Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2047

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.8.2.4.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2047

Mgr. Pavla Krejčí

[Dohoda o srážkách z jiného příjmu]

Společný komentář pro § 2045 až § 2047

Dohoda o srážkách ze mzdy má svůj předobraz v § 551 ObčZ a v § 327 ZP. Ustanovení § 327 ZP bylo zrušeno ke dni 1. 1. 2014. Nyní je dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů obsažena pouze v NOZ, i když na její obsah a práva a povinnosti z ní plynoucí mají vliv také některá ustanovení ZPOSŘ.

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů je zajišťovací institut, který „ovšem současně zajišťuje splnění dluhu tím, že toto splnění nadále neponechává na dlužníkově vůli”.1 Právo zaměstnavatele provádět srážky ze mzdy na základě uzavřené dohody o srážkách ze mzdy je upraveno v § 146 písm. b) ZP. Na základě tohoto ustanovení a na základě uzavření dohody o srážkách je zaměstnavatel oprávněn nakládat se mzdou zaměstnance tak, že z ní bude uhrazovat v dohodě o srážkách specifikovaný dluh zaměstnance. Bez souhlasu zaměstnance není zaměstnavatel oprávněn srážky provádět (pokud právní předpis v některých případech nestanoví jinak).

Druhy dohod o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů může být uzavřena mezi:

a) dlužníkem a věřitelem jako osobou rozdílnou od zaměstnavatele,

b) dlužníkem a věřitelem, kdy věřitel je zároveň zaměstnavatelem dlužníka.

Souhlas zaměstnavatele

K uzavření dohody mezi dlužníkem a věřitelem, který je osobou rozdílnou od zaměstnavatele, je třeba předchozího souhlasu zaměstnavatele. Forma souhlasu zaměstnavatele není zákonem stanovena, postačí proto i souhlas ústní.

Předmět srážek; jiný příjem podle § 299 OSŘ

Obsahem dohody je dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, že dluh bude hrazen ze mzdy, platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Plátce příjmu je povinen srážky provádět podle dohody o srážkách a vyplácet je věřiteli až do okamžiku úplného uspokojení pohledávky.

Jiný příjem podle § 299 OSŘ

Mezi dlužníkem a věřitelem může být uzavřena dohoda i o srážkách z jiného příjmu, než jsou příjmy vyjmenované v § 2045; musí se však jednat o příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem (§ 2047). Tyto příjmy jsou stanoveny v § 299 OSŘ, přičemž se jedná o odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků, z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově, nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, důchody, stipendia, podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, náhradu za ztrátu výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhradu za ztrátu výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti, dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku, výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů, příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Obsah dohody

Dohoda o srážkách nemusí být uzavřena písemně, postačí forma ústní, i když pro zachování právní jistoty plátce příjmu toto nebude právě ideální postup.

Dohoda o srážkách musí obsahovat:

a) označení dlužníka a věřitele,

b) označení zaměstnavatele,

c) údaje o dluhu zaměstnance, o jehož zajištění jde, zejména pak výši dluhu,

d) výši srážek, které má zaměstnavatel provádět,

e) z jakých nároků zaměstnance vůči zaměstnavateli budou srážky prováděny; např. může být ujednáno, že srážky budou prováděny pouze ze mzdy, a nikoliv již z odměn za pracovní a služební pohotovost, apod.

Dohoda mezi věřitelem a dlužníkem může obsahovat též dohodu o tom, zda se bude v případě, že zaměstnanec změní zaměstnavatele (nebo dojde k jiné změně plátce příjmu), pokračovat ve srážkách i z tohoto nového příjmu. Samozřejmě za předpokladu, že nový plátce příjmu bude s dohodou souhlasit.

Zajištěný dluh

Je třeba si klást otázku, zda může být dohodou o srážkách ze mzdy zajištěn i jiný dluh než pouze dluh zaměstnance, tj. dluh třetí osoby. I přes znění komentovaného ustanovení, které hovoří pouze o dluhu dlužníka, je takové řešení podle našeho názoru možné (např. manželka se zaváže tímto způsobem hradit dluh manžela). Uzavřením dohody o srážkách ze mzdy v tomto případě totiž zároveň dochází k přistoupení k dluhu podle § 1892.

Omezení pro dohody o srážkách mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem

Pokud se týká dohody mezi dlužníkem a věřitelem, který je zároveň zaměstnavatelem dlužníka, platí omezení stanovené v § 147 odst. 3 ZP, podle kterého vůbec nejsou dovoleny srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné právě jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Zajišťovací povaha dohody o srážkách

Dohoda o srážkách je stále pouze zajišťovacím instrumentem, má tudíž akcesorickou povahu. Dlužník je oprávněn zaplatit věřiteli svůj dluh přímo a věřitel je povinen plnění od dlužníka přijmout, bez ohledu na existenci dohody o srážkách. Jakmile je pohledávka věřitele splněna, dohoda o srážkách zanikne. Dlužník je nepochybně povinen informovat o úhradě dluhu plátce mzdy. V případě, že jej o úhradě neinformuje a plátce srážku na základě předložené dohody provede, nemůže se podle našeho názoru dlužník domáhat úhrady srážky na zaměstnavateli a musí ji požadovat po věřiteli z titulu bezdůvodného