Podle § 97 odst. 3 ZR, který byl účinný v době činu, proti pohledávkám na výživné je započtení vzájemných pohledávek přípustné jen dohodou, přičemž proti pohledávkám na výživné, které je poskytováno nezletilým dětem, není takové započtení přípustné. Tímto ustanovením se řídí započtení i v případech, kdy proti pohledávkám na výživné stojí jiné pohledávky, než jsou pohledávky ze vztahů upravených zákonem o rodině, neboť podle § 581 odst. 4 ObčZ 1964, který byl účinný v době činu, započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině.

V posuzovaném případě nepřicházela aplikace § 97 odst. 3 ZR vůbec v úvahu, protože tu nebyl vztah vzájemnosti mezi pohledávkou na výživné a jinou pohledávkou. Vzájemnost pohledávek se vyznačuje především totožností subjektů, mezi nimiž existují pohledávky. Pohledávky nezletilých dětí M. D. a V. D. na výživné a pohledávka obviněné na odměnu za poskytování právních služeb nebyly vzájemnými pohledávkami, protože pohledávky dětí na výživné směřovaly proti jejich otci jako povinnému, a nikoli proti obviněné jako jejich zástupkyni v exekučním řízení. Pohledávky na výživné vyplývaly ze vztahu dětí a otce, resp. z vyživovací povinnosti otce, zatímco pohledávka na odměnu za poskytování právních služeb vyplývala ze vztahu dětí jako klientů a obviněné jako advokátky. K tomu přistupuje okolnost, že pokud soudní exekutor vymohl částku 74 600 Kč jako výživné pro nezletilé děti, přestaly v této výši existovat pohledávky dětí proti otci jako povinnému a na jejich místo nastoupily pohledávky dětí na vydání této částky, což ale byly pohledávky proti obviněné, která jako zástupkyně dětí mezitím nechala uvedenou částku převést na svůj účet. Závazek obviněné vydat vymoženou částku dětem (v době nezletilosti k rukám jejich matky jako zákonné zástupkyně) ovšem nevyplýval z vyživovací povinnosti obviněné podle zákona o rodině, ale ze vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb. Je tedy jasné, že obviněná nemohla porušit § 97 odst. 3 ZR, jak se domnívaly oba soudy.

Za situace, kdy tu byly pohledávky dětí proti obviněné na vydání vymožené částky 74 000 Kč a pohledávka obviněné proti dětem na odměnu za poskytování právních služeb, přičemž obě pohledávky vyplývaly ze smlouvy o poskytování právních služeb a žádná z nich nebyla pohledávkou na výživné, nebylo započtení vyloučeno § 97 odst. 3 ZR.

K odst. 2

Náhrada újmy způsobené na zdraví

Komentované ustanovení se zabývá pohledávkami, vůči kterým nelze jednostranně námitku započtení vznést. Dlužník z takové pohledávky nemůže jednostranně námitku započtení použít; věřiteli z takové pohledávky je však jednostranné započtení vůči dlužníkovi umožněno. Jedná se o pohledávky, u nichž zákon vyjadřuje zájem, aby věřitel fyzicky obdržel plnění. Znění tohoto ustanovení bylo novelizováno

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: