Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2072

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.1.1.3.2.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2072

JUDr. Jarmila Gajdošíková

[Odvolání daru pro nevděk]

Předchozí úprava § 630 ObčZ stanovila, že se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Zákonodárce se v nové úpravě rozhodl situaci rozepsat a důvody pro revokaci (vrácení) daru rozšířit a důsledněji popsat.

Oproti předchozím § 2068 až § 2071, v nichž je popsána povinnost vrácení daru, jeho obvyklé ceny nebo povinnost příspěvku dárci na živobytí, je § 2072 odlišný v tom, že obsahuje volní složku obdarovaného a tím předpokládá jeho zavinění (úmysl či nedbalost).

První odstavec stanovuje jakousi sankci za to, že obdarovaný následně po poskytnutí daru úmyslně či z hrubé nedbalosti dárci ublíží, čímž zjevně poruší dobré mravy. Vycházeje z toho, že dárce dobrovolně daruje část svého majetku na obdarovaného bezúplatně, jeví se jako slušné a v souladu s dobrými mravy, že se obdarovaný zdrží jakéhokoliv závadného chování vůči dárci. Tím projeví vůči dárci vděk a tento vděk je jakousi protihodnotou poskytovanému daru. V rámci dobrých mravů je také nutné dodat, že případ od případu se liší a je potřeba jej vykládat individuálně. Jako neúměrné by se dalo považovat jednání dárce, který by za dar poskytnutý obdarovanému požadoval 24hodinovou péči, bez ohledu na to, že obdarovaný má vlastní zaměstnání, rodinu a vlastní povinnosti. Neposkytnutí takové péče by se pravděpodobně nevyhodnotilo jako nevděk obdarovaného a důvod k vrácení daru by z tohoto důvodu dán nebyl. Vzhledem k možnosti ujednání podmínek, příkazů a jiných doložek je možné vzájemné požadavky stran ujednat ve smlouvě.

Nevděkem obdarovaného je míněno takové jednání, které je zjevným porušením dobrých mravů a které směřuje vůči dárci či jeho osobě blízké, je ze strany obdarovaného zaviněné (úmyslně nebo hrubou nedbalostí) a dárce mu toto jednání neodpustil. Zcela jistě se bude jednat o trestnou činnost spáchanou obdarovaným vůči dárci a jeho osobám blízkým (například krádež, loupež, zpronevěra, ale také neposkytnutí pomoci, ublížení na zdraví, účast na sebevraždě dárce apod.), a to také ve stadiu pokusu či přípravy (čin nemusí být nutně dokonán). Zcela jistě je nutné každou obdobnou situaci zhodnotit také z toho pohledu, co jí předcházelo, zda obdarovaný o své vůli daný čin uskutečnil nebo zda mu předcházelo například vyprovokování či závadné jednání ze strany dárce.

Osobou blízkou dárci jsou osoby uvedené v § 22, tj. osoby v linii přímé, manžel, partner, sourozenci, ovšem nejen tyto. Osobami blízkými mohou být i osoby ve vzdálenějším rodinném poměru či osoby rodinně nespjaté, ale i např. přátelé. Obecně lze osobu blízkou definovat stejně, jako tomu bylo v předchozí úpravě, a to tak, že se jedná o osobu, jejíž příkoří a újmu dárce odůvodněně vnímá jako příkoří a újmu vlastní.

Zjevným porušením dobrých mravů je zřejmé, jasné, jasně dané porušení souboru morálních zásad, které jsou ve společnosti obecně chráněny a mají být dodržovány, a to v určitém měřítku. Porušení dobrých mravů tedy může být naplněno jedním intenzivním skutkem (jediná krádež šperků dárce obdarovaným), ale také soustavným jednáním, které zasahuje do integrity dárce

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: