Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1991

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.7.2.2.10
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1991

Mgr. Pavla Krejčí

[Dohoda o započtení, dohoda o způsobilosti pohledávky k započtení]

A. Započtení dohodou

Započtení dohodou je dvoustranným právním jednáním, v němž se smluvní strany dohodnou na vzájemném započtení pohledávek – jedna pohledávka se započítává vůči druhé pohledávce a současně druhá pohledávka proti první. Právní úprava NOZ již započtení dohodou téměř nezmiňuje, neboť z dispozitivního charakteru ustanovení zákona vyplývá právo stran se na vzájemné kompenzaci dohodnout.

Smlouva o započtení nemusí být uzavřena písemně, ale postačí její uzavření v ústní formě. Výjimkou by bylo právní jednání týkající se pohledávek, jež musí mít ze zákona písemnou formu.

Započtení vzájemně nezpůsobilých pohledávek

Prostřednictvím dohody o zápočtu lze započíst i takové pohledávky, které jsou jednostranným právním jednáním nezapočitatelné, tj. pohledávky vzájemně nezpůsobilé k započtení. Dohodou tak mohou být započteny pohledávky nesplatné, promlčené či pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtu. Dále mohou být započteny i pohledávky nejisté a neurčité či pohledávky nevymahatelné (§ 1987).

Započtení budoucích pohledávek

Dohodou mohou být započítány i pohledávky budoucí, jež teprve mají vzniknout po uzavření dohody o započtení. V takovém případě je ovšem dohoda o započtení uzavírána s odkládací podmínkou, že ke vzniku budoucích pohledávek opravdu dojde. K započtení budoucích pohledávek pak dochází okamžikem, kdy se pohledávky jako způsobilé k započtení setkají (§ 1982).

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2008, sp. zn. 32 Odo 1498/2006

Nicméně skutečnost, že vzájemnou dohodou stran lze započíst jakékoli pohledávky, tudíž i v budoucnu vzniklé pohledávky…

Dohodou je možné započíst také pohledávky, u nichž zákon vyslovuje zákaz započtení (§ 1988), tedy především náhradu újmy způsobené na zdraví. Výjimku tvoří pohledávka na výživné pro nezletilého, který není plně svéprávný (§ 1988 odst. 1). Pokud by bylo dohodou započítáváno proti pohledávce na výživné pro nezletilého, který není plně svéprávný, pak by byla taková dohoda nicotná (blíže výklad k § 1988). Z judikatury však vyplývá, že zákaz kompenzačního projevu se vztahuje pouze na přímého plátce výživného, a nikoliv již na třetí osoby, které budou mít případně finanční prostředky představující výživné v držení. Je tomu tak proto, že „vzájemnost pohledávek se vyznačuje především totožností subjektů, mezi nimiž existují pohledávky”.(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 7 Tdo 348/2015)

Podmínka stejnorodosti a vzájemnosti pohledávek

„Ani započtení sjednané stranami se však nemůže vymykat předpokladům vzájemnosti pohledávek a stejnorodosti předmětu jejich plnění, které jsou natolik vlastní podstatě započtení, že bez jejich splnění o tento způsob zániku závazků vůbec nejde. Dohoda stran, jejímž výsledkem by mělo být odečtení pohledávek, jimž se nedostává vzájemnosti nebo jejichž předmět plnění není stejného druhu, nepředstavuje dohodu o započtení, nýbrž dohodu o zrušení závazků podle § 1981 nového ObčZ.”1

Podmínky a doložení času

Na dohodu o započtení nevztahují pravidla uvedená v § 1983, která stanoví, že k prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou nebo s doložením času se nepřihlíží. Strany tak mohou uzavřít dohodu o započtení s odkládací podmínkou či s doložením času. Taková dohoda zavazuje smluvní strany dohody od samotného jejího počátku, i když k započtení pohledávek dojde až v budoucnu. Strany proto nemohou činit právní jednání směřující k nemožnosti naplnění účelu takové dohody (např. postoupení pohledávky).

V dohodě o započtení „lze sjednat i odlišné časové určení účinků. Od výchozího režimu § 1982 odst. 2 je možno se odchýlit. Zejména lze tedy zánik pohledávek sjednat s účinky ex nunc. V různé míře lze též do dohody zahrnout i vypořádání důsledků prodlení.2

B. Dohoda o způsobilosti pohledávek k započtení

Kromě dohody o započtení pohledávek mohou strany uzavřít dohodu, kterou se dohodnou odlišně od zákona na způsobilosti pohledávky k započtení jednostranným právním jednáním. Dohoda může být uzavřena ve dvou směrech:

  1. dohodou strany zúží způsobilost pohledávky k započtení jednostranným právním jednáním – strany mohou možnost jednostranného započtení pohledávek zúžit (např. bude možno pohledávky započítat pouze s jinými konkrétními pohledávkami) nebo mohou možnost započtení pohledávek jednostranným prohlášením mezi sebou i zcela vyloučit. Taková dohoda se může týkat jak konkrétní jednotlivé pohledávky, tak i určitého okruhu pohledávek mezi stranami,
  2. dohodou strany rozšíří způsobilost pohledávky k započtení – strany se mohou dohodnout i na širší způsobilosti pohledávek k započtení (např. se strany dohodnou na možnosti započítat vůči nesplatné pohledávce). Taková dohoda se však nesmí vztahovat na pohledávku na výživné pro nezletilého, který není plně svéprávný (§ 1988 odst. 1).

Dohodu o způsobilosti pohledávek k započtení mohou strany uzavřít ještě před vznikem samotných pohledávek. Při uzavírání dohody o způsobilosti pohledávek k započtení je třeba dbát na to, aby taková dohoda nebyla v rozporu s dobrými mravy (odst. 2).

Pokud by byl jednostranný kompenzační projev učiněn v rozporu s dohodou o způsobilosti pohledávek k započtení (např. pokud by bylo jednostranně započítáno na pohledávku, proti které nelze započít na základě dohody stran), bylo by takové právní jednání relativně neplatné; druhá strana by mohla namítnout neplatnost takového právního jednání (§ 586).

„Dohoda, kterou

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: